V pátek jsem zjistila, že můj bývalý potenciální bratr [táta - přítelkyně, přítelkyně - děti] již několikátým rokem studuje tam, kde já pracuju.
Přijde mi to jako menší paradox, protože už po několik let se sem tam poohlídnu po netu, co se s ním a jeho sestrou vlastně děje; přece jen jsem s nimi strávila pár let života a užila si tak taky něco, co je normálně jedináčkům zapovězeno, totiž sourozeneckých rvaček a podobných náležitostí. Do minulého pátku jsem se dostala maximálně k názvu absolvované střední školy a jejich sportovním aktivitám.
A dnes...jdu si tak u nás po chodbě a proti mě Marek. Njn, vypadá pořád stejně, akorát trochu vyrostl a snad už umí říkat r.
Žádné komentáře:
Okomentovat