Jako je sice super že máme konečně po půl roce příprav [změření potřebné délky a nákup v Bauhauzu] malou televizi v ložnici připojenou ke kabelovce, ale k čemu to je, když nikdo neví jak se tam ty programy ladí?
Věc se má tak: já už tu televizi vlastním, dejme tomu, 5 let a za tu dobu jsem ji musela ladit už několikrát. A vždycky se mi to nějak nakonec povedlo.
To, že včera mi to za nic nešlo ani po půl hodině mačkání [pouhých] tří různých čudlů k tomu určených, přisuzuji tomu, že tehdy jsem studovala a tak byl můj mozek uzpůsoben tomu chápat různé věci. Teď jsem již rok v pracovním procesu a má prázdniny.
To jak mi to nešlo mě rozzuřilo natolik, že jsem šla do naší vymetené skříně se sladkostma, našla tam něco co tam bylo už hodně dlouho [protože tím za normální situace všichni pohrdnou] a sežrala jsem to málem i s obalem. A to byl prosím oříškový oplatek a já oříškové věci nerada.
Žádné komentáře:
Okomentovat