Překulturněný týden

Já žiju tak strašně, ale strašně kulturně!
Kromě komedie dell'arte v pondělí, jsem ve středu zvládla báječného Sherlocka Holmese v Huse na provázku, úděsný Parfém včera a dneska [snad] Kumšt.
Sherlock Holmes: milé, veselé představení, potěcha pro duši. Bohužel to byla derniéra.
Parfém: No...jak bych to...knihu jsem nečetla a už tedy ani moc číst nechci. Takhle si totiž můžu myslet, že druhá polovina filmu je pouze filmové ztvárnění děje, který je tak iracionální a IMHO pitomý i v knize. Už od začátku jsem k hlavnímu hrdinovi pociťovala odpor a přála si, ať už ho někdo nějak zabije, protože 1) zabil spoustu pěkných slečen, 2) neměl ani trošku toho, čemu se myslím říká sociální inteligence [kočka!], 3) nebyl podle mě ani moc chytrej [destilace skla][vím, že to není tresné, ale...] 4) byl mi dost nesympatický [vím, že to už vůbec není trestné].
Mě se líbil film, ale lepší by bylo, kdyby v něm byl nějaký jiný příběh.
A ten konec ve stylu absurdního dramatu ve spojitosti s Felliniho Satyriconem...zebo zebo...
Kumšt: Před chvílí jsem zjistila, že jsem tutéž hru už měla tu čest jednou vidět prostřednictvím sklepní scény v Huse a divadla Buranteatr pod názvem Obraz. Ale to neva, stejně už si nepamauju jak to skončí a vidět Mariána Labudu, Milana Kňažka a Milana Lasicu [in alphabetal order] na jevišti a dohromady se jen tak nepoštěstí.

PS: Teď mi při hledání obrázků z Parfému došla jedna nelogická věc která se ve filmu stala. A bacha, nejde o žádného zvukaře v záběru! Kdo to chcete vědět, tak se ptejte v komentářích.