Soutěžní

1) Najděte pět rozdílů
2) Co tam nepatří?

Wrauu

Haluzově jsem zjistila, že můj kamarád Depka se zná s uživatelem honosícím se nickem Wrauu. Samozřejmě z xchatu.
Já už mám chatovací období naštěstí, či naneštěstí, [myslím, že to je dost relativní] několik let za sebou. Každopádně Wrauu byl první člověk z chatu, kterého jsem poznala osobně, takže je je jasné, že to není jen tak někdo, že. Dokonce jsem před několika dny zjistila, když jsem se pořádně podívala co mám vloženo pod sklem mého psacího stolu, že vlastním jednoho Wrauuova draka na papíře.
Nu, svět je malej a Brno zvlášť. Jsem zvědavá kdy a kde narazím na další mé známé brněnské chataře. Ráda se nechám mile překvapit.

Vánoční avipárty

Proběhla tradiční vánoční avipárty. S holkama a s Brťasem jsme si na závěr dali panáka [jistě poznáte kdo měl co]; to bílé nahoře je mlíko.
Marťas si dal mnohokrát předtím, a tak mi teď doma s vážnou tváří sděluje, že se se mnou bude bavit, až slezu z toho kolotoče.

Politické okénko

Já jsem se tedy tady zatím nijak nechtěla k politice vyjadřovat, a vůči níže zmíněné osobě vlastně nic nemám, respektive můj vztah k ní je neutrální. Ale mě prostě přijde, že Klaus ať je v jakékoli funkci, tak se musí s někým nesnášet a mít s ním rozpory.
Když byl Klaus předsedou vlády, byl to prezident. Teď když je Klaus prezidentem, je to předseda vlády. Co mu proboha ti dobří lidé udělali? Možná má dojem že mu chtějí ukousnout z jeho koláče, nebo že mu berou hračku. No já nevim.

Ty čtyři kafe byla teda pěkná kravina. A pak ještě ta cola na tu kocovinu...ach jo.
No co se dá dělat, aspoň jsem si založila Salámový sešit a dala se do dopisování "e-cancu". Musím teda konstatovat, že mé zápisy nebyly vždy tak vtipné a poutavé jako tím oplývají teď [smajl pro skromnost].

Salámový sešit

Je mě pěkně blbě. Už nechci aby byl večírek.

Marťas furt vyzvídá kde je cukroví. To mi přijde dost vtipné vzhledem k tomu, že není nijak ukryto a nachází se naprosto veřejně tam, kde jsou uloženy všechny ostatní sladkosti které náš byt nabízí.

Update: Marťas pak zmizel v kuchyni-obýváku a asi za deset minut se vrátil s plnou pusou, a tvářil se vítězně. Když jsem se ho ptala co jí, řekl že salám. To jsem mu nevěřila až do dneška do rána, když jsem si šla do ledničky pro jídlo do práce.

Chanuka

Chanuka - svátek světel, je oslavou makabejského vítězství nad helenizovanými Syřany.
V letošním roce se slaví 15.-23.12.
Je to svátek, který nepředepisuje Tóra, ale byl ustanoven rabíny.

Proč, jak a co

Další info:
Židovská obec Děčín - Chanuka
tiferet.cz
olam.cz
O chanuce prakticky
Britské listy

Typický znak knihovníka

1) Brýle [48]
2) Málomluvnost [21]
3) Čte [14]
4) Obezita [9]
5) Plášť [7]

Zdroj: TV Prima, 15.12. 2006, pořad 5 proti 5,

Firemní korespondence

Bezva den update

Byli jsme se s Marťasem mrknout na Borata. Bohužel se nekonala scéna s protižidovskou písní [neboť patří do jiného pořadu, ale to jsme zjistili až potom], ale i tak to bylo veselé.
Ještě lepší ale bylo, že u východu jsme potkali Martina s Jankou a Markétu od Toma, kteří kdysi postupně bydleli v našem bytě, a tak jsme s nimi šli na jedno a vedli řeči o jiných bývalých nájemnících.
Market taky nadnesla že zítra pořádá architektonickou vernisáž a máme přijít, aby tam byl aspoň někdo a něco se tam dělo. Mám ale dojem, že se tam chystá i můj tatínek, a tak jsem navrhla ať mu řekne aby si sebou vzal růžovou fixku a hned bude o zábavu postaráno.

PS: Kdo zná mého otce a chce se pobavit: interview

Dneska byl bezva den, protože jsem si stihla přečíst dva Reflexy [se kterými jsem teď trochu ve skluzu, protože furt sedím v práci, v hospodě, v divadle nebo kině a tudíž nemám čas na čtení] a celé dnešní Lihovky. Taky jsem obstarala jeden vánoční dar a hned několik druhů vánočního cukroví. Tím pádem už mám Vánoce prakticky z krku. Úklid hotov, dary téměř nashromážděny a z cukroví zbývá dodělat jeden poslední druh [zato ze čtyř dávek]. Paráda.
No a taky jsem zjistila, že máme o pár ulic dál nový obchoďák.

Finsko

Dnes je den Finska.

Oficiální název český: Finská republika
Oficiální název finský: Suomen Tasavalta
Anglický název: Finland
Hlavní město: Helsinki
Velká města: Helsinki [k roku 2003 559 330 obyv.], Espoo [224 231], Tempere [200 966], Vantaa [184 039], Turku [175 059], Oulu [125 928]
Administrativní dělení: 6 krajů [Jižní Finsko, Západní Finsko, Východní Finsko, Oulu, Laponsko, Ålandy]
Časové pásmo: SEČ +1
Úřední jazyk: finština, švédština
Měna: Euro
Jízda: vpravo

Obyvatelé
Počet obyvatel: 5 219 732
Hustota obyvatelstva: 15 osob na km²
Národnostní složení: Finové 91,3%, 5,4% švédskojazyčných Finů, 0,5% ruskojazyčných Finů, 0,03% Laponců [cca 6500 osob]
Průměrný věk ženy: 39
Průměrný věk muže: 40
Roční přírustek obyvatelstva: 0,18%
Gramotnost: 99%
Nezaměstnanost 8,4%
Nejpoužívanější jazyky: finština, švédština, dále angličtina a ruština
Náboženská příslušnost: luteráni 84,2%, pravoslavní 1,1%, katolíci a jiní 1,2%, bez vyznání 13,2%

Politika
Vznik samostatného státu: 6.12. 1917
Státní zřízení: pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem
Členství v mezinárodních organizacích: EU, OSN, CE, OBSE, OECD
Mezinárodní zkratka: FIN
Mezinárodní poznávací zkratka: FIN

Zeměpis
Rozloha: 3338145 km²
Délka hranic: 2628 km
Délka pobřeží: 1126 km
Sousedící země: Švédsko, Norsko, Rusko
Nejvyšší hora: Haltiatunturi [1328 m.n.m]
Nejnižší bod: Baltské moře [0 m.n.m.]
Nejdelší řeka: Kemi [483 km]
Podnebí: vnitrozemské, chladnější než v ostatní Skandinávii a s větším teplotním rozdílem mezi létem a zimou. Na severu je podnebí subpolární; krátké léto a dlouhé zimy s velkým množstvím sněhu
Průměrné teploty:
město [únor] [červenec]
Helsinky [−4,9] [17,2]
Jyväskylä [−8,7] [16,0]
Sodankylä [−12,7] [14,3]

Ostatní
Průmysl: chemický, petrochemický, farmaceutický, textilní, potravinářský, sklářský, výroba elektroniky
Zemědělství: pěstování pšenice, ovsa, ječmene, pícnin, brambor, zeleniny, chov skotu a prasat, sobů, ovcí
Přírodní zdroje: dřevo, rudy barevných kovů, zlato

Historie
Mluvčí ugrofinského jazyka přišli do Finska nejspíše během doby kamenné, pravděpodobně již mezi prvními mezolitickými osadníky. Příchod halapartnové kultury do jižního Finska okolo roku 3200 př. n. l. se považuje za počátek zemědělství, lov a rybolov ale nadále zůstal důležitou součástí hospodaření, obzvláště v severních a východních částech země.
Doba bronzová (1500 – 500 př. n. l.) a doba železná (500 př. n. l. – 1200 n. l.) byly ve znamení rozsáhlých kontaktů se Skandinávií, severním Ruskem a Pobaltím.
Ve dvanáctém století započala téměř sedmisetletá příslušnost Finska k Švédskému království. Ta bývá spojována s rokem 1154 a údajným příchodem křesťanství spolu se švédským králem Erikem; podle archeologických záznamů ale bylo mnoho finských pohanů křesťany již předtím. Švédština se stala dominantním jazykem administrativy a výuky a finština zůstala jazykem obyčejných lidí, ve které se tiskla náboženská literatura.
V letech 1808-1809 Finsko dobyly armády ruského cara Alexandra I.. Ruský car, vědom si vazeb na Švédsko a odlišnou kulturu, ustanovil Finsko velkovévodstvím v personální unii s carským Ruskem. Aby ruština nahradila švédštinu a také aby se zpřetrhaly citové vazby se Švédskem, carský dvůr a finská vláda začaly prosazovat finštinu. Přidalo se také silné nacionalistické obrozenecké hnutí. Milníkem dalšího vývoje se stalo vydání národního eposu Kalevala. Ten vyšel poprvé roku 1833 jako tzv. Pra-Kalevala (finsky Alku Kalevala). Jeho výsledná podoba pochází z roku 1849. Dalším důležitým výsledkem obrozeneckého hnutí bylo získání rovnoprávnosti finštiny se švédštinou v roce 1892.
Krátce po VŘSR, 6. prosince 1917, vyhlásilo Finsko samostatnost. Bolševické Rusko ji uznalo během měsíce. Rusko-finské vztahy však zkomplikovaly občanské války v Rusku a ve Finsku, expedice finských nacionalistických aktivistů do Karélie a do Aunusu a naopak intervenční jednotky ruských bolševiků vysílané zejména do oblasti Viipuri. Hranice mezi Finskem a Ruskem byla poprvé stvrzena Tartskou dohodou v roce 1920.
Sociální rozdíly mezi vládnoucí a pracující třídou byly ve Finsku větší než v jiných porovnatelných zemích. Do 19. století existovala zřejmá jazyková bariéra, potom se během 19. století ve Finsku vytvořila univerzitně vzdělaná meritokracie, která se cítila být pravou reprezentací národa, protože mluvila stejnou řečí a protože velká část z jejich předků skutečně byla chudými rolníky.
V roce 1918 země prošla krátkou, ale trpkou zkušeností občanské války, která zabarvila domácí politiku na mnoho let. Ve válce proti sobě stáli vzdělaná třída, podporovaná početnou skupinou malých farmářů a císařským Německem, a nemajetní venkované a dělníci z průmyslu, kteří si připadali bez politického vlivu přesto, že od roku 1906 měli všeobecné hlasovací právo.
Během Druhé světové války Finsko dvakrát bojovalo se Sovětským svazem, který jej napadl. Poprvé v Zimní válce v letech 1939 až 1940 a znovu v Pokračovací válce od roku 1941 do roku 1944, tentokrát s podporou nacistického Německa. Na tuto válku navazovala Laponská válka v letech 1944 až 1945, kdy Finsko přinutilo Německo k odchodu ze severního Finska.
Dohody se Sovětským svazem z let 1947 a 1948 obsahovaly závazky a omezení Finska vůči Sovětskému svazu a také další územní ústupky (v porovnání s Moskevskou mírovou dohodou z roku 1940).
Po druhé světové válce se Finsko ocitlo v šedé zóně mezi Západem a Sovětským svazem. „YYA dohoda“ (Finsko-sovětský pakt přátelství, spolupráce a vzájemné pomoci) dávala Sovětskému svazu možnost vlivu na finskou domácí politiku. Mnoho politiků, jako např. prezident Kekkonen (1956 až 1981), využívalo jejich vztahů s Moskvou k řešení vnitrostranických sporů, což mělo za následek, že Sovětský svaz měl ještě větší vliv. Jiní lidé umíněně pracovali, aby čelili komunistům.
Rozpad Sovětského svazu roku 1991 Finsko překvapil a způsobil ekonomickou krizi, ale Finsko mohlo nabrat nový kurz. Roku 1995 tak vstoupilo do Evropské Unie. konfederalismus. [wikipedia]

Kultura
O kultuře jsem toho moc nenašla.
Kalevala
Mika Waltari - [nejen] Egypťan Sinuhet
Tove Janssonová - Mumínci [strojový překlad, chce to upravit]

Dojmy
Ve Finsku bylo nádherně, úžasně, báječně! Byla jsem tam v létě. Sebou jsem měla nabaleno spoustu teplého oblečení proto, abych tam pak chodila v jediných letních šatech. V jezerech je tak čistá voda, že je vidět na dno a při tom se nedá poznat jestli to je metr nebo pět. Když prší, tak během dvou minut na kost. Na začátku července je tam ve dvě ráno venku světlo, jak u nás v devět večer. Všichni mluví anglicky, protože prakticky celý televizní program, kromě zpráv, sestává z amerických filmů a seriálů, které nejsou dabované, pouze otitulkované.
Sedávala jsem v trávě na ostrově Suomenlinna, učila se od Satu houkat pomocí rukou jako sova a při tom poslouchala houkání obrovských trajektů a sledovala je, jak vyplouvají do Stockholmu, Tallinu či Petrohradu...ach Finsko...

Fotky:
Helsinki by Damni
http://zeme.sopka.cz/fotogalerie_index.php?idZeme=78

Zdroje:
www.bongobongo.cz
www.zemepis.com
zeme.sopka.cz
atlas.netway.cz [tomu bych moc nevěřila, některé údaje se dost rozcházejí s ostatními zdroji, aktuální skutečností a mými skromnými vědomostmi]
www.mzv.cz [relativně aktuální a dost podrobné]

Je potvrzeno, že mne kočka Alžběta nenávidí.
Dnes se mi vyčůrala do boty.
A to jsem se dnes chtěla tvářit jako pracovitý a užitečný zaměstnanec [tzn. nečíst si noviny když se šéfka přijde na kočku podívat]. Ale jak, když jsou mi kladeny takové nástrahy?

Dnes byl báječný den, protože:
1) byli jsme pozváni na oběd a tak jsme nemuseli vařit a hlavně vymejšlet co bysme měli vařit
2) obdržela jsem adventní kalendář!
3) nešli jsme do tanečních. Tak jsem aspoň vyprala všechny čtyři záclony a umyla okna, čímž mám odbytý vánoční úklid. Marťas nám zas na okna a na dveře od balkonu nalepil těsnění, tak snad nám konečně přestanou vát záclony.

Překulturněný týden

Já žiju tak strašně, ale strašně kulturně!
Kromě komedie dell'arte v pondělí, jsem ve středu zvládla báječného Sherlocka Holmese v Huse na provázku, úděsný Parfém včera a dneska [snad] Kumšt.
Sherlock Holmes: milé, veselé představení, potěcha pro duši. Bohužel to byla derniéra.
Parfém: No...jak bych to...knihu jsem nečetla a už tedy ani moc číst nechci. Takhle si totiž můžu myslet, že druhá polovina filmu je pouze filmové ztvárnění děje, který je tak iracionální a IMHO pitomý i v knize. Už od začátku jsem k hlavnímu hrdinovi pociťovala odpor a přála si, ať už ho někdo nějak zabije, protože 1) zabil spoustu pěkných slečen, 2) neměl ani trošku toho, čemu se myslím říká sociální inteligence [kočka!], 3) nebyl podle mě ani moc chytrej [destilace skla][vím, že to není tresné, ale...] 4) byl mi dost nesympatický [vím, že to už vůbec není trestné].
Mě se líbil film, ale lepší by bylo, kdyby v něm byl nějaký jiný příběh.
A ten konec ve stylu absurdního dramatu ve spojitosti s Felliniho Satyriconem...zebo zebo...
Kumšt: Před chvílí jsem zjistila, že jsem tutéž hru už měla tu čest jednou vidět prostřednictvím sklepní scény v Huse a divadla Buranteatr pod názvem Obraz. Ale to neva, stejně už si nepamauju jak to skončí a vidět Mariána Labudu, Milana Kňažka a Milana Lasicu [in alphabetal order] na jevišti a dohromady se jen tak nepoštěstí.

PS: Teď mi při hledání obrázků z Parfému došla jedna nelogická věc která se ve filmu stala. A bacha, nejde o žádného zvukaře v záběru! Kdo to chcete vědět, tak se ptejte v komentářích.

Casino Royale 2006

Když už jsme zas u toho Bonda, teď tak koukám, že v té záplavě bondčlánků jsem vlastně nezmínila nic o tom, jestli, pro mne, Casino Royale ano nebo ne [no jasně že jo!].
Jak jsem už někde psala, dost se mi líbí úvodní píseň, která podle mě odráží atmosféru filmu, respektive Bondův docela tragický osud, především co se Vesper [přimlouvala bych se za změnu jména na Vasper, zní to IMHO líp] týče.
Jak už všichni víme [a někteří to nemohou EONu odpustit] Casino Royale není klasická bondovka a ani se tak nechce tvářit. James Bond tu ještě není TÍM Jamesem Bondem, ale závěrečná scéna dává odpůrcům Casina Royale naději, že příští film už bude všecno tak jak má být, a taky se ukáže jestli tedy Daniel Craig opravdu je nebo není James Bond.
Dost přesně, a lépe než bych to sama uměla napsat, moje pocity vyjadřuje několik prvních komentářů na CSFD.

I když se mnou mnozí nesouhlasí
Film *****
Titulní píseň *****
Úvodní titulková sekvence *****

Recenze
filmpub
lidovky
idnes
fffilm

Pravý Bond

Ne Connery, Lanzeby, Moore, Dalton či Brosnan nebo dokonce Craig.
Toto je pravý James Bond!

Jedna kočka nestačí...

...jenže u nás nestačí ani dvě. Před cca deseti minutami jsme z budovy E obdrželi další kotě.

Pitomej den

Dneska byl pitomej den.
1) Nemůžu mluvit vůbec konkrétně, ale jeden člověk v práci se moc plete do věcí do kterých by se měl plést jen trochu. Jestli to tak půjde dál, tak se ze mě a z kolegy, který se mnou na případu pracuje, brzo stanou alkoholici s úplně černejma prohulenejma plícema.
2) Betty zjistila, že za dveřma je Svět a chce se tam podívat; takže při příchodu a odchodu si člověk musí počínat nanejvýš obezřetně aby ven neproklouzla ani kočka.
Dřív Betty svou pozornost zaměřovala jen na okno; teď si ale všimla i těch dveří a mňuká na ně tak vehementně, že studenti na to chodí upozorňovat službu.
3) Obdrželi jsme s Marťasem očkování proti chřipce a já už nevěřím doktorům ani slovo. Respektive ani sousloví "to nebolí". Marťase sice přímo očkování nebolelo, ale hned po tom to začalo rukou, pak noha, pak oko a nakonec krk.
4) Zase jsem místo "1/4 litru kyselého mléka v šest večer a pak už nic" sežrala lentilky, a po cestě z nákupu v 11 večer bagetu Gurmán.
5) Už nikde nemají adventní kalendáře a my doma nemáme ani jeden. A už je skoro šestýho! Super by bylo, kdyby se nám nějaký podařilo sehnat třeba za týden. To bychom během jednoho dne mohli sníst 12 čokoládek!
6) Neviděla jsem ani jednoho čerta s Mikulášem.

Ach_jo

Kočičí informační centrum

Kalendář

V práci jsme všichni obdrželi kalendář. Na výběr bylo: Svět hor, Rok plný sladkostí, Koně, 55 turistických nej, Auta. Jenže k čemu mi je papírový kalendář, když už používám dva elektronické [Google Calendar a Active Desktop Calendar]?

Commedia dell'arte v HaDi

Včera jsme šli s Marťasem do divadla.
Přijde mi zajímavé, jak na jednu věc můžou mít dva lidi tak rozdílné názory. Řeč je o včerejším představení Commedia dell´arte aneb konec šejků v Čechách. Zatímco já a téměř celý sál se celkem dobře bavil [Pantalón: "Kam jdeš?". Kolombína: "Na trh s varany". Pantalón: "Kde jsou?". Kolombína: "Šli napřed". Pantalón "Proč máš na hlavě tu leteckou kuklu?". Kolombína: "Úlet!"], Marťas doma spřádá plány jak zastavit HaDivadlu dotace :). No. Každopádně bylo milé konečně zase jednou vidět Pavla Lišku hrát naživo, a k tomu Marka Daniela, jehož herecký projev čeká na remake Mrazíka, aby si mohl střihnot babu Jagu.

Adventní věnec

Já jsem jako chtěla mít doma normální zelený adventní věnec z jehličnanových větví a s ozdobama. Jenže to bych celé čtyři neděle musela poslouchat, že to má nedostatečná protipožární opatření a začne to hořet. Marťasovi totiž loňský hořící věnec [zlatý hřeb Štědrého dne] nepřišel vůbec tak vtipný jako mně. No co, aspoň se nějak zužitkuje to hafo svíček co máme doma.

Cesta tam - oslava - a zase zpátky

Dnes proběhla oslava u příležitosti babiččiných narozenin. Vzhledem k loňskému modelu konanému v domě strýce Vlka s objednaným cukrovím a kančím gulášem jsem se těšila na parádní akci, které mělo předcházet posezení se sestřenkou světoběžnicí.
Jenže:
1) Sestřenka světoběžnice mi oznámila že posezení se ruší, neboť včera letí služebně do Egypta [přízvisko světoběžnice není pro nic za nic. Mezi předminulým a minulým setkáním stihla pobývat v Británii, na Kubě a v Austrálii, mezi minulým a budoucím setkáním si na konto připočítá minimálně Spojené státy a Egypt]. To neva, aspoň jsem se mohla koukat na Vraždy v Midsomeru, Ally a číst si Paní Bovaryovou.
2) Místo čtyř babiččiných ratolestí se zúčastnila jedna [chyběl: zlomený obratel, nachlazení/chřipka, inventura v práci].
3) Místo sedmi babiččiných vnoučat se dostavily čtyři [chyběl: Londýn, Egypt, spánek po pánské jízdě], z toho jedno celou dobu leželo v obýváku na gauči, poslouchalo hudbu a přálo si, aby už mohlo jet domů.

Na co si ovšem nemůžu stěžovat je jízda do Zlína a zpět. Ani v jednom směru jsem se netáhla za žádným kamionem [nemumím předjíždět, je to po mě stresová situace] a zatímco v protisměru jsem potkávala spoustu aut, v mém směru téměř žádná.
Dnešní cesta do Brna byla ovšem ozvláštěna o přítomnost otce v autě [to byla kdysi opravdu DOST stresová situace] ze Slavkova do Tvarožné, přičemž ani jedna obec nebyla v původním plánu. Totiž, tento víkend se konala opět připomínka bitvy u Slavkova. A: z předchozího telefonického hovoru s tatínkem o koupi zimních bot vysvitlo, že jsem ve Zlíně a zrovna se chystám na cestu do Brna; neuběhlo ani deset kilometrů a proběhl telefonát, díky kterému se zjistilo, že otec je nyní ve Slavkově a chce odtamtud pryč a já ho tam mám vyzvednout. Ne na kraji města. Ne na benzínce. U zámku. [= střed cizího města = další stresová situace].
Budiž, po dvou navigacích jsme se úspěšně setkali, naložili otce do auta a zjistilo se, že naším [otcovým] cílem není Brno, ale výše zmíněná Tvarožná. Jelo se tedy do Tvarožené. Tam se zjistilo, že otec neví kam tam chceme jet, protože včera když tam byl, byla přece tma [teď tedy byla taky tma]. Nicméně po pohé jedné kratší zajížďce se jsme trefili správný barák a otec vyskočil z auta se slovy "počkej tady". Já jsem moc nechápala proč mám čekat, když tam jsou přece lidi za kterými jsem ho vezla akteří ho autem vezmou domů. Ovšem po deseti deseti minutách [kdy jsem se v autoatlase Evropy snažila najít jak se z Tvarožné dostanu do Brna] a po jednom telefonátu [1: "tak co?" 2: "už už jdu, vydrž ještě vteřinku" 1: "na co tady čekám" 2: "no kdyby něco"] vyjel otec ven sám v cizím [ne jeho] autě, zablikal a řekl že už jede domů, já mám jet za ním protože ví kudy do Brna a vyrazil úplně opačným směrem než se Brno nachází. V další vesnici zastavil uprostřed největší křižovatky, zhasl světla a přišel mi oznámit, že asi špatně odbočil a tudy cesta do Brna nevede. Na moje upozornění že nechal auto stát vprostřed křižovatky se bránil že on stojí na vedlejší silnici, a obvinil mě, že já stojím na hlavní a to je teprv přestupek [to byla pravda, ale já jsem stála u kraje a blikala jsem do všech stran].
Při další špatném odbočení [které maskoval tím, že se se mnou chce rozloučit, protože už pak každý jedem někam jinam] jsem mu řekla, že už se těším až spolu zas někdy někam pojedem. A když výlet my dva, tak každý ve vlastním autě, protože tak je to totiž mnohem veselejší!

Forwarding II

Je to dva týdny co jsem se tady čílila nad ne_it_kulturním forwardingem a už je to tu zas. A od toho stejného člověka.
Žeru zábavné emaily, jejichž zábavný obsah se skrývá v mejlu který je přílohou mejlu, který je přílohou mejlu [to že je to stejné dvakrát za sebou není chyba, respektive ne moje] který mi přišel.
Zebo zebo...

Kočka IV

Před šéfkou a Hankou [které se o kočku starají ze všech nejvíc] se Alžběta tváří že ví jak a hlavně na co se používá písek v bedně. Teď když jsou obě v nedohlednu, tak se mi pomstila za to jak jsem na ni zavrčela a šla na toaletu úplně někam jinam. No úplně ne, hned vedle bedny s pískem. Dávící reflex se mi jakš takš podařilo zažehnat a teď vehementně větráme, drhnem podlahu savem a rozprašujeme osvěžovač vzduchu Briese borovice. Alžběta je zalezlá v obvyklém úkrytu mezi stolem a zdí a já na ni chodím vrhat škaredé pohledy.

Kočka III

Kočka přes noc sežrala co mohla, akorát prášky na pročištění organismu [kulantně řečeno] pravděpodobně nechala.
Jmenuje se Betty [když mě štve, tak Alžběta] po Betty MacDonaldové [která byla stejně velká opatrovatelka koček jako naše paní vedoucí] a s lidmi se seznamuje tak, že je sekne drápem když k ní natahují ruku. Já jsem se ovšem nenechala, zařvala jsem na ni kočičím způsobem a tak teď Betty trochu trucuje mezi stolem a stěnou.

Bývalí potenciální sourozeneci

V pátek jsem zjistila, že můj bývalý potenciální bratr [táta - přítelkyně, přítelkyně - děti] již několikátým rokem studuje tam, kde já pracuju.
Přijde mi to jako menší paradox, protože už po několik let se sem tam poohlídnu po netu, co se s ním a jeho sestrou vlastně děje; přece jen jsem s nimi strávila pár let života a užila si tak taky něco, co je normálně jedináčkům zapovězeno, totiž sourozeneckých rvaček a podobných náležitostí. Do minulého pátku jsem se dostala maximálně k názvu absolvované střední školy a jejich sportovním aktivitám.
A dnes...jdu si tak u nás po chodbě a proti mě Marek. Njn, vypadá pořád stejně, akorát trochu vyrostl a snad už umí říkat r.

Kočka II

Kočka už je v kanceláři.
Zatím moc nevím jak vypadá; sedí mezi stolem a zdí, a já ji nechávám být, protože ji nechci moc stresovat.

Kočka

Během minulého půl roku se mne šéfka pravidlně každý měsíc ptala, jestli bych chtěla do kanceláře kočku. Pravidelně jsem odpovídala že ano.
Včera měla nadejít kýžená chvíle a knihovna se chystala na lov konkrétní kočky na přilehlé ulici. Moje příprava spočívala v tom, že jsem uklidila v kanceláři a nechala si udělat krásný nový účes abych kočku ohromila.
No jo, ale ráno přijdu do práce a kočka nikde!
Dneska má probíhat další lov, tak doufám že se tentokrát zadaří, přece jsem nevyhodila spoustu peněz jen tak, že.

Postřeh

Jakožto zaměstnanec vysokoškolské knihovny jsem dospěla k závěru, že vysokoškolští studenti jsou ta nejpitomější stvoření pod sluncem.
Kdo nevěří, ať se přijde sám přesvědčit.

Prodloužená

Včera byla neděle a to znamená, že máme večer taneční. Tentokrát to ale nebyly obyčejné taneční, ale Prodloužená. Protože jsme tam šli nejen my a spřátelený pár Marta s Kulášem, ale taky Tajný kamarádi naši a tatínek [můj], tak jsem se pro jistotu již od časných odpoledních hodin nalévala portským.
Nakonec to dopadlo nad očekávání dobře. Tajný kamarádi naši i otec přišli všichni včas [oni nechodí nikdy včas] a taky byla paráda, že se akce konala na stadionu na Kounicove a tak jsme nemuseli řešit řidiče a neřidiče a parkování. Martin k tomu poznamenal, že je stejně dost pravděpodobné, že nejbližší místo k zaparkování by stejně asi bylo na parkovišti naproti stavárně [kde parkujeme standardně].
Tatínek téměř nedělal ostudu, protože ve svém saku a černých džínách seděl celou dobu v koutě, pil víno a pozoroval rej tanečníků a tanečnic. Tajný kamarádi naši a Martin taky nedělali ostudu, protože se bavili relativně potichu a tak je nikdo neslyšel. Já jsem taky nedělala ostudu, protože můj plesový oděv byl vyčištěn a toho, že není vyžehlen si snad nikdo nevšiml.
Takže, máme nacvičeno a plesová sezóna je naše!

Tajbele a její démon

Včera, vlastně oficiálně předevčírem mě Depka vzal k nim do dívadla na hru uváděnou v rámci Dnů židovské kultury v Brně - Tajbele a její démon. Mám ráda židovské věci a taky židovské knihy a hry, protože se v nich projevuje smysl pro humor, který mi je velice blízký a moc mě baví. Tragikomedie Tajbele do toho spadá a tak bych ji doporučila všem antiantisemitům i ostatním.
Myslím, že půjdu ještě jednou.

Poklidný páteční večer

Dnes, vlastně spíše včera jsem měla v plánu poklidný večer u televize, popřípadě u nějaké bondovky.
Plán byl zhacen, myslím že především díky možnosti používání osobního automobilu.
V odpoledních hodinách mi totiž bylo poskytnuto auto za účelem rychlejší přepravy do Slatiny, kde jsem měla udělat náš byt [po dvou měsících bez stálé přítomnosti Zlomeného obratle] obyvatelným. Normálně myslícímu člověku by mělo dojít, že v pátek kolem třetí hodiny odpolední není automobilová doprava směr centrum - kraj Brna opravdu ten nejrychlejší způsob. Půl hodiny mi trval transport jen z křižovatky Moravské náměstí/Kounicova na křižovatku Koliště/Křenová. Cesta se ale vyplatila, protože mě na návštěvě v mém bývalém domově pohostili báječným vepřovým steakem a další dva jsem dostala nádavkem v syrovém stavu a tudíž mi odpadá každotýdenní starost co bude o víkendu k obědu. No, ve Slatině momentálně nepřebýval nikdo kdo by se mnou byl ochoten zajít do hospody a tak se zas najelo na původní plán.
Jenže! mne přepadla myšlénka navštívit [když už mi ta hospoda není přána] na chvilinku [jedno cigárko] Tajnou kamarádku naši. Tam se to trochu zvrtlo, protože Tajná kamarádka naše si pro mne přichystala páteční program: co kdybychom si pustili Co žere Gilberta Grapea? No a ti co mne znají, ví, že nabídce koukat v jakékoli podobě na Johnyho Deppa neodolám [ano, ten člověk napravo je opravdu Leonardo DiCaprio].
Užuž to vypadalo, že po Gilbertu Grapeovi přece jen bude následovat kýžený poklidný večer u televize [doma], ale při cestě domů další myšlénka: co tak zajet do Kamenky navštívit tátu a domluvit se s ním na nedělní prodlouženou? [otec a prodloužená je kapitola sama pro sebe, protože on si jako slušný oblek na ples představuje postarší sako a k tomu zelené kapsáče]. V Kamence se mi podařilo tátovi dovolat, ale zjistilo se, že není přítomen ani doma ani v Duck baru, nýbrž v IBC na 7. Moravském stavařském vinařském podzimu a tím se páteční poklidný večer zvrhl úplně, protože na 7.MSVP byla přítomna osoba kterou jsem cca deset let neviděla a již delší dobu jsem to chtěla změnit.
No a po tomhle náročném maratonu mám ráno jít do práce...

Postřehy ze zasedání komise pro eVŠKP

1) Nutnost pořídit si na další zasedání alespoň čokoládovou maketu notebooku z Globusu.
2) Nejvýhodnější médium na dlouhodobé uchovávání VŠKP je papír.

Krokodýl

Jak jsem se již zmínila, účastnila jsem se dnes konference týkající se diplomek. Tuto konferenci pořádala naše Ústřední knihovna, a protože vedoucí naší Ústřední knihovny je megaloman, pořádala se také večerní neformální diskuse, což je krycí název pro raut.
Raut byl ukončen již v brzkých večerních hodinách a tak se zbylí účastníci pod vedením obou předsedkyň komise pro VŠKP odebrali do nedalekého afroevropského [politicky korektní označení pro černošský] klubu Krokodýl. Obávám se, že poté, co jsem viděla obě předsedkyně pařit na latinskoamerickou hudbu, už pro mě zasedání komise nikdy nebudou jako dřív.

PS: Minimálně dvěma lidem jsem dnes vysvětlovala co to je rozjezd a jak to funguje a odkud to jede. Mám dojem, že zbytek republiky pro to nějak nemá buňky, všichni pokyvovali hlavami nakonec řekli, že radši pojedou tágem.

Jak je již obecně známo, chodíme s Marťáskem do tanečních.
K tanečním patří také prodloužená, která se uskuteční již tuto neděli [s námi se budou účastnit také Tajný kamarádi naši a Marťasův kamarád Jirka Šíma] a proto bylo potřeba dát do pořádku slavnostní oděv. Ten totiž na poslení akci utrpěl četné újmy a poranění, a tak bylo zapotřebí ho zašít a hlavně vyprat, a po vyprání někam pověsit na usušení, což se v našem čtyřmetrovém bytě [výška stropu] ukázalo jako problém. Naštěstí ale vlastníme takové víceúčelové zařízení [viz obrázek] a tak má tento příběh zatím šťastný průběh. Doufám že bude mít i šťasný konec, protože nás ještě čeká žehlení.

Mluvnický problém

Dnes na konferenci Systémy pro zpřístupňování VŠKP: zkušenosti, možnosti, nabídky, potřeby... [když to bude chtít heslo, klik na zrušit] jsem se zamyslela nad jednou zvláštní věcí.
Jde o skloňování slova/příjmení ŠVEC.
ŠVEC jako zaměstnání se skloňuje bez ševce a říká se paní ševcová
ŠVEC jako příjmení se skloňuje bez Švece a říká se paní Švecová.
Jak to, když má to slov stejný základ/původní význam?

Z denního tisku

21.11.
Vtipy o Polsku dál baví Němce [tohle už jsme tu jednu měli, tady jsou další vtipy]
Francouzi sice tvrdí, že německé vtipy neexistují, protože v Německu není nic vtipného, ale pletou se. Alespoň podle Němců samých, kteří div nepuknou smíchy nad vtipy o Polácích, napsal polský časopis Wprost... [celý článek]
[musím se přiznat, že mi některé přijdou opravdu vtipné, i když pro mě v jejich vtipnosti nehraje národnost žádnou roli]

21.11.
Končí diskriminace žen na semaforech
[toto mi přijde jako dost zásadní]

16.11.
Dovolí Vatikán kněžím uzavírat sňatek?
Vatikán možná přehodnotí svůj postoj k zákazu manželství katolických knězů. Na dnešní den totiž papež Benedikt XVI. svolal představitele římské kurie, tedy své „vlády“, aby diskutovali o celibátu a otázkách s ním spojených... [celý článek]

16.11.
Nejvíce sexy muž? Opět George Clooney
Americký herec George Clooney je nejvíce sexy ze všech žijících mužů. Názor mnoha žen a dívek na této planetě již podruhé potvrdil časopis People. Clooney tak dohnal svého hereckého kolegu Brada Pitta, napsal internetový server Spiegel Online... [celý článek]

13.11.
Borat - Film doprovází sláva i žaloby
Kazašský reportér Borat Sagdijev si získal americké diváky. Dokument britského komika Sachy Barona Cohena alias fiktivního novináře ze středoasijské země vydělal jen za první víkend promítání v amerických kinech přes 26 milionů dolarů. A Cohen jako Borat zareagoval na úspěch „po svém“... [celý článek]

10.11.
Nevyléčitelné epidemie
Kniha slavného amerického novináře Malcolma Gladwella ukazuje, že informace se šíří jako viry a proč jimi někteří lidé umějí nakazit své okolí. O spojovatelích, mavenech, prodavačích a sebevraždách podle Marylin Monroe... [celý článek]

9.11.
Mezi "hrdiny naší doby" je i Havel a Navrátilová
Americký časopis Time se rozhodl po šedesáti letech zopakovat svou anketu z roku 1946, v níž vybíral největší osobnosti uplynulých desetiletí. Mezi "hrdiny naší doby", jež magazín představuje v šedesáti medailonech tentokrát, je také tenistka Martina Navrátilová a bývalý prezident Václav Havel... [celý článek]

A nakonec to nejdůležitější:
Při dojení přes kladkostroj na statkáře spadla kráva
Pětadvacet hasičů, manželka a syn pomáhali zachránit život rakouskému zemědělci Leopoldu Zeilingerovi, jehož ve stáji zavalila 800 kilogramů vážící kráva. Farmář nakonec skončil s četnými zlomeninami v nemocnici v dolnorakouském Melku, informoval na svých internetových stránkách deník Kronen Zeitung... [celý článek]

21. listopadu 2006

Ježkovy to je zas den.
Abych vás uvedla do situace:
Jsem součástí skupiny lidí [dvou] která se na naší univerzitě snaží dělat něco ohledně vysokoškolských kvalifikačních prací [noblesní název pro diplomky]. To znamená zajistit aby si ty diplomky byly podobné aspoň v titulním listu, obsahovaly nějaké náležitosti jako jsou klíčová slova, anotace, obsah atd. a aby se do knihovny odevzdávaly v elektronické podobě, tzn. na CD nebo DVD a vlastně vůbec nejlépe aby se odevzdávaly formou zapsání či zkopírování do nějakého elektronického systému. To se všechno dělá dost špatně, protože u nás žádný pořádný elektronický systém, který by toto uměl, nemáme a taky se naše univerzita skládá ze spousty fakult, které si nechtějí nechat do ničeho kecat, protože ony to všechno umějí a mají nejlíp.
Naše skupina už pokročila tak daleko, že požadavkům dala formu a rozhodla se, že je potřeba to řešit na poněkud vyšší úrovni než jsou knihovníci a tak si zažádala o rande s prorektorem. Rande se uskutečnilo dneska ve 12 hodin [tzn., že v 11 jsme s druhým členem skupiny stepovali s cigárem před rektorátem a na střídačku opakovali "to je v háji [no tak používali jsme trochu jiné slovo, ale písemně to až tak dobře nezní]" "nepůjdem tam" "on nás vyhodí" "dyť zjistí že tomu vůbec nerozumíme a že nic nevíme" "co mu budem říkat" "měli jsme si dát panáka"]. Prorektor se tvářil velice přívětivě a jako by se nezajímal o témeř nic jiného než jsou nějaké zatracené diplomky a problémy s tím spojené. Bohužel se o to zajímal až tak moc, že si myslí že licenční smlouva [jestli se diplomka může nebo nemůže zveřejňovat] je potřeba [já se radši, než s autorským, kamarádím s vysokoškolským zákonem a tak si myslím že je na nic]. Ale zato se mu líbil náš návrh jednotného titulního listu a povinného elektronicého exempláře do knihovny.
Jsem fakt zvědavá, kdy to u nás bude fungovat jak u konkurence, kde mají [ve srovnání s tím naším] parádní informační systém, díky kterému se diplomky odevzdávají jedna báseň a ty co jsou papírově jsou pro všechny veřejně přístupné.

No ale to není všechno, včera jsem se sestřenky ptala který alkoholický nápoj preferuje můj bratranec který má teď někdy narozeniny. Dozvěděla jsem se že slivovici a to mě trochu položilo, protože mi přijde opravdu ... [ani mě nenapadá žádný vhodný výraz] vozit slivovici z Brna na Valašsko.

Dneska jsme nešli do tanečních. Už od včerejška mě totiž bolí hlava a není mi moc dobře. Jitka si myslí že to je tou vodkou co mě včera nalíval Rosťa u nich na návštěvě, Martin si myslí, že to je tím, jak si celý večer hrál s Magdinými [dítě] hračkami které vydávají všelijaké zvuky.
Taky se už začínám těšit, až mě přejde bondmánie.
Ta se totiž projevuje tak, že:
1) svůj blog zahlcuju různými texty a obrázky týkající se Jamese Bonda, pro které už vznikla dokonce zváštní rubrika. To co je vidět vůbec není všechno, ještě jich mám několik v záloze a dává mi dost zabrat to sem všechno nenaházet rovnou,
2) jako zvonění na telefonu mám poslední bondsong. Naštěstí se mi opravdu líbí, ale zas pořád netrpělivě čekám až mi někdo zavolá a pak nechávám telefon zvonit co nejdéle, takže si ostatní myslí že se mi nejde dovolat,
3) jsem ochotna se s kýmkoliv bavit na téma poslední Bondovka a vlastně se prakticky s nikým o ničem jiném nebavím
4) nutím Martina se se mnou dívat doma na bondovky alespoň s Brosnanem když ty staré odmítá,
5) kromě posledního bondsongu jsem teď ochotna poslouchat pouze ostatní bondsongy.
Musím konstatovat, že mi to teda všechno dost otravuje život [pravděpodobně tedy nejen mně] a dost doufám, že se mi v nejbližší době podaří jít do kina na něco jiného než znovu na Casino Roayle a tím se vrhnu na jiné téma. V plánu je Borat a taky Malá miss Sunshine, o které jsem snad ješně nečetla škaredé slovo.
Vlastně existuje jedna dost zásadní oblast, kam se u mě ještě Bond nedostal, a to jsou knihy. Takže mohu unikat do Světa podle Garpa a uvažuju zas o nějakých dalších Irvingovkách. Taky jsem si půjčila Hovory s T.G. Masarykem [hlavně abych působila intelektuálním a vzdělaným dojmem]a jsem zvědavá, jak dlouho mi to vydrží než je bez jediné přečtené stránky vrátím.

BondMovieZone

Kdo je James Bond?
Tisíc tváří Jamese Bonda

Představitelé
Bylo nás pět

Vynálezy
Kvé jako kvalita

Teasery - úvodní scény
Mistr svádění

Destinace
James bond world locations

Mé jméno je můj osud

Barbara - citlivá, náladová, s karmickou zátěží, Vždy bude pracovat těžce pro druhé. Jméno se moc nedoporučuje. Přináší problémy a nespokojenost. Pokud se rodičům líbí, měli by radši dát české Barbora. Je to bojovnice. Vládne dvojitý Měsíc, Jupiter a Saturn. [25-7]
Anna - obětavá a milující, ale často žijící životem druhých. je to osud starostí a práce. Neustálý koloběh povinností. Anna je matka a žena. Toto jméno se moc nedoporučuje, je v něm vnitřní tušení nelehkého údělu. Slunce, Měsíc a s nimi působí silně Mars [12-3]
Kateřina - většinou velmi učenlivá, inteligentní a v mnoha znameních skromná. Najdou se však i výjimky, vychytralé nebo velmi arogantní. Ale vždy je to póza, která se jim nakonec nevyplatí. Ty inteligentní Kateřiny svou káru života opravdu někam dotáhnou. Mají bohužel karmickou zátěž, takže u obou druhů Kateřin je slabší zdraví a k rodinnému životu se dostávají až kolem třiceti let. Vhodné ve Lvu, Beranu, Panně, Vodnáři, Střelci. Provází Měsíc, Mars, Merkur a Saturn. [34-7]
Judita - obrácený Měsíc znamená citlivost a introvertnost. Hůře se přizpůsobuje okolí, je originální a výjimečná, vhodná pro všechna vodní znamení, Vodnář, Panna a Váhy. Pevná znamení jsou pro ni životní rovnováhou, v ohnivých má potíže sama se sebou. Působí Slunce, obrácený Měsíc s Plutem a ještě jednou Měsíc. [20-2]

Zdroj
Camila Karolinss: Jméno je váš osud

Neoficiální bondovky

Padl dotaz, proč je Never Say Never, na rozdíl od ostatních, bondovka neoficiální.
Mno, tzv. neoficiální bondovky jsou nejméně dvě: výše zmíněná Never Say Never Again [1983, Sean Connery aka 007] a Casino Royale [1967, David Niven aka 007].
Neoficiální se jim říká proto, že je neprodukovala společnost EON Productions, respektive byly natočeny nezávisle na EON a tak by se daly vlastně nazývat taky jako "nezávislé bodnovky" :). Je klidně možné, že přízvisko "neoficiální" mohla rozšířit sama EON aby všichni věděli, že jedině jejich bondovky jsou ty pravé a správné. Je fakt, že například v těchto obou v rolích M a MoneyPenny vystupují jiní herci než v EON bondovkách a vůbec ty filmy vypadají trochu jinak.
Vlastně bychom jim mohli říkat spíš "tak trochu jiné bondovky" :)

Forwarding

Já už jsem se naučila žít s tím, že na internetu se vyskytuje spousta vtipných věcí.
Taky chápu, že jsou lidé, kteří mají tu potřebu to všechno přeposílat dál.
Ale proč proboha musím neustále přijímat dvoumegové dopisy s předmětem začínajícím Fwd:[Fwd: [Fwd: [Fwd: Fw:, jejichž obsah je jeden obrázek mající 200 kb a je ukryt kdesi na konci pod adresami milionů lidí kteří už to někomu přeposlali a dalších milionů kteří ten mejl obdrželi?
To je takový problém všecky ty fwd a adresy jedním tahem myši smazat?
Pochopí někdy někdo [alespoň já to tak cítím] že přítomností výše jmenovaných znaků mejl devalvuje a spousta lidí ho rovnou hodí do koše, protože si myslí že to je jen další pi*ovina která zabírá místo a čas?

PS: Vy osvícení, učte prosimvás všechny kolem používat YouTube. Všichni si tak ušetříme spousty a spousty mega zbytečného uploadu a downloadu.

Jako je sice super že máme konečně po půl roce příprav [změření potřebné délky a nákup v Bauhauzu] malou televizi v ložnici připojenou ke kabelovce, ale k čemu to je, když nikdo neví jak se tam ty programy ladí?
Věc se má tak: já už tu televizi vlastním, dejme tomu, 5 let a za tu dobu jsem ji musela ladit už několikrát. A vždycky se mi to nějak nakonec povedlo.
To, že včera mi to za nic nešlo ani po půl hodině mačkání [pouhých] tří různých čudlů k tomu určených, přisuzuji tomu, že tehdy jsem studovala a tak byl můj mozek uzpůsoben tomu chápat různé věci. Teď jsem již rok v pracovním procesu a má prázdniny.
To jak mi to nešlo mě rozzuřilo natolik, že jsem šla do naší vymetené skříně se sladkostma, našla tam něco co tam bylo už hodně dlouho [protože tím za normální situace všichni pohrdnou] a sežrala jsem to málem i s obalem. A to byl prosím oříškový oplatek a já oříškové věci nerada.

Bondsongs

Nechápu, jak může František Fuka tvrdit, že nejnovější bondsong k nejnovější bondovce [Chris Cornell - You Know My Name] je "nejhorší písničkou za mnoho posledních let, možná nejhorší vůbec".
Oproti bondsongům například z View to Kill [Duran Duran], Living Daylights [A-Ha], Licence to Kill [Gladys Knight] [všechno druhá polovina osmdesátých let] nebo Tomorow Never Dies [Sheryl Crow] to je IMHO paráda.
Uznávám, že když jsem ji slyšela poprvé, tak jsem taky žádné nadšení neprojevovala, ale teď se mi líbí čím dál víc. Na rozdíl od těch výše jmenovaných, které se mi nelíbí ani po dvacátém poslechu.

Moje osobní píseň

I'm only sleeping

When I wake up early in the morning
Lift my head, I'm still yawning
When I'm in the middle of the dream
Stay in bed, float up stream

Please don't wake me no don't shake me
Leave me where I am I'm only sleeping

Everybody seems to thing I'm lazy
I don't mind, I thing they're crazy
Running everywhere at such a speed
Till they find there's no need

Please don't spoil my day, I'm miles away
And after all I'm only sleeping

Keeping on eye on the world going by my window
Taking my time, lying there and starting and the ceiling
Waiting for a sleepy feeling...

Please don't spoil my day, I'm miles away
And after all I'm only sleeping

Keeping on eye on the wolrd going by my window
Taking my time

When I wake up early in the morning
Lift my head, I'm still yawning
When I'm in the middle of the dream
Stay in bed, float up stream

Please don't wake me no don't shake me
Leave me where I am I'm only sleeping

Papuč nalezena.
Byla v kuchyni na topení, protože jsem do ní včera omylem vylila jahodový koktejl.
Musím si vymyslet nějakou odměnu.

Pátrání

Hledá se pravá papuč. Naposledy viděna v pondělí večer u nás v obýváku. Nálezce čeká odměna.

Úterní večer

Je ze mě slaměná vdova.
Protože se mi chtělo nebýt doma, domluvila jsem se s Depkou že půjdem na kafe [to je terminus technikus který znamená on kofola a já čaj a cigáro]. Původní plán byl posedět, cca 20 minut mezi jeho dvěma zaměstnáními, v Alfě a pak každý po svých.
Skutečnost je taková, že jsme prakticky celý jeho volný čas strávili v prvním zaměstnání [Husa na provázku] a cestou do zaměstnání druhého [HaDivadlo]. Tudíž si v Alfě objednal kofolu pro to, aby si ji odnesl dolů a šel uvádět lidi. Mě se ale ještě po svých moc nechtělo a jsem si v praxi zakoušela to, o čem jsme se nedávno s Marťasem bavili jako o divné věci. Tj. být dobrovolně sám v hospodě. Mě to tam docela bavilo, protože jsem měla co číst a jsem ráda mezi lidmi. Ještě radši bych si někdy vyzkoušela jaké to je sedět v kavárně s wifi s noťasem, ale k tomu mi chybí právě ten noťas.
Depka už nikdy nepřišel a protože nemám žádné kamarády, tak jsem napsala, jestli se nechce stavit, tátovi, a celkem mě překvapila pozitivní odpověď. Takže, místo za hodinu doma a pustit nějakého Bonda mám v sobě pět čajů a jeden nakládaný hermelín.
A taky po letech setkání s jednou slečnou, se kterou jsme kdysi lítaly po Jeseníkách a stavěly si v lese domy z větví.
Prostě fajn večer.

Zubní kartáčky

Včera jsme byli s Marťasem na velkém nákupu v Bauhauzu.
Marťas měl dokonce seznam toho co je potřeba tam koupit. Marťas má vlastně seznam úplně vždycky, i když na něm jsou třeba jen dvě věci.
Včera tam stálo: igelitové pytle 100x120 cm, kábl k televizi, zástěnu do koupelny na vanu a těsnění na okna. O zástěně, který vyhovovala našim finančním požadavkům se Marťas vyjádřil, že vypadá poněkud lagricově a igelitové pytle měli jen 100x60, takže bylo navrženo [ne mnou] abychom ty obrovitánské polystyreny, které do nich potřebujeme dát, raději obalili potravinářskou fólií.
Ale to vůbec není všechno!
Totiž: od těsnění na okna ke koupelnové zástěně jsme šli kolem oddělení držáků na mýdla, kelímků na zuby a podobně, a tam padl návrh pořídit si držátko na kartáčky na zuby. A při tom se zjistilo, že ač naše domácnost má pouhé dva stálé obyvatele, nestačil by ani držák pro tři, protože se u nás vyskytují čtyři, ČTYŘI používané zubní kartáčky.
Jako já jsem věděla že se na pračce všechny čtyři povalují, ale nějak jsem žila v domění, že Marťas pomalu přechází z jednoho na druhý [něco ve stylu jak chodí malé děti do školky na zvykání] a ten druhý, že tam nachystal pro mně.
Ne.
Jeden je pro bratra, když u nás jednou za uherský rok přespí a ten druhý...ten druhý je pro Šťěpána který si u nás čistí zuby když jde k zubařce.

The IT Crowd live

Na přelomu října a listopadu se rapidně změnila situace u nás v práci.
Předtím jsme měli jednoho správce sítě na plný úvazek, teď máme dva na půl úvazku.
Trochu mi připomínají Roye a Mosse z IT Crowd, ale ještě nevyplynulo na povrch který je který. Taky mi trochu připomínají vyšetřovatele z Kolji: jeden hodnej a jeden zlej.
Ten hodnej se projevuje tak, že se někdy usmívá, zdraví a je s ním řeč.
Ten zlej se neusmívá, nezdraví a řeč s ním moc není. Já jsem myslela, že se tak tváří jenom když vidí mně [jedno opravdu hnusné a depresivní ráno, kdy jsem měla radši chodit v černých brejlích, se zeptal Aleny jestli se tak tvářím každé ráno. Ona mu odvětila že ne, že tak vypadám celý den. Tím mu chtěla říct, že nejsem tak zlá, že tak jenom vypadám. Od té doby se snažím tvářit mile vždy když je v dohledu, ale asi mi to moc nejde], ale už mám potvrzené od ostatních, že na ně nahlíží taky tak.
Ale to neva, důležité je, že najednou tady funguje spousta věcí. To se projevuje tak, že už se po knihovně nepovalují papíry s načmáraným nápisem MIMO PROVOZ.
Před chvílí jsem Toho_co_se_neusmívá [nechci ho nazývat "ten zlej" protože zlej není] chtěla potěšit a řekla jsem mu jak je super že už tady funguje tolik věcí o kterých předtím nikdo netušil že by fungovat mohly. Ten_co_se_neusmívá [je to dlouhý, myslím že ho budu nazývat Roy, ne že bych už věděla který je který, ale tento je Roy spíš než ten druhej] mi na to tónem "všechno je to na h*vno" odvětil "stejně se to všechno bude předělávat". A to jsem mu ještě ráno sdělila skvělou zprávu, že ve skladu [tam mají kluci úřad] jdou otvírat okna, jen musí dávat bacha aby neutekla kočka. Ach jo, člověk se fakt nezavděčí.

Borat Borat

Já jsem dneska chtěla napsat něco o Bondovi, Jamesu Bondovi [Casino Royale dostalo od Dariny Křivánkové tradiční tři hvězdičky].
Ale!
Táta se mě při rozhovoru zeptal, jestli mi něco říká jméno Ali G [říká] a pak jsem se zeptala já jeho, jestli mu říká něco jméno Borat [neříká].
Takže, kdo to taky [kromě táty] nevíte, obě osoby jsou vlastně osoba jedna, honosící se občanským jménem Sacha Baron Cohen. Tento, díky svému britskému a židovskému původu, disponuje parádním smyslem pro humor, za který by se IMHO nestyděli ani Monty Pythoni. Ale co se mi na něm fakt líbí je, jak ukazuje světu ať jde s nějakou politickou korektností do háje.

Lihovky: Sacha Baron Cohen
Moviezone: o filmu
Trailer
Boratovy české stránky [vtipné]
Borat na YouTube

A: Já nechci být odtržená od reality. Já chci být jako normální lidi co chodí do společnosti a neseděj furt u webalba a u blogu.
B: No jo, ale místo nesmyslných keců a plácání v hospodě tady tvoříš hodnoty.

News

Třikrát sláva! Od včerejška mám v práci na dveřích od kanceláře nainstalované takové zařízení od kterého vede dlouhatananánský drát až k mému stolu, a kdykoliv někdo zaklepe, tak sice musím stále překotně schovávat noviny a jídlo a shazovat nežádoucí stránky na lištu, ale již se nádavkem k tomu nekácím ze židle a nemusím přeskakovat roh stolu abych se dostala ke dveřím otevřít návštěvě, anóbrž! zmáčknu čudl na stěně vedle mě a klepající může vstoupit. Paráda!

Mno, jinak Tři sestry mají [hurá] nový web.

Dost vtipný mi přijde obsah tohoto článku z Lidovek [Jaké Němce milují Poláci? Ty, kteří nezamykají auto].

Probíhá téměř výroční týden, včera jsme tu měli osmdesáté deváté výročí VŘSR a dnes je to sedm let co se otevřel nový rektorát VUT a taky třeba ústřední knihovna v IMHO pěkně rekonstruovaném [viz. obrázek] baráku na Antonínské. Myslím, že to je pádný důvod k oslavě, tak nechápu proč se furt nic neděje!

BigBlogeři

Honza a Tajná kamarádka naše si po dlouhé době všimli že mají vlastní blog a začali se o něj konečně zase starat. Tím si vysloužili místo v mém listu blogerů.
Jen aby jim to vydrželo, stačí tři kliknutí a...:)

Jinak dneska nemáme výjimečně k obědu maso a rýži nebo maso a brambory, ale lasagne. Podle návodu mají být v troubě 30-35 minut. Ty naše začaly vypadat hotově až připáleně již po 25 minutách, tak jsme trochu zvědaví a trochu se bojíme. Při nejhorším tady máme ještě hermelíny nachystané na zítřek.

Jedno studium nestačí

Po dlouhé, dlouhé, dloooouhéééé úvaze [od včerejška večer do dnešního rána] jsem se rozhodla, že bych se mohla pokusit stát se opět studentkou FFMU. Je pravda že při přihlašování do ISu mě stále poněkud mrazí v zádech, ale teď už mi [na rozdíl od studia minulého] přece jen jde hlavně o ty vědomosti, že.
Dostala jsem s k tomu tak, že už mi přijde divné furt Depku otravovat se svými dotazy ohledně relevancí informací v různých knihách, filmech a médiích, a že by vlastně bylo mnohem lepší mít komplexní přehled a rovnou vědět co je objektivní, co je subjektivní, co je pravda a co je výmysl.

Obor: Religionistika
Forma: Kombinované jednooborové bakalářské
Překážky:
1. přijímačky - test studijních předpokladů [mám trochu obavu, že studijními předpoklady moc neoplývám]
2. proděkan pro studium - uzná mi před x lety absolvované zkoušky z filozofie a cizích jazyků?
3. 4 semestry pramenných jazyků - mám na to zvládnout tři zápočty a jednu zkoušku z pramenného jazyka, když jen jeden zápočet z toho nejzákladnějšího [latina] ohrožoval úspěšné dokončení prvního studia?

Mno, ještě se poptám nějakých stávajících religionistických studentů jestli je tento obor a forma doporučeníhodné a pak se uvidí. Přinejhorším od nich budu somrovat skripta, zápisy z přednášek a tipy na literaturu a pustím se do samostudia. Možná...:)

Ukázka

Ukazuju Depce jak funguje BigBlogger :)

Stává se ještě někomu kromě mě, že když mluví o obchodech C&A a H&M a vyslovuje to anglicky cí end ej a ejč end em, tak mu lidi nerozumí [a říkají že takový obchod neznají] a až když řekne cé a á nebo há a em tak řeknou a jó? Ještě mě napadlo, že bych vlastně H&M měla asi vyslovovat švédsky, ale to zas nevim jak je. Zeptám se Damni.

Anketa o novém náměstí Svobody. Hlasujte.

Scorsese Volavka remake

Mohlo by se říct do třetice všeho dobrého [během osmi dnů potřetí v kině], ale to bych musela ty filmy shlédnout v opačném pořadí.
Včera jsme se šli mrknout na Skrytou identitu. Bylo to strašně dlouhý, po hodině a půl jsem si moc přála aby už se to všechno vyřešilo a já si mohla jít domů číst. Bohužel se to vyřešilo až o hodinu později a to teda úplně jinak než jsem chtěla.
No ale aspoň bylo na co koukat, bo Jack Nicholson umí vypadat stále krásně nechutně, Kapr už naštěstí není takový slaďouš jako v Titanicu, ale vypadá fakt hustě [akorát mi sem tam trochu vzhledem připomínal Brandona Walshe] a drsnej raper Marky Mark je teď drsnej polda [to nemyslím nijak zle, mě se v tom filmu fakt líbil]. Ale trochu se divím, že si k filmu nestřihl duet s někdejším parťákem Prince Ital Joeem :)

Recenze a info:
Lidovky - Darina Křivánková :)
FFFilm
CSFD
filmy4you.info
filmpub.atlas.cz

Espoo sýkorky

Zjistilo se [Karel], že v příspěvku o webkamerách, konkrétně "Za nic nemůžu znovu najít webkamery z Espoo [ty, které jsem našla, jsou na houby, protože je na nich něčí obývák, les, kus silnice, nebo vnitřek garáže - tady toto je nevím co zač, ale někdy tam sedí člověk a dělá že ho nikdo nevidí :)]" má místo kus silnice být sýkorky.
Věc se má totiž tak, že tuto webkameru jsem našla v práci, jenže tam mi nefunguje a když se chci podívat doma, kde mi funguje, tak už je tma, a jediné co vidím, je kus silnice a sem tam projíždějící auto. Ale já myslím že to neva, sýkorky jsou zábavnější než auta. Alespoň tedy prostřednictvím webkamery určitě.

Cinema cinema

Během jednoho týdne, respektive šesti dnů, jsem byla dvakrát v kině. Na to že "tam nic pořádného nedávají" je to podle mě dost.
Minulé úterý jsme se šli s Marťasem mrknout na Morgana Freemana, sira Bena Kingsleyho, Bruce Willise a Lucy Liu [na tu hlavně já, protože díky Ling z Ally McBealové a O-Ren Ishii ji prostě žeru] ve filmu Lucky number Slevin [v české distribuci uvádět pod názvem Nabít a zabít, což by se IMHO mělo týkat především překladatele...].
František Fuka ve FFFilmu píše zhruba to, že to má moc překombinovaný děj a člověk veškerou energii spotřebuje na to aby si pamatoval všechny detaily aby pak věděl co kdy kde jak a proč. Mě to teda vůbec nevadilo. Všecky scény které byly na začátku [abychom se divili jak spolu asi souvisí] se postupně zopakujou, a zvratové děje jsou IMHO od toho, aby se pak lidi předháněli, kdo dřív pochopil jak je to vlastně doopravdy. Teď mi to trochu připomnělo argentinský film Devět královen. Kdo máte rádi dějové zvraty na konci filmu, kdy se zjistí že to je vlastně všecko úplně jinak, tak tohle je film pro vás. No, každopádně Lucky number Slevin mohu doporučit, už proto, že na Joshe Hartnetta a Lucy Liu se moc dobře kouká, a Ben Kingsley coby rabín je brilantní.

Recenze a další info:
Darina Křivánková, Lidové noviny [na tu moc nehleďte, dává maximálně tři hvězdičky, jediný film který od ní kdy dostal plný počet - pět hvězdiček - je Harry Potter a vězeň z Azkabanu...]
www.csfd.cz
www.filmy4you.info
www.ioberon.cz
www.moviezone.cz

A teď k dnešku. Vyšla jsem si na film, o jehož režisérovi jsem již hodně slyšela, ale nic neviděla.
Pedro Almodóvar: Volver.
Především bych chtěla poděkovat distribuci, že nechala španělský název i českým názvem.
Dále, Penelope Cruz je krásná žena a španělština jí myslím sluší mnohem víc než angličtina nebo čeština která dabuje angličtinu.
A vlastně kdo máte rádi dějové zvraty skoro na konci filmu...tak na to taky běžte. Jako vhodný doprovod bych pro muže doporučila nějakou ženu [bude mít radost že jste ji vzali na "takový" film] a pro ženy taky nějakou ženu. Nejlépe mámu nebo dceru. Však uvidíte.

Recenze a další info:
Lidovky [tentokrát ne Darina Křivánková, možná proto má až čtyři hvězdičky]
FFFilm
www.kinomol.cz
www.csfd.cz
www.moviezone.cz
kultura.dama.cz

Vtipy z Katolíka

Napřed můj oblíbený:
Hovoří spolu katolický kněz, imám a rabín na téma jaký největší zázrak ve svém životě zažili.
Katolický kněz:
"Jednou jsem šel na jakousi samotu zaopatřovat, když tu najednou se přihnala bouřka, ale opravdu strašná bouřka; lilo jak z konve, blesk za bleskem, vichr, no hrůza. Opravdu jsem měl strach, že nedojdu. A tak jsem se začal modlit: Ó Bože, ty víš, že konám službu Tobě, tak mi pomoz, ať dojdu k tomu umírajícímu a připravím jej na setkání s tebou. A najednou – zázrak! Všude kolem mě zuří bouře, a nade mnou čistá modrá obloha…"
Imám:
"To nic není. To já takhle jednou jedu do Mekky na pouť, když se přižene písečná bouře, a to je na poušti naprostá katastrofa. Tak padnu tváří k zemi a modlím se: Ó Alláhu, tvůj prorok Mohamed nám přikázal putovat do Mekky, a teď tu mám bídně zahynout? A najednou – zázrak! Všude kolem mě písečná bouře, a v dosahu mého velblouda se nehne ani zrnko písku…"
Rabín:
"No, to já si takhle jednou v sobotu jdu svých tisíc kroků do synagogy, a najednou vidím, že na zemi leží pětistovka. Co teď? Je sabbat, já ji nesmím zvednout, ani se nesmím dotknout peněz, co teď? Tak se začnu modlit: Ó Bože, tys ustanovil sabbat pro syny Izraele, pomoz mi jej zachovat! A najednou – zázrak! Všude kolem mě sobota, a já mám čtvrtek…"

Teď ty ostatní:
Ve vlaku sedí kněz, řeholnice a dva zástupci alternativní subkultury. Kněz má ruku v sádře.
"Co se vám stalo, otče?" zeptá se řeholnice.
"Uklouzl jsem ve vaně," odpoví kněz.
Jeden ze zástupců alternativní subkultury se obrátí na druhého:
"Hele, vole, co je to vana, vole?"
"Já nevím, ty vole, copak jsem katolík?"

Přišel jednou bojovník Islámského džíhádu k nebeské bráně.
Vyhlédl svatý Petr a řekl:
"Počkej, ale ty sem nesmíš, tebe sem nepustíme."
"Já dovnitř nechci, ale vy máte pět minut na to, abyste vypadli ven."

Jan 8
3 Doklapala k Šéfovi sajtna s jakósi koc
4 a hlásí: "Šéfe, tudletu fuchtlu jsme lapli, jak kysala s cizím konópkem.
5 Od Mojžíša máme gebír ju umlátit šutrama. Co ty na to?"
6 Splichtili na něj flignu, aby ho mohli nabonzovat.
Šéf si čupl a čmrdlikal do písku.
7 Když do něj furt vandrovali, hókl na ně:
"Kdo seš čisté, migni ju grimlem!"
8 A zase si čupl a čmrdlikal.
9 Celá sajtna se zdekovala a pila pali.
10 Šéf nasísl na koc: "Kde só všeci, kocóre? Žádné tě neodemlel?"
11 "Ani rana, Šéfe," hlásí koc.
A Šéf na to: "Ani já tě neodemelu. Sypé pali a už žádný levoty!"

Pak vzal Ježíš své učedníky na horu, svolal je k sobě a učil je řka:
Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království Nebes.
Blahoslavení plačící…
Blahoslavení tiší…
Blahoslavení ti, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti…
Blahoslavení milosrdní…
Blahoslavení čistého srdce…
Blahoslavení ti, kdo působí pokoj…
Blahoslavení ti, kdo jsou pronásledováni…
Radujte se a jásejte, neboť hojná je vaše odplata v nebesích.
Pak Šimon Petr řekl: „Máme si dělat poznámky?“
A Ondřej řekl: „A to se máme učit nazpaměť?“
A Jakub řekl: „Bude se z toho psát písemka?“
A Filip se přidal: „Co z toho můžeme zapomenout?“
A Jan navrhl, že stačí, aby se to naučil jen jeden z nich.
A Matouš se ozval: „A jak to všechno souvisí s reálným životem?“
A Jidáš to uzavřel: „Kdy už zas půjdeme dál?“
Nakonec jeden z přítomných farizeů požádal, zda by mohl vidět Ježíšovy učební plány, a ptal se, jaké konkrétní cíle sleduje Ježíšovo vyučování v kognitivní oblasti.
A Ježíš zaplakal…

Řidič bezvěrec jede kolem řeky, když tu si všimne, že na břehu chytají ryby katolický kněz a rabín, přičemž opodál stojí cedule s nápisem "Pozor, blíží se konec vaší cesty!"
Řidič bezvěrec (takový ten běžný tolerantní typ) zpomalí, vytočí okénko a zahuláká: "Starejte se o sebe, pámbíčkáři mizerní!"
Načež dupne na plyn a uhání dál. Po chvíli se ozve mohutné žbluňknutí.
Rabín se otočí na kněze a praví: "Já jsem vám říkal, velebný pane, že tam bude lepší napsat 'most v rekonstrukci'!"

Čím budu až budu velká

Tajná kamarádka naše dala na blog odkaz na dva testy "co je pro nás nejvhodnější povolání".

Výsledky prvního testu:
Z výsledku testu je patrné, že svým zaměřením tíhneš především k uměleckým pracovním oborům a doplňkově k sociálním pracovním oborům.
Této kombinaci odpovídají níže uvedená povolání. Ta jsou velmi podobná svou pracovní náplní, ale jejich náročnost je většinou určována délkou studia na střední škole, vyšší odborné nebo vysoké škole. Číslo uvedené před každým povoláním udává délku nezbytné profesní přípravy po ukončení devítileté školní docházky.

4+4 - Filmový-divadelní herec/herečka
4+4 - Choreograf/ka baletní tvorby
4+4 - Sbormistr
4+4 - Učitel zpěvu/baletu/kreslení
4 - Tanečník-baletka
4+4 - Učitel základní umělecké školy
4-7 - Pedagog volného času
4 - Kosmetička
3 - Kadeřník-kadeřnice
3 - Artista/varietní umělec

Profesní požadavky:
Umělecké schopnosti, tvořivé myšlení, fantazie. Hudební, výtvarný nebo literární nadání, cit pro hudbu, pohyb nebo jazyk, tvar a barvy.

Vykonávané činnosti:
Tvorba uměleckých děl a výrobků, práce s materiálem podle vlastních představ.

Hodnoty:
Estetické hodnoty, společenský úspěch, popularita.

Výsledky druhého testu:
Z výsledku testu je patrné, že svým zaměřením tíhneš především k úřednickým pracovním oborům a doplňkově k uměleckým pracovním oborům.
Této kombinaci odpovídají níže uvedená povolání. Ta jsou velmi podobná svou pracovní náplní, ale jejich náročnost je většinou určována délkou studia na střední škole, vyšší odborné nebo vysoké škole. Číslo uvedené před každým povoláním udává délku nezbytné profesní přípravy po ukončení devítileté školní docházky.

3 - Garderobiér/ka
4-9 - Archivář/ka

Profesní požadavky:
Početní a jazykové schopnosti, organizování a práce s čísly, daty, informacemi. Obsluha kancelářské techniky a organizační schopnosti.

Vykonávané činnosti:
Psaní úprava a archivování zpráv, údajů a informací, organizace činností.

Hodnoty:
Ekonomické a obchodní úspěchy, materiální hodnoty, společenské postavení.

No nevím. Vzhledem k tomu, že neoplývám témeř ničím co je psáno [v obou testech] v profesních požadavcích, tak mi asi nezbude nic jiného, než jít v rodinných šlépějích a zůstat zahrabaná v knihovně. Tam se sice ekonomické a obchodní úspěchy nedostaví, a vzhledem k vlastní kanceláři v podzemí ani společenský úspěch a popularita. Ale to neva, mě to tam baví.

Jo, a ještě test "jak se umím učit"
Výsledek:
Z celkového výsledku je zřejmé, že úroveň tvé mimoškolní přípravy je celkem dobrá. Chce-li ovšem studovat na středné škole, měl/a bys některé studijní dovednosti ještě zdokonalovat. Právě ty ti ještě brání v co nejlepším využití tvých studijních schopností a dovedností při samostatném učení.

Hmmm...

Tajný kamarádi naši

Já a Marťas máme dva kamarády, kteří se jmenují Tajný kamarádi naši. Někdy, když nás něčím štvou, tak jim říkáme Tajný kreténi naši. Ale my je máme rádi, protože je s nima veselo.
Dneska jsme je vzali na výlet z Obřan kolem řeky do Bílovic a zpátky. Marťas neustále vymýšlel nějaké fakutlativní výlety za 10, 20 a 30 korun, jako třeba vylézt na kopec ke skále, vlézt do zchátralého domu, či lovit židli z řeky. Tajná kamarádka naše na konci poznamenala, že je divné, že se zatím nic neposralo, čímž odkazovala na naši společnou dovolenou v Černé hoře. Naštěstí nám to vydželo až domů, i když jen tak tak...

Koncert

Je pátek večer a Marťas se rozhodl, že kdy jindy než teď by si měl zas po letech vyzkoušet svoji elektrickou kytaru a kombo. Pořád se mě ptá jestli jsem poznala co hraje.
Jenže k nám mají přijít Tajný kamarádi naši na pivo, popcorn a Big Lebowskiho, a nevím jak se dostanu dovnitř, když neuslyšíme zvonek.
Jdu se podívat z okna jestli se nám pod balkónem nesrocují davy posluchačů.

Komentáře

Já jsem si říkala že ten můj blog nikdo moc asi nečte, když tam nejsou žádné komentáře.
Dnes jsem zjistila že to bylo tím, že mohli komentovat jen ostatní blogspot blogeři.
Takže, komentovat už můžou úplně všichni. Teď se teprv ukáže jak to s tou návštěvností vypadá.

CPS

Ještě jednou moc moc moc moc díky za krásný báječný večer [almost in alphabetal order] Ripovi, Unzemimu, Why plus zvláštní díky to Depony :)

Google customized homepage

Už jsem definitivně členkou velké báječné Google rodiny. Myslím že existuje něco jako Gvirus který napadá uživatele Sítě.
U mě se to projevilo tak, že jsem [bez jediného impulsu od mého Gkonzultanta!] dnes strávila spousty a spousty času nastavováním a hraním si s vlastním osobním nastavením úvodní stránky Googlu.
Ještě do včerejška, když jsem do adresového řádku napsala www.google.cz, to vypadalo takhle:



Dnes to vypadá takto:

Webcams

Toto shrnutí není k dispozici. Příspěvek zobrazíte kliknutím sem.

Gkonzultant

Mám oficiálního google konzultanta.
Díky němu už delší dobu pohrdám vyhledávači typu Seznam či Centrum.
Místo mapy mám GoogleEarth.
Donutil mě používat googlí poštu tím, že mi i přes mé protesty poslal pozvánku.
Kvůli němu nepoužívám k blogování svoje vlastní stránky, ale Bloggera.
Fotky a obrázky mu můžu ukázat jen přes Picasaweb.
Teď se rozhodl sféru svého vlivu rozšířit i do mého zaměstnání a chce, abychom zde používali Custom Search Engine. Když jsem namítla že to z nějakého důvodu nejde, hned mi poslal náhradu.

P.S. K Vánocům čekám něco na oblečení nebo do kanceláře.

Ach jo

Dneska mám nějakou pitomě nostalgickou náladu.
To spočívá v tom, že:

• pořád dokola poslouchám Marx, Engels, Beatles od Vltavy
• chodím mezi studentama a stýská se mi po tom když člověk uteče z přednášky a jde s nějakou spřízněnou duší na kafe a cigáro do Domku
• koukám se do ISu co dělají lidi jako Ex, Kayka a spol. které jsem kdysi vídala téměř denně, ale naposledy před pěti šesti lety.
• mám chuť jít na Oldies do Mersey a dát si s Unzemim alespoň tři tequily

To je v prdeli, jdu na cigáro.

VIK

Já jsem hrozně ráda že už nemusím psát diplomovou práci. Opravdu totiž nevím co bych si na našem oboru vybrala:

Silva:
1. Možnosti využití systematických selekčních jazyků jako propojovacích jazyků se zřetelem na současné trendy v zahraničí
2. Prežijí předmětově orientované informační služby v konkurenci se službami typu search engine? (se zaměřením na problematiku oborových informačních bran)

Selen:
1. Urban legends a fámy, jejich vznik a šíření
2. Metaknihovnictví (Metalibrarianship)
3. Hnutí digeratů
4. Komunikace odborných informací (vědecká komunikace)
5. Webometrie, infometrie, bibliometrie, scientometrie
6. Nová média
7. Learning libraries
8. Mememédia
9. Historie informační vědy
10. Sociální informatika
11. Informační architektura
12. Filosofie informace
13. Transhumanismus, extropismus
14. Jednotná teorie informace
15. Inf. hygiena
16. Inf. jako neurofyziologický jev a proces
17. Informace a pravda
18. Nová informační povolání
19. Informace x dizinformace
20. Informační fyzika

Zdeněk Kadlec
Konceptuální modely
1. FRBR – studie IFLA: Funkční požadavky na bibliografické záznamy

Schémata pro popis
2. DC – Dublin Core Metadata Initiative
3. XOBIS – XML organic bibliographic information schema
4. MARCXML Schema

Schémata pro přenos
5. METS – Metadata Encoding & Transmission Standard
6. ONIX for Books Product Information Message

Protokoly
7. OAI-PMH – Open Archives Initiative – Protocol for Metadata Harvesting

Obecné problémy
8. Content vs carrier
9. Multiple versions/formats issue
[zdroj]

Nakonec jsem celkem vděčná za tehdejší módu hendikepovaných a národnostních menšin.

News

1. Koupila jsem si, a také opravdu začala používat, lak na vlasy.
2. Máma už chodí. Pomalu a vzpříměně jak egyptská královna.
3. Marťas nás přihlásil do bronzových tanečních. Moc ho obdivuju, protože nejen že ovládá otočku ve walzu [díky základním tanečním moje noční můra], ale taky si vzpomněl jak se tančí jaif [=jive, prostě džajf].
Maminka mi do tanečních půjčila svoji sukni, ve které taky chodila do tanečních k té stejné paní jako já.
4. V práci mám konečně [po půl roce] u dveří cedulku se svým vlastním jménem. Paráda.
5. V magazínu Hospodářských novin je rozhovor se Salmanem Rushdie - autorem Satanských veršů a článek o Starbucks [nejrozšířenější řetězec fastcoffee na světě].
6. Zde si můžete [brňáci] zkontrolovat svoje pokuty.
7. Lidovky u příležitosti loňských Velikonoc vydaly návod jak se chovat v kostele.
8. A když už na ty lihovky koukám, tak hot news: ministerstvo zakázalo Komunistický svaz mládeže [možná by se teď mladým komunistům hodila antistresová plastelína]. S kým jen pojedeme na příští revoakci?

Umění

Umění není vypít toho na pařbě nejvíc ze všech, nebo odcházet poslední.
Umění je umět odejít ve chvíli když už člověk své společnosti nic nenabízí a jeho společnost nenabízí nic jemu [prostě když pozná - pokud to pozná - že má dost].

Evidence, pořádání, seznamy, ...

Martin mi dnes poslal odkaz na článek v blogu Petra Koubského o web službě Library Thing. To je taková virtuální obdoba domácí [školní, podnikové, jakékoli] knihovny křížená se čtenářským deníkem.
Jenže i přes veškeré váhody takovýchto online služeb jsem já konzervativní a mám ráda vlastní prográmky a vlastní utilitiky na vlastním počítači a proto jsem se rozhodla [než se v příštím životě naučím programovat] pokusit se najít nějaký prográmek a la virtuální knihovna.

Zatím jsem objevila:
ABC Drawing School I - Animals 1.11.0424 - Naučte sebe nebo své dítě kreslit zvířátka
Abulafia - Program na věštění
Akvárium 1.0 - Evidenci akvarijních ryb
Artopik 1.51 - Návrh a tisk předloh pro křížové výšivky
Athan (Azan) Basic 3.0 - Přehrávání muslimských modliteb 5x denně
Benzin & nafta 1.0.2 - Výpočet ceny benzínu nebo nafty v závislosti na ceně ropy na světovém trhu
BodyFit Instruktor 2.0 - Elektronická kniha o metodice cvičení a fitness
Calculations 1 - Výpočty parametrů elektronických obvodů
ComputerTime 1.0 - Časové omezení přístupu k počítači
Cyklošlap 1.11 - Evidence pro pro cyklistické nadšence, kteří chtějí mít pod kontrolou ujeté kilometry, dosažené časy a průměry
Dagger - Generátor rýmů pro básníky
ElectronOrb 1.0 Beta - Rozdělení atomů do orbitalu podle protonového čísla
FriendAlyzer 1 - Grafické zobrazení vztahů ve vaší rodině
Imhotext 1.0 - Egyptské hieroglyfy
Korán 6.51 - Muslimská svatá kniha v digitální podobě a několika jazycích
Lumen 1.0.1 - Program který umožní určit světelný tok zdroje, podle druhu a příkonu
Metronom - Program pro hudebníky, kteří si nejsou jisti svým tempem
Moravský slovník 1.2
Nemoci králíků 2.2.2 - Popis nemocí u králíků, jejich příčiny a možnosti léčby
Očekávaná mláďata výstavních andulek 1.0 - Výpočet barevných variant mláďat andulek od vybraných rodičů
Paper Air Force - Postavte si tu nejlepší vlaštovku
Pohlaví dítěte 1.0 - Podle data narození muže a ženy program vypočítá období vhodnější pro početí syna nebo dcery
Potomek 6 - Vedení záznamů o dítěti
Promile 1.0 - Za jak dlouho můžete po požití alkoholu za volant
Připouštěcí lístek králíka 1.2
Rodokmeny exotického ptactva 1.1.1
Rybář 1.73 - Přehledná evidence a plánování rybářských výprav
Slovník Quenya 1.3.0 - Elektronický slovník elfsko-český, obousměrný
Těžiště 1.0 - Program na výpočet polohy těžiště modelu letadla, od klasické konstrukce přes dvouplošník a kachnu až po samokřídlo
Touch Wood 1.0 - Když potřebujete zaťukat na dřevo
Verses 2.2 - Program pro náhodné zobrazování biblických veršů
Výpočet vinutí transformátoru 2.1.3

No a ještě něco k původnímu tématu:
BookDB 2.0.79 [mohu doporučit]
Book Organizer Deluxe 2.6
eBookCollector 0.1.0
Evidence knih 1.4.7
Knihovní systém 3.0
Knihovní Systém 3.2 (nr. 2)
MediaMan 2.33.4
The Librarian 1.0
TomeBase 1.133

Černá hora

Oficiální název český: Republika Černá Hora
Oficiální název albánský: Republika Crna Gora
Anglický název: Republic of Montenegro
Hlavní město: Podgorica [168 000 obyvatel][120 000 obyvatel]
Velká města: Nikšić [74706], Pljevlja [39593], Bijelo Polje [55628], Herceg Novi [27593], Berane [38953], Cetinje [20307]
Časové pásmo: SEČ 0
Úřední jazyk: srbština
Písmo: latinka, cyrilice
Měna: 1 euro = 100 centů
Jízda: vpravo

Obyvatelé
Počet obyvatel: 616 000 - 662 000
Hustota obyvatelstva: 45 obyv./km²
Národnostní složení: Černohorci 43% [jiný zdroj uvádí 62%], Srbové 32% [jiný zdroj uvádí 10%], muslimové 8% [jiný zdroj uvádí 14,6%], Bosňané [8%], Albánci 5% [jiný zdroj uvádí 6,6%], Chorvati 1%, ostatní 11%
Průměrný věk muže: 36
Průměrný věk ženy: 35
Gramotnost: 97%
Nezaměstnanost: 23%
Nejpoužívanější jazyky: srbština s ijekavským nářečím
Písmo: v pobřežních oblastech latinka, ve vnitrozemí cyrilice
Náboženská příslušnost: pravoslavní s 70% [jiný zdroj uvádí 65%], římskokatolíci 12% [jiný zdroj uvádí 9%], muslimové 9% [jiný zdroj uvádí 19%], bez vyznání a ostatní 9%

Politika
Vznik samostatného státu: 3.6.2006
Státní zřízení: republika
Členství v mezinárodních organizacích: OSN

Zeměpis
Rozloha: 13 812 km²
Délka hranic: 2246 km
Délka pobřeží: 199 km
Sousedící země: Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Albánie
Nejvyšší hora: Bobotov kuk [2525 m.n.m.]
Nejnižší bod: Jaderské moře [0 m.n.m.]
Nejdelší řeka:
Podnebí: V přímořské části je středozemní podnebí s teplým a suchým létem a mírnou deštivou zimou. Průměrná teplota vzduchu v lednu dosahuje 8°C a v červenci 27°C. Jaro začíná začátkem března, podzim bývá slunný a teplý. Ve vnitrozemí je podnebí mírně kontinentální, v lednu je průměrná teplota -3°C, v červenci 18°C

Ostatní
Přírodní zdroje: hnědé uhlí, rudy neželezných kovů
Průmysl: hutnictví, strojírenská, textilní a chemická výroba
Zemědělství: pěstování obilovin, vinné révy, ovoce, olivy, chov dobytka, rybolov a rybářský průmysl

Historie
Území Černé Hory bylo osídleno v ranných dobách po přelomu letopočtu Ilyry, ti však byli po stěhování národů vytlačeni Slovany na jih, do dnešní Albánie. V 10. století tu existovalo knížectví Zeta a jeho vláda trvala dalších několik století, než je v patnáctém dobyli Turci. Část obyvatel Zety se s tím nesmířila, uprchla do nepřístupných horských oblastí, kde založila samotný stát Černá Hora, nezávislý na Osmanské říši.
Až do roku 1852 tu vládli pravoslavní metropolité, po tomto roce se země stala světským knížectvím; roku 1910 pak již královstvím. Na rozdíl od ostatních balkánských zemí, které podlehly islamizaci, Černá Hora žádnými většími změnami v náboženském složení neprošla. Účastnila se rovněž i první světové války, na straně Srbska (Dohody).
Od roku 1918 se stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců; při reformě Jugoslávie byla dokonce načas zrušena; spojena s Hercegovinou a Kosovem v Zetskou bánovinu, tento stav vydržel až do druhé světové války.
Opět ji vedení země obnovilo již jako součást socialistické federace roku 1946. Hlavní město se přesunulo z dvacetitisícového Cetinje do Podgorici, která byla na počest vůdce země a partyzánského bojovníka Tita přejmenováno na Titograd (toto jméno metropoli vydrželo až do roku 1992). Zároveň došlo v velkolepé přestavbě města v duchu socialismu.
Jako ta chudší z zemí federace dostávala Černá Hora mnoho investičních prostředků od těch bohatších; to však skončilo s koncem 80. let a rozpadem SFRJ. Černá Hora se však od Bělehradu na rozdíl od ostatních neodtrhla a zůstala mu věrná, nezapletla se do války. Díky spojenectvím s Miloševićovým Srbskem však ale musela nést jeho břemena, jako například embarga či ekonomické krize, což ještě snížilo již tak nízkou životní úroveň.
Během 90. let tak začala postupně vzrůstat nespokojenost se severním sousedem; roku 2003 získala Černá Hora ještě více autonomie vytvořením státního společenství Srbsko a Černá Hora. Dne 21. května 2006 v zemi proběhlo referendum o dalším setrvávání v unii se Srbskem, ve kterém se 55,4 % voličů vyslovilo pro samostatnost země. 3. června 2006 ve 20:34 hod. parlament Černé Hory na svém mimořádném zasedání ratifikoval výsledky referenda a přijal Usnesení o vyhlášení nezávislosti Republiky Černá Hora a Deklaraci nezávislé Republiky Černá Hora.

Kultura
První nalezené umělecké předměty pocházejí z neolitu – mladší doby kamenné, jedná se však o ojedinělé exempláře hliněných a kamenných nádob, ozdobné keramiky a pracovních nástrojů .
V pozdní době bronzové oblast obsadili Ilyrové. S pozůstatky této grandinské kultury se lze i v současnosti setkat. Na základě archeologických nálezů pocházející z této doby lze usuzovat, že Ilyrové dovedně ovládali výrobu zpracování keramiky i kovu, uměleckou dovednost a cit pro zdobení situl – kovové nádoby, soch, tepaných bronzových plechů a keramiky.
Když se začali Ilyrové a jejich kmeny usazovat na pobřeží a ostrovech, navázali vzápětí obchodní spojení s Řeky. V blízkosti Dalmácie vedla známá jantarová stezka a to byl i další důvod k tomu, aby zde Řekové od 6. století př.n.l. zakládali své kolonie. Jantar sloužil nejenom jako platidlo, ale jako šperk a pro svoji vzácnost byl používán i při magii. Řecký vliv lze pozorovat při výstavbě mnoha sídlišť. Místní obyvatelé přebírali jednotlivé prvky helémské kultury a zdokonalovali stavitelství, sochařství, náboženství a práva. Z řecké kultury se jim podařilo osvojit jen to nejlepší, aby vzápětí dosahovali vyšších výsledků než samotní učitelé.
Řekům nakonec pomohl zdolat hrdá Ilyrská města Řím, který později získal celé pobřeží pod svoji kontrolu. Římská nadvláda znamenala pro celý Jadran nebývalý rozkvět. Budovala se infrastruktura měst, komunikace, které lépe zpřístupnily jednotlivé osady, opevnění a stavby paláců, chrámů, amfiteátrů a městských bran. Z kulturními památkami z této doby se lze seznámit na mnoha archeologických nalezištích nebo s celými zachovalými stavebními komplexy. Římské panství se pro přímoří stalo obdobím úžasného kulturního rozmachu.
Po Diokleciánově smrti mnohá přímořská města ztratila své výsadní postavení. Kultura a umění však získalo nový řád, kterému napomohlo šíření křesťanství. V období stěhování národů docházelo k nájezdům různých kočujících kmenů a dílčím válkám, které ničily města a jejich památky. Do oblasti začaly z východu pronikat slovanské kmeny, které společně s Avary se pokusili dobít i hlavní město Byzance Konstantinopol. Utrpěli však zdrcující porážku, na základě které se Slované vymanili z Avarské nadvlády.
S byzantskou kulturou se postupně začaly prolínat předrománské prvky z křesťanské západní Evropy a románský vliv nakonec úplně převládl. Nově budovaná nebo modernizovaná města se stavěla na vyvýšeninách podle starých ilyrských tradic. Kolem náměstí a ústředních budov se kruhovitě zakládaly jednotlivé stavby a ulice. Valy byly nahrazeny mohutnými městskými hradbami. Monumentální architektura byla umocňována románskou plastikou, která dosahovala vysoké umělecké úrovně. Románský sloh se udržel až do 14. století a byl použit i při výstavbě veřejných budov a soukromých domů. Ve městě Kotor jsou dochovány některé románské stavby nebo jejich prvky.
Zatímco gotkika nezanechala na této oblasti nijak zásadní stopy, následující renesance se ujala a to především v přímořských oblastech. Bohužel však neměla dlouhého trvání, neboť objevem Nového světa se hospodářský vývoj zastavil, a tím došlo k utlumení nové výstavby a kultury. Mnoho známých stavitelů a umělců odešlo pro nedostatek pracovních příležitostí do zahraničí. Ve stopách gotiky se vydal i barokní směr který v danéobasti nenašel výraznější uplatnění. Vývoj byl ovlivněn hospodářskou a politickou situací a vojenskými výboji Osmanské říše. Jediným barokovým městem lze označit Perast, město v Boce Kotorské. Většina staveb [kostely, paláce, zahrady] jsou však dnes značně poškozené. Výjimku tvoří palác Bujovič z roku 1693, dnes městské muzeum a barokní kostel se střílnami na umělém ostrově Gospa od Škrpjela. Tento nádherný kostel byl vyzdoben malířem Kokoljou Tripo [1661 – 1713], který prošel malířskou školou v Benátkách.

Zdroje a další info:
http://en.wikipedia.org/wiki/Montenegro
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%A1_Hora
http://www.cerna-hora-info.cz/obec/cerna_hora.html
http://www.info-tour.info/cernahora/mainframe.htm
http://www.newbalkan.com/index.php?prezentace/staty_regiony/&stat=3