Náboženský vtip na dnešní den

Přijdou čtyři muži do nebe. Svatý Petr se ptá prvního: "Náboženství?"
"Metodista."
Svatý Petr na to: "V pořádku, pokoj 42. Ale pozor! Kolem osmičky musíš přejít úplně potichu!"
"Další! Náboženství?"
"Hinduista."
"V pořádku, pokoj 15. Ale pozor! Kolem osmičky musíš přejít úplně potichu!"
"Další! Náboženství?"
"Drúz."
"V pořádku, pokoj 107. Ale pozor! Kolem osmičky musíš přejít úplně potichu!"
"Další! Náboženství?"
"Žid."
"V pořádku, pokoj 12. Ale pozor! Kolem osmičky musíš přejít úplně potichu!"
Žid nevydrží: "Chápu oddělené ubytování. Ale proč ty ciráty s osmičkou?"
Svatý Petr ztiší hlas: "Tam jsou katolíci; a myslí si, že tu jsou sami."

[Nyx, Nabozenske vtipy]

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi

Krátce poté obdržel doporučený dopis, ve kterém byl požádán o vysvětlení, proč nebyl schopen vyplnit a doručit prohlášení o dopadu projektu na životní prostředí. Po dlouhém vysvětlování mu bylo zpětně vydáno povolení pro realizaci projektu, nicméně aktivisté Greenpeace osobně napadli rozhodnutí u Ústavního soudu, a proto se finální rozhodnutí mělo vztahovat pouze na část nebe. U soudního slyšení se Boha zeptali, proč začal právě zemí. Odpověděl, že chtěl být pouze kreativní.

A poté Bůh řekl: "Budiž světlo."

Ministerští úředníci chtěli okamžitě vědět, odkud bude světlo pocházet a jakým způsobem bude zaručena jeho kontinuální dodávka. Bude zapotřebí zahájit povrchovou těžbu? Co tepelné znečištění? Co karbonové stopy? Bůh jim trpělivě vysvětloval, že světlo bude emitovat obrovská ohnivá koule.

Dostal tedy přechodné povolení - za předpokladu, že v průběhu celého procesu nebude vznikat žádný dým. Úřady rovněž požadovaly vydání stavebního povolení. Z důvodu úspory energie bylo také požadováno, aby ohnivá koule minimálně polovinu času nesvítila. Bůh souhlasil a dohodli se na tom, že když se bude svítit, bude se tomu říkat 'den', a když se svítit nebude, přijde 'noc'. Úředníci odpověděli, že je zajímá ochrana životního prostředí a ne hraní se slovíčky.

Bůh řekl: "Nechť Země rozkvete zelenými rostlinami a sémě života nechť od obzoru k obzoru je zaseto."

Ministerstvo životního prostředí souhlasilo - za předpokladu, že budou použita pouze geneticky nemodifikovaná semena.
A Bůh hovořil dále:

"Nechť z vody vyjdou tvorové, již na zemi i ve vzduchu pohybovati se budou."

Úředníci ho upozornili, že pro takovéto aktivity je nezbytně nutné získat souhlas ministerstva zemědělství, komise pro ochranu lesů a půdy a občanského sdružení Děti Země, které si nárokovalo dědická práva.

A pak už vše šlo hladce - až do doby, kdy Bůh oznámil, že deadline projektu je za šest dní. Úředníci ho upozornili, že projednání žádostí o výjimky a posouzení dopadů na životní prostředí bude trvat minimálně 200 dní. Poté se uskuteční veřejné slyšení, po kterém bude následovat veřejná diskuse, a pak nastane dvanáctiměsíční zkušební lhůta, ve které se k dané záležitosti budou moci vyjádřit občanská sdružení, a potom...

Potom Bůh stvořil peklo.

[Nyx, Nabozenske vtipy]

Velikonoční

Varšava, vánoce, rok 1943. Dva podnapilí mladíci z Hitler Jungend se procházejí ulicemi a náhle uvidí jít Poláka, který je v zadumání mine. Hned k němu přiskočí a křičí na něj "Ty neumíš pořádně pozdravit když jde kolem panská rasa?" a začnou ho mlátit.
Z vedlejšího domu vyjde důstojník wehrmachtu a jat vánoční atmosférou, začne mladíkům domlouvat: "chlapci chlapci, proč děláte takové věci zrovna na Vánoce? Uvědomte si, že i když je to jen Polák, je to přeci jen člověk a má svou důstojnost a hodnotu. Kdoví co z něj jednou může být?"
"Co by z takového untrmench mohlo být prosím Vás" utrhne se jeden z mladíků.
"To nikdy nemůžeš vědět" odpoví důstojník, zvedne oči od chodníku a všimne se, že stojí před kostelem kam proudí davy lidí na půlnoční. "Třeba tu mlátíte příštího papeže".
Mladík se ušklíbne: "jestli z tohohle tady bude papež, tak to já budu hned po něm."

Umřel papež a dostavil se k nebeské bráně. Zaklepal, otevřel mu svatý Petr a povídá: "No co je, co je, co je? Nehoří snad, ne?"
Papež: "Ne, nehoří, ale já bych si přál být vpuštěn, a to tak, že hned."
Petr: "A kdo jste, že si myslíte, že mě vzbudíte v tuhle nekřesťanskou dobu a já vás sem hned, jen tak pustím?"
Papež: "Já jsem papež"
Petr: "Wie heisst: papež? Co to je? To je nějaká ta nová technologie?"
Papež: "COŽE? To nevíte, vy nevzdělanče, že já jsem zástupce Boží na zemí?"
Petr: "Cože jste?"
Papež: "Jsem zástupce Boží na zemi!"
Petr: "Sakra, a mně se nic neřekne...to slyším prvně, že by starej pan někoho pověřil agenturou na zemi...počkejte okamžik, prosím vás, já se půjdu zeptat."
Petr doběhne k Pánu Bohu a říká: "Šéfe, vy jste někomu svěřil agenturu na zemi?"
Bůh: "HE?"
Petr: "No jestli jste někomu řekl, že vás má zastupovat na zemi."
Bůh: "COŽE? Mir sagt man nichts...o tom vážně nic nevím. Jak na to přišli? Nezešíleli tam u ty brány nudou? Já jim vždycky říkal, že by se tam měli s někým střídat."
Petr: "Ale ne...on tam totiž u brány čeká nejakej chlapík, takový divný roucho na sobě má, a klobouk, a ten tvrdí, že je jejich zástupcem na zemi."
Bůh: "To si vážně nepamatuju. Ale moment, támhle jde Ježíš, ten je mladší, možná si to bude pamatovat on...pocem mladej!"
Ježíš: "Co je, tatí?"
Bůh: "Hele, nevzpomeneš si, pověřil jsem já někdy někoho, aby mě zastupoval na zemi?"
Ježíš: "To slyším prvně."
Bůh: "Vidíš, a tady Petr říká, že u brány stojí nějakej pan v prapodivným rouchu, dokonce prej i klobouk má, a ten tvrdí, že je můj zástupce na zemi."
Ježíš: "Matko Boží čenstochovská! Víš co, táto, já se tam půjdu mrknout."
O půl hodiny později se Ježíš vrací a svíjí se smíchy: "Tak pánové, víte, jak jsem před dvěma tisíciletími založil u Galileje ten rybářskej klub, vzpomínáte si? Tak oni existujou dodnes!"

Trochu křesťanský spot

Tento víkend jsem opět trávila v křesťanském duchu. Kamarádi mi potvrdili [slovem, nikoli činy], že, cituji: "my křesťani jsme úplně stejní šmejdi jako ostatní, akorát se to od nás nečeká" a ještě jsem se dozvěděla, jaký je rozdíl mezi dámou a diplomatem:
Diplomat, když řekne ano, myslí možná. Když řekne možná, myslí ne a když řekne ne, tak to není žádný diplomat.
Dáma, když řekne ne, myslí možná, když řekne možná, myslí ano a když řekne ano, tak to není žádná dáma.
No a ještě něco z Nyxu:

Adopce

U nás v práci se rozhodli, že bychom mohli dálkově adoptovat nějaké dítě. V kuchyňce od rána visí papír s nadpisem "Zde prosím dávejte své návrhy:" na kterém již visí fotografie a informace o třech Indických děvčatech. My s Alec bychom ale byly raději pro adopci dítěte z Běloruska, protože to tam přece známe, že, a taky bychom tam mohly jezdit na návštěvu.

Jo, a ještě vtip, když je ten pátek:

"Ó Adonaj, náš národ prošel tolika pogromy a genocidou, což nejsou jejich vyvolený národ?"
"Ale ano!"
"A nechtěj si vyvolit zase někoho jinýho?"

Vtipy z Katolíka

Napřed můj oblíbený:
Hovoří spolu katolický kněz, imám a rabín na téma jaký největší zázrak ve svém životě zažili.
Katolický kněz:
"Jednou jsem šel na jakousi samotu zaopatřovat, když tu najednou se přihnala bouřka, ale opravdu strašná bouřka; lilo jak z konve, blesk za bleskem, vichr, no hrůza. Opravdu jsem měl strach, že nedojdu. A tak jsem se začal modlit: Ó Bože, ty víš, že konám službu Tobě, tak mi pomoz, ať dojdu k tomu umírajícímu a připravím jej na setkání s tebou. A najednou – zázrak! Všude kolem mě zuří bouře, a nade mnou čistá modrá obloha…"
Imám:
"To nic není. To já takhle jednou jedu do Mekky na pouť, když se přižene písečná bouře, a to je na poušti naprostá katastrofa. Tak padnu tváří k zemi a modlím se: Ó Alláhu, tvůj prorok Mohamed nám přikázal putovat do Mekky, a teď tu mám bídně zahynout? A najednou – zázrak! Všude kolem mě písečná bouře, a v dosahu mého velblouda se nehne ani zrnko písku…"
Rabín:
"No, to já si takhle jednou v sobotu jdu svých tisíc kroků do synagogy, a najednou vidím, že na zemi leží pětistovka. Co teď? Je sabbat, já ji nesmím zvednout, ani se nesmím dotknout peněz, co teď? Tak se začnu modlit: Ó Bože, tys ustanovil sabbat pro syny Izraele, pomoz mi jej zachovat! A najednou – zázrak! Všude kolem mě sobota, a já mám čtvrtek…"

Teď ty ostatní:
Ve vlaku sedí kněz, řeholnice a dva zástupci alternativní subkultury. Kněz má ruku v sádře.
"Co se vám stalo, otče?" zeptá se řeholnice.
"Uklouzl jsem ve vaně," odpoví kněz.
Jeden ze zástupců alternativní subkultury se obrátí na druhého:
"Hele, vole, co je to vana, vole?"
"Já nevím, ty vole, copak jsem katolík?"

Přišel jednou bojovník Islámského džíhádu k nebeské bráně.
Vyhlédl svatý Petr a řekl:
"Počkej, ale ty sem nesmíš, tebe sem nepustíme."
"Já dovnitř nechci, ale vy máte pět minut na to, abyste vypadli ven."

Jan 8
3 Doklapala k Šéfovi sajtna s jakósi koc
4 a hlásí: "Šéfe, tudletu fuchtlu jsme lapli, jak kysala s cizím konópkem.
5 Od Mojžíša máme gebír ju umlátit šutrama. Co ty na to?"
6 Splichtili na něj flignu, aby ho mohli nabonzovat.
Šéf si čupl a čmrdlikal do písku.
7 Když do něj furt vandrovali, hókl na ně:
"Kdo seš čisté, migni ju grimlem!"
8 A zase si čupl a čmrdlikal.
9 Celá sajtna se zdekovala a pila pali.
10 Šéf nasísl na koc: "Kde só všeci, kocóre? Žádné tě neodemlel?"
11 "Ani rana, Šéfe," hlásí koc.
A Šéf na to: "Ani já tě neodemelu. Sypé pali a už žádný levoty!"

Pak vzal Ježíš své učedníky na horu, svolal je k sobě a učil je řka:
Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království Nebes.
Blahoslavení plačící…
Blahoslavení tiší…
Blahoslavení ti, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti…
Blahoslavení milosrdní…
Blahoslavení čistého srdce…
Blahoslavení ti, kdo působí pokoj…
Blahoslavení ti, kdo jsou pronásledováni…
Radujte se a jásejte, neboť hojná je vaše odplata v nebesích.
Pak Šimon Petr řekl: „Máme si dělat poznámky?“
A Ondřej řekl: „A to se máme učit nazpaměť?“
A Jakub řekl: „Bude se z toho psát písemka?“
A Filip se přidal: „Co z toho můžeme zapomenout?“
A Jan navrhl, že stačí, aby se to naučil jen jeden z nich.
A Matouš se ozval: „A jak to všechno souvisí s reálným životem?“
A Jidáš to uzavřel: „Kdy už zas půjdeme dál?“
Nakonec jeden z přítomných farizeů požádal, zda by mohl vidět Ježíšovy učební plány, a ptal se, jaké konkrétní cíle sleduje Ježíšovo vyučování v kognitivní oblasti.
A Ježíš zaplakal…

Řidič bezvěrec jede kolem řeky, když tu si všimne, že na břehu chytají ryby katolický kněz a rabín, přičemž opodál stojí cedule s nápisem "Pozor, blíží se konec vaší cesty!"
Řidič bezvěrec (takový ten běžný tolerantní typ) zpomalí, vytočí okénko a zahuláká: "Starejte se o sebe, pámbíčkáři mizerní!"
Načež dupne na plyn a uhání dál. Po chvíli se ozve mohutné žbluňknutí.
Rabín se otočí na kněze a praví: "Já jsem vám říkal, velebný pane, že tam bude lepší napsat 'most v rekonstrukci'!"