Napřed můj oblíbený:Hovoří spolu katolický kněz, imám a rabín na téma jaký největší zázrak ve svém životě zažili.
Katolický kněz:
"Jednou jsem šel na jakousi samotu zaopatřovat, když tu najednou se přihnala bouřka, ale opravdu strašná bouřka; lilo jak z konve, blesk za bleskem, vichr, no hrůza. Opravdu jsem měl strach, že nedojdu. A tak jsem se začal modlit: Ó Bože, ty víš, že konám službu Tobě, tak mi pomoz, ať dojdu k tomu umírajícímu a připravím jej na setkání s tebou. A najednou – zázrak! Všude kolem mě zuří bouře, a nade mnou čistá modrá obloha…"
Imám:
"To nic není. To já takhle jednou jedu do Mekky na pouť, když se přižene písečná bouře, a to je na poušti naprostá katastrofa. Tak padnu tváří k zemi a modlím se: Ó Alláhu, tvůj prorok Mohamed nám přikázal putovat do Mekky, a teď tu mám bídně zahynout? A najednou – zázrak! Všude kolem mě písečná bouře, a v dosahu mého velblouda se nehne ani zrnko písku…"
Rabín:
"No, to já si takhle jednou v sobotu jdu svých tisíc kroků do synagogy, a najednou vidím, že na zemi leží pětistovka. Co teď? Je sabbat, já ji nesmím zvednout, ani se nesmím dotknout peněz, co teď? Tak se začnu modlit: Ó Bože, tys ustanovil sabbat pro syny Izraele, pomoz mi jej zachovat! A najednou – zázrak! Všude kolem mě sobota, a já mám čtvrtek…"
Teď ty ostatní:
Ve vlaku sedí kněz, řeholnice a dva zástupci alternativní subkultury. Kněz má ruku v sádře.
"Co se vám stalo, otče?" zeptá se řeholnice.
"Uklouzl jsem ve vaně," odpoví kněz.
Jeden ze zástupců alternativní subkultury se obrátí na druhého:
"Hele, vole, co je to vana, vole?"
"Já nevím, ty vole, copak jsem katolík?"
Přišel jednou bojovník Islámského džíhádu k nebeské bráně.
Vyhlédl svatý Petr a řekl:
"Počkej, ale ty sem nesmíš, tebe sem nepustíme."
"Já dovnitř nechci, ale vy máte pět minut na to, abyste vypadli ven."
Jan 8
3 Doklapala k Šéfovi sajtna s jakósi koc
4 a hlásí: "Šéfe, tudletu fuchtlu jsme lapli, jak kysala s cizím konópkem.
5 Od Mojžíša máme gebír ju umlátit šutrama. Co ty na to?"
6 Splichtili na něj flignu, aby ho mohli nabonzovat.
Šéf si čupl a čmrdlikal do písku.
7 Když do něj furt vandrovali, hókl na ně:
"Kdo seš čisté, migni ju grimlem!"
8 A zase si čupl a čmrdlikal.
9 Celá sajtna se zdekovala a pila pali.
10 Šéf nasísl na koc: "Kde só všeci, kocóre? Žádné tě neodemlel?"
11 "Ani rana, Šéfe," hlásí koc.
A Šéf na to: "Ani já tě neodemelu. Sypé pali a už žádný levoty!"
Pak vzal Ježíš své učedníky na horu, svolal je k sobě a učil je řka:
Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království Nebes.
Blahoslavení plačící…
Blahoslavení tiší…
Blahoslavení ti, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti…
Blahoslavení milosrdní…
Blahoslavení čistého srdce…
Blahoslavení ti, kdo působí pokoj…
Blahoslavení ti, kdo jsou pronásledováni…
Radujte se a jásejte, neboť hojná je vaše odplata v nebesích.
Pak Šimon Petr řekl: „Máme si dělat poznámky?“
A Ondřej řekl: „A to se máme učit nazpaměť?“
A Jakub řekl: „Bude se z toho psát písemka?“
A Filip se přidal: „Co z toho můžeme zapomenout?“
A Jan navrhl, že stačí, aby se to naučil jen jeden z nich.
A Matouš se ozval: „A jak to všechno souvisí s reálným životem?“
A Jidáš to uzavřel: „Kdy už zas půjdeme dál?“
Nakonec jeden z přítomných farizeů požádal, zda by mohl vidět Ježíšovy učební plány, a ptal se, jaké konkrétní cíle sleduje Ježíšovo vyučování v kognitivní oblasti.
A Ježíš zaplakal…
Řidič bezvěrec jede kolem řeky, když tu si všimne, že na břehu chytají ryby katolický kněz a rabín, přičemž opodál stojí cedule s nápisem "Pozor, blíží se konec vaší cesty!"
Řidič bezvěrec (takový ten běžný tolerantní typ) zpomalí, vytočí okénko a zahuláká: "Starejte se o sebe, pámbíčkáři mizerní!"
Načež dupne na plyn a uhání dál. Po chvíli se ozve mohutné žbluňknutí.
Rabín se otočí na kněze a praví: "Já jsem vám říkal, velebný pane, že tam bude lepší napsat 'most v rekonstrukci'!"
Žádné komentáře:
Okomentovat