Včera jsme byli s Marťasem na velkém nákupu v Bauhauzu.Marťas měl dokonce seznam toho co je potřeba tam koupit. Marťas má vlastně seznam úplně vždycky, i když na něm jsou třeba jen dvě věci.
Včera tam stálo: igelitové pytle 100x120 cm, kábl k televizi, zástěnu do koupelny na vanu a těsnění na okna. O zástěně, který vyhovovala našim finančním požadavkům se Marťas vyjádřil, že vypadá poněkud lagricově a igelitové pytle měli jen 100x60, takže bylo navrženo [ne mnou] abychom ty obrovitánské polystyreny, které do nich potřebujeme dát, raději obalili potravinářskou fólií.
Ale to vůbec není všechno!
Totiž: od těsnění na okna ke koupelnové zástěně jsme šli kolem oddělení držáků na mýdla, kelímků na zuby a podobně, a tam padl návrh pořídit si držátko na kartáčky na zuby. A při tom se zjistilo, že ač naše domácnost má pouhé dva stálé obyvatele, nestačil by ani držák pro tři, protože se u nás vyskytují čtyři, ČTYŘI používané zubní kartáčky.
Jako já jsem věděla že se na pračce všechny čtyři povalují, ale nějak jsem žila v domění, že Marťas pomalu přechází z jednoho na druhý [něco ve stylu jak chodí malé děti do školky na zvykání] a ten druhý, že tam nachystal pro mně.
Ne.
Jeden je pro bratra, když u nás jednou za uherský rok přespí a ten druhý...ten druhý je pro Šťěpána který si u nás čistí zuby když jde k zubařce.
My jsme vám za to neskutečně vděční :)...
OdpovědětVymazatU nás doma se jednu doby vyskytovaly zubní kartáčky v takové frekvenci, že jsem tehdy došel k závěru, že jsme buď tajným ubytováním vysokoškoláků a nebo každý člen rodiny (i ti přes koleno) má katáček právě v naší koupelně. Nakonec se ukázalo, že průběžný přechod z jednoho kartáčku na druhý prodělal každý člen rodiny v podobnou dobu a nějak nenašel odvahu svůj starý kartáček odhodit do odpadkového koše.
OdpovědětVymazatPři následné důkladné čistce jsme se konečně dobrali počtu kartáčků, aby byl roven počtů členů domácnosti :))
Chápu, že je to náročné:))