Finsko

Dnes je den Finska.

Oficiální název český: Finská republika
Oficiální název finský: Suomen Tasavalta
Anglický název: Finland
Hlavní město: Helsinki
Velká města: Helsinki [k roku 2003 559 330 obyv.], Espoo [224 231], Tempere [200 966], Vantaa [184 039], Turku [175 059], Oulu [125 928]
Administrativní dělení: 6 krajů [Jižní Finsko, Západní Finsko, Východní Finsko, Oulu, Laponsko, Ålandy]
Časové pásmo: SEČ +1
Úřední jazyk: finština, švédština
Měna: Euro
Jízda: vpravo

Obyvatelé
Počet obyvatel: 5 219 732
Hustota obyvatelstva: 15 osob na km²
Národnostní složení: Finové 91,3%, 5,4% švédskojazyčných Finů, 0,5% ruskojazyčných Finů, 0,03% Laponců [cca 6500 osob]
Průměrný věk ženy: 39
Průměrný věk muže: 40
Roční přírustek obyvatelstva: 0,18%
Gramotnost: 99%
Nezaměstnanost 8,4%
Nejpoužívanější jazyky: finština, švédština, dále angličtina a ruština
Náboženská příslušnost: luteráni 84,2%, pravoslavní 1,1%, katolíci a jiní 1,2%, bez vyznání 13,2%

Politika
Vznik samostatného státu: 6.12. 1917
Státní zřízení: pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem
Členství v mezinárodních organizacích: EU, OSN, CE, OBSE, OECD
Mezinárodní zkratka: FIN
Mezinárodní poznávací zkratka: FIN

Zeměpis
Rozloha: 3338145 km²
Délka hranic: 2628 km
Délka pobřeží: 1126 km
Sousedící země: Švédsko, Norsko, Rusko
Nejvyšší hora: Haltiatunturi [1328 m.n.m]
Nejnižší bod: Baltské moře [0 m.n.m.]
Nejdelší řeka: Kemi [483 km]
Podnebí: vnitrozemské, chladnější než v ostatní Skandinávii a s větším teplotním rozdílem mezi létem a zimou. Na severu je podnebí subpolární; krátké léto a dlouhé zimy s velkým množstvím sněhu
Průměrné teploty:
město [únor] [červenec]
Helsinky [−4,9] [17,2]
Jyväskylä [−8,7] [16,0]
Sodankylä [−12,7] [14,3]

Ostatní
Průmysl: chemický, petrochemický, farmaceutický, textilní, potravinářský, sklářský, výroba elektroniky
Zemědělství: pěstování pšenice, ovsa, ječmene, pícnin, brambor, zeleniny, chov skotu a prasat, sobů, ovcí
Přírodní zdroje: dřevo, rudy barevných kovů, zlato

Historie
Mluvčí ugrofinského jazyka přišli do Finska nejspíše během doby kamenné, pravděpodobně již mezi prvními mezolitickými osadníky. Příchod halapartnové kultury do jižního Finska okolo roku 3200 př. n. l. se považuje za počátek zemědělství, lov a rybolov ale nadále zůstal důležitou součástí hospodaření, obzvláště v severních a východních částech země.
Doba bronzová (1500 – 500 př. n. l.) a doba železná (500 př. n. l. – 1200 n. l.) byly ve znamení rozsáhlých kontaktů se Skandinávií, severním Ruskem a Pobaltím.
Ve dvanáctém století započala téměř sedmisetletá příslušnost Finska k Švédskému království. Ta bývá spojována s rokem 1154 a údajným příchodem křesťanství spolu se švédským králem Erikem; podle archeologických záznamů ale bylo mnoho finských pohanů křesťany již předtím. Švédština se stala dominantním jazykem administrativy a výuky a finština zůstala jazykem obyčejných lidí, ve které se tiskla náboženská literatura.
V letech 1808-1809 Finsko dobyly armády ruského cara Alexandra I.. Ruský car, vědom si vazeb na Švédsko a odlišnou kulturu, ustanovil Finsko velkovévodstvím v personální unii s carským Ruskem. Aby ruština nahradila švédštinu a také aby se zpřetrhaly citové vazby se Švédskem, carský dvůr a finská vláda začaly prosazovat finštinu. Přidalo se také silné nacionalistické obrozenecké hnutí. Milníkem dalšího vývoje se stalo vydání národního eposu Kalevala. Ten vyšel poprvé roku 1833 jako tzv. Pra-Kalevala (finsky Alku Kalevala). Jeho výsledná podoba pochází z roku 1849. Dalším důležitým výsledkem obrozeneckého hnutí bylo získání rovnoprávnosti finštiny se švédštinou v roce 1892.
Krátce po VŘSR, 6. prosince 1917, vyhlásilo Finsko samostatnost. Bolševické Rusko ji uznalo během měsíce. Rusko-finské vztahy však zkomplikovaly občanské války v Rusku a ve Finsku, expedice finských nacionalistických aktivistů do Karélie a do Aunusu a naopak intervenční jednotky ruských bolševiků vysílané zejména do oblasti Viipuri. Hranice mezi Finskem a Ruskem byla poprvé stvrzena Tartskou dohodou v roce 1920.
Sociální rozdíly mezi vládnoucí a pracující třídou byly ve Finsku větší než v jiných porovnatelných zemích. Do 19. století existovala zřejmá jazyková bariéra, potom se během 19. století ve Finsku vytvořila univerzitně vzdělaná meritokracie, která se cítila být pravou reprezentací národa, protože mluvila stejnou řečí a protože velká část z jejich předků skutečně byla chudými rolníky.
V roce 1918 země prošla krátkou, ale trpkou zkušeností občanské války, která zabarvila domácí politiku na mnoho let. Ve válce proti sobě stáli vzdělaná třída, podporovaná početnou skupinou malých farmářů a císařským Německem, a nemajetní venkované a dělníci z průmyslu, kteří si připadali bez politického vlivu přesto, že od roku 1906 měli všeobecné hlasovací právo.
Během Druhé světové války Finsko dvakrát bojovalo se Sovětským svazem, který jej napadl. Poprvé v Zimní válce v letech 1939 až 1940 a znovu v Pokračovací válce od roku 1941 do roku 1944, tentokrát s podporou nacistického Německa. Na tuto válku navazovala Laponská válka v letech 1944 až 1945, kdy Finsko přinutilo Německo k odchodu ze severního Finska.
Dohody se Sovětským svazem z let 1947 a 1948 obsahovaly závazky a omezení Finska vůči Sovětskému svazu a také další územní ústupky (v porovnání s Moskevskou mírovou dohodou z roku 1940).
Po druhé světové válce se Finsko ocitlo v šedé zóně mezi Západem a Sovětským svazem. „YYA dohoda“ (Finsko-sovětský pakt přátelství, spolupráce a vzájemné pomoci) dávala Sovětskému svazu možnost vlivu na finskou domácí politiku. Mnoho politiků, jako např. prezident Kekkonen (1956 až 1981), využívalo jejich vztahů s Moskvou k řešení vnitrostranických sporů, což mělo za následek, že Sovětský svaz měl ještě větší vliv. Jiní lidé umíněně pracovali, aby čelili komunistům.
Rozpad Sovětského svazu roku 1991 Finsko překvapil a způsobil ekonomickou krizi, ale Finsko mohlo nabrat nový kurz. Roku 1995 tak vstoupilo do Evropské Unie. konfederalismus. [wikipedia]

Kultura
O kultuře jsem toho moc nenašla.
Kalevala
Mika Waltari - [nejen] Egypťan Sinuhet
Tove Janssonová - Mumínci [strojový překlad, chce to upravit]

Dojmy
Ve Finsku bylo nádherně, úžasně, báječně! Byla jsem tam v létě. Sebou jsem měla nabaleno spoustu teplého oblečení proto, abych tam pak chodila v jediných letních šatech. V jezerech je tak čistá voda, že je vidět na dno a při tom se nedá poznat jestli to je metr nebo pět. Když prší, tak během dvou minut na kost. Na začátku července je tam ve dvě ráno venku světlo, jak u nás v devět večer. Všichni mluví anglicky, protože prakticky celý televizní program, kromě zpráv, sestává z amerických filmů a seriálů, které nejsou dabované, pouze otitulkované.
Sedávala jsem v trávě na ostrově Suomenlinna, učila se od Satu houkat pomocí rukou jako sova a při tom poslouchala houkání obrovských trajektů a sledovala je, jak vyplouvají do Stockholmu, Tallinu či Petrohradu...ach Finsko...

Fotky:
Helsinki by Damni
http://zeme.sopka.cz/fotogalerie_index.php?idZeme=78

Zdroje:
www.bongobongo.cz
www.zemepis.com
zeme.sopka.cz
atlas.netway.cz [tomu bych moc nevěřila, některé údaje se dost rozcházejí s ostatními zdroji, aktuální skutečností a mými skromnými vědomostmi]
www.mzv.cz [relativně aktuální a dost podrobné]