7:54 V 7:30 budíček, abychom stihli trefit na letiště do půjčovny, vrátit auto, trefit z půjčovny na správný terminál ke správné přepážce, vyřídit let z Londýna do Prahy, trefit na naši gate a nastoupit do správného letadla. Já si furt myslím, že se ještě něco posere, hlavně ve věci auta.
8:27 DOLLAR Auto vráceno bez problémů. To jsem tedy nečekala.
38895 mil při půjčení, 43910 mil při vrácení.
9:50 LAX Mají tu wi-fi, ale jeden musí vyplnit dotazník a místo aby mě to připojilo, tak to furt padá.
10:03 Chjo, Libour už má po svatbě (kterou jsme zaspali) a teď se někde veselí, zatímco my tvrdnem na letišti.
10:40 GATE 46B Kontrola bez jediného zapípnutí a trapasu, to se mi ještě nestalo. Bylo mi dovoleno koupit si kávu, protože jsem nás tím zbavila spousty kovových drobných.
Jinak LAX zatím nejpohodlnější sedátka k čekání na odlet.
17:43 CST DALLAS OMG! Byli jsme poslední kdo nastoupil do letadla, už nás hledali a když jsme zmateně vběhli do haly s naší gate, tak na nás mávali a volali "British Airways?".
Nemáme naše koupená místa.
Vůbec jsem neměla čas si užít Dallas a poslední okamžiky svého, pravděpodobně posledního, pobytu na americkém kontinentu. A ještě mi padaj kalhoty, protože jsem po prohlídce ani neměla čas si dát pásek.
18:21 LETADLO Nabídka filmů je poněkud obměněna, ale Hunger Games, na které se těším od příletu do US tu jsou. To se mi ulevilo. Už se docela těšíme na jídlo.
23:20 dallaského času a nám se vůbec nechce spát. Asi si budu muset pustit nějakou další romantickou (ale nenáročnou, abych rozměla) komedii. Čas do přistání 3 hodiny, 8 minut.
2:17 CST / 8:17 BST Budeme přistávat o asi 20 minut dřív, což je úže, protože nevíme ani gate ani terminál odletu do Prahy. Snad to nebude tak zběsilé jako v Dallasu.
9:41 BSE LONDÝN Jé, to je tady furt něco. Lidi pomalí, zdržujou, kde jen to jde.
My teď máme třičtvrtě na tři ráno a podle toho se nám taky chce spát.
Pozitivní je, že máme letenky a zatím žádné zprávy o ztracených zavazadlech (což podle fofru v Dallasu očekáváme). Jo, a je tu hnusně a prší. Ale každému můžu teď říkat, že jsem v době olympiády byla v Londýně.
13:10 CET PRAHA Mám neodbytný pocit, že moje dovolená skončila.
Den XVII. <- Den XVIII.
espoo
Pomáhat lidem je o to víc potěšující, když je to ve vlastním zájmu. -- Richard Fish
19.8.12
US trip - den XVII.
12:51 STARBUCKS Právě jsme využili místní internetové kavárny k začekování se do letadel a vytištění letenek. Žel jen prvních dvou letů, tak snad se dostanem i z Londýna do Prahy.
Dnes se mi podařilo objednat správný počet káv správné velikosti.
14:23 MOTEL Nakoupili jsme ve Walmartu a teď jíme u nás v pokoji a koukáme na film s chůvou Fran, kterak se nechala odvézt do východní Evropy do země Slovezia, jejíhož diktátora...ehm, prezidenta hraje Timothy Dalton.
17:32 VENICE BEACH Vypadá to tu přesně jako v Pobřežní hlídce: pláž, moře, vlny, strážná věž a plavčíci s plováky.
18:19 Marťas se chtěl jako topit, aby ho plavčík musel zachraňovat, ale na plavčíka se topil málo a na sebe zase moc. Tak radši vylezl z vody a užívá si Venice Beach z písku. Viděla jsem pelikána a pak jakousi velkou potvoru, která by mohla být delfín, ale i žralok. Jinak vlny byly úža, i když nic neslyším a málem jsem si dvakrát zlomila krk.
Jdeme na procházku.
19:40 WENDY'S Poslední návštěva, musíme si ji užít. Je tu černoch, který je děsně podobný Jiříkovi Blažkovi. No fakt.
0:32 MOTEL No zas bylo něco. Strávili jsme asi hodinu a půl ve Walmartu a zběsile nakupovali oblečení. Ještě že v deset zavírali. Pak jsme si udělali projížďku Downtownem (a minuli odbočku na Central Library) a několika dálnicemi a hurá balit. Divím se, že se nám to do těch kufrů vejde.
Den XVI. <- Den XVII. -> Den XVIII.
14:23 MOTEL Nakoupili jsme ve Walmartu a teď jíme u nás v pokoji a koukáme na film s chůvou Fran, kterak se nechala odvézt do východní Evropy do země Slovezia, jejíhož diktátora...ehm, prezidenta hraje Timothy Dalton.
17:32 VENICE BEACH Vypadá to tu přesně jako v Pobřežní hlídce: pláž, moře, vlny, strážná věž a plavčíci s plováky.
18:19 Marťas se chtěl jako topit, aby ho plavčík musel zachraňovat, ale na plavčíka se topil málo a na sebe zase moc. Tak radši vylezl z vody a užívá si Venice Beach z písku. Viděla jsem pelikána a pak jakousi velkou potvoru, která by mohla být delfín, ale i žralok. Jinak vlny byly úža, i když nic neslyším a málem jsem si dvakrát zlomila krk.
Jdeme na procházku.
19:40 WENDY'S Poslední návštěva, musíme si ji užít. Je tu černoch, který je děsně podobný Jiříkovi Blažkovi. No fakt.
0:32 MOTEL No zas bylo něco. Strávili jsme asi hodinu a půl ve Walmartu a zběsile nakupovali oblečení. Ještě že v deset zavírali. Pak jsme si udělali projížďku Downtownem (a minuli odbočku na Central Library) a několika dálnicemi a hurá balit. Divím se, že se nám to do těch kufrů vejde.
Den XVI. <- Den XVII. -> Den XVIII.
16.8.12
US trip - den XVI.
12:22 ...a my už jsme vstali a šli s do 7eleven pro dva hotdogy a dvě koblihy k snídani.
13:52 UNIVERSAL STUDIOS To, kde jsme, je podle mě ztělesněním amerického způsobu zábavy. Jsou tu mraky lidí a mraky atrakcí, hlavně pro děti teda. Na stromech mají připevněné hadičky s vodou a větráky, které ji rozprašují na nebohé vedrem a čekáním ve frontách umořené návštěvníky. Tak trochu to připomíná sprchy v koncentráku. Už půl hodiny se vlečeme ve frontě na Studio tour. Jsou tu rozvěšeny televize, ze kterých na nás chrlí nejspíš ty nejvtipnější, nejromantičtější a nejdojemnější úryvky ze všech filmových skvostů Universalu. Jo, ještě jsem chtěla napsat, že všude, ale opravdu všude návštěvníky provází tklivá hudba z amerických trháků (Universalu). Škoda, že Indianu Jonese taky nedělal Universal, takže tady neuslyším náš svatební pochod.
15:52 FRONTA NA SPECIAL EFFECT ATRACTION Projeli jsme spoustu kulis, k nimž nám vždycky ve vozíčku pustili na televizi adekvátní ukázku z adekvátního filmu. Byla jedna praktická ukázka z Psycha s živým hercem, motelem a mrtvou matkou v kufru. Nejlepší ever ovšem byla Wisteria Lane. To bude Heda závidět!
16:56 KRUSTYLAND Fronta na další atrakci. Trochu se bojím, co mě čeká. Už tu nezní tklivé a vítězné melodie, ale jeden díl Simpsonů za druhým. Je to trochu na palici.
17:48 TERMINATOR 2 3D ATRACTION Zase další fronta. Krustyland byl spíš dům hrůzy, protože uvnitř člověka posadí do vozíčku a pak úspěšně simulují jízdu na horské dráze a průlet Springfieldem, který je spíš děsivý než roztomilý jako v televizi. Teď teda Terminátor. To se děsím, co to bude...už to prej začalo, tak musím jít.
18:49 FRONTA NA WATERWORLD Marťas se chce jít podívat na atrakci filmu, protože to byl hroznej propadák. Terminátor byl dobrej; hlavně ty slečny, co seděly za námi a hrozně ječely.
20:20 BLACK ANGUS My jsme v americkym steakhousu a já si konečně po letech čekání dám pravý americký hovězí stejk! Juch! A mají tu wi-fi, dnes už nemusíme k McDonaldovi!
21:37 Náš číšník vypadal torchu jako Řičis, tak dostal přes 10% dýško. Ale ne moc, jsme chudí; hlavně po dnešní návštěvě Universal Studios.
Den XV. <- Den XVI. -> Den XVII.
13:52 UNIVERSAL STUDIOS To, kde jsme, je podle mě ztělesněním amerického způsobu zábavy. Jsou tu mraky lidí a mraky atrakcí, hlavně pro děti teda. Na stromech mají připevněné hadičky s vodou a větráky, které ji rozprašují na nebohé vedrem a čekáním ve frontách umořené návštěvníky. Tak trochu to připomíná sprchy v koncentráku. Už půl hodiny se vlečeme ve frontě na Studio tour. Jsou tu rozvěšeny televize, ze kterých na nás chrlí nejspíš ty nejvtipnější, nejromantičtější a nejdojemnější úryvky ze všech filmových skvostů Universalu. Jo, ještě jsem chtěla napsat, že všude, ale opravdu všude návštěvníky provází tklivá hudba z amerických trháků (Universalu). Škoda, že Indianu Jonese taky nedělal Universal, takže tady neuslyším náš svatební pochod.
15:52 FRONTA NA SPECIAL EFFECT ATRACTION Projeli jsme spoustu kulis, k nimž nám vždycky ve vozíčku pustili na televizi adekvátní ukázku z adekvátního filmu. Byla jedna praktická ukázka z Psycha s živým hercem, motelem a mrtvou matkou v kufru. Nejlepší ever ovšem byla Wisteria Lane. To bude Heda závidět!
16:56 KRUSTYLAND Fronta na další atrakci. Trochu se bojím, co mě čeká. Už tu nezní tklivé a vítězné melodie, ale jeden díl Simpsonů za druhým. Je to trochu na palici.
17:48 TERMINATOR 2 3D ATRACTION Zase další fronta. Krustyland byl spíš dům hrůzy, protože uvnitř člověka posadí do vozíčku a pak úspěšně simulují jízdu na horské dráze a průlet Springfieldem, který je spíš děsivý než roztomilý jako v televizi. Teď teda Terminátor. To se děsím, co to bude...už to prej začalo, tak musím jít.
18:49 FRONTA NA WATERWORLD Marťas se chce jít podívat na atrakci filmu, protože to byl hroznej propadák. Terminátor byl dobrej; hlavně ty slečny, co seděly za námi a hrozně ječely.
20:20 BLACK ANGUS My jsme v americkym steakhousu a já si konečně po letech čekání dám pravý americký hovězí stejk! Juch! A mají tu wi-fi, dnes už nemusíme k McDonaldovi!
21:37 Náš číšník vypadal torchu jako Řičis, tak dostal přes 10% dýško. Ale ne moc, jsme chudí; hlavně po dnešní návštěvě Universal Studios.
Den XV. <- Den XVI. -> Den XVII.
US trip - den XV.
LAS VEGAS, NV -> LOS ANGELES, CA
450 km
12:03 BINION'S CAFÉ Tady vzadu ve Vegas to vypadá už trochu víc jako normální město.
Zkoušíme americkou snídani - Fried steak and eggs a BBQ haburger. Restaurace je přímo uprostřed casina.
12:20 No nevim jestli to byl dobrej kauf. Maso jako řízek v trojobalu politý děsně tlustou vrstvou bešamelu, nastrouhané uvařeno-opečené brambory a dvě volská oka. Všechno děsně mastné.
13:32 Měli jsme placené parkování a protože nám po snídani zbývalo asi 50 minut, chtěla jsem se jít podívat do obchodu s indiánskými suvenýry. Po půlhodině prohlížení cetek jsem měla vybrán jeden pohled indiánské rodiny v automobilu za 59 centů. Pak se do věci vložil Marťas a zakoupili jsme dva kožené kovbojské klobouky za $173. No tak to je super, že teď máme z čeho napojit koně.
19:05 SEA ROCK INN, LOS ANGELES, KALIFORNIE To teda zas bylo něco. Napřed se teda musím pochlubit, že jsem bez úhony sebe i auta zvládla projet takovou normální odpolední losangeleskou dopravní zácpou. Pak jsme přijeli do motelu a chlap nám sdělil, že Booking.com mi měl poslat mejl, že jim to nevzalo mou kartu, takže je rezervace zrušená, ale že máme štěstí že jsme přijeli tak brzo, protože jim sem přišel balíček na moje jméno a tak si řekl, že nám ten pokoj podrží asi do sedmi do večera.
Marťas má potřebu naše nové WD-TV live ihned zkoušet na místní televizi, ale nefunguje to, protože televize nemá žádné konektory.
21:44 Los Angeles zatím suverénně vyhrává soutěž o nejchladnější město kde jsme v US byli. Vyrážíme nakupovat do Walmartu a pak do McD.
22:50 PARKOVIŠTĚ PŘED McDONALDEM Ve Walmartu měli jen do desíti místo do půl jedenácté jak se psalo na internetu. No aspoň víme, kde je.
V Mekáčovi už fungovalo jen Drive Thru, takže máme jídlo v papírovém pytlíku a sedíme v autě před mekáčem, jíme angus burger a visíme na jejich wi-fi. Ta naštěstí zavíračku nemá.
Marťas chce po návratu z našeho výletu napsat několik knih; například cestopis a Hamburgerová dieta.
Den XIV. <- Den XV. -> Den XVI.
Zvětšit mapu
450 km
12:03 BINION'S CAFÉ Tady vzadu ve Vegas to vypadá už trochu víc jako normální město.
Zkoušíme americkou snídani - Fried steak and eggs a BBQ haburger. Restaurace je přímo uprostřed casina.
12:20 No nevim jestli to byl dobrej kauf. Maso jako řízek v trojobalu politý děsně tlustou vrstvou bešamelu, nastrouhané uvařeno-opečené brambory a dvě volská oka. Všechno děsně mastné.
13:32 Měli jsme placené parkování a protože nám po snídani zbývalo asi 50 minut, chtěla jsem se jít podívat do obchodu s indiánskými suvenýry. Po půlhodině prohlížení cetek jsem měla vybrán jeden pohled indiánské rodiny v automobilu za 59 centů. Pak se do věci vložil Marťas a zakoupili jsme dva kožené kovbojské klobouky za $173. No tak to je super, že teď máme z čeho napojit koně.
19:05 SEA ROCK INN, LOS ANGELES, KALIFORNIE To teda zas bylo něco. Napřed se teda musím pochlubit, že jsem bez úhony sebe i auta zvládla projet takovou normální odpolední losangeleskou dopravní zácpou. Pak jsme přijeli do motelu a chlap nám sdělil, že Booking.com mi měl poslat mejl, že jim to nevzalo mou kartu, takže je rezervace zrušená, ale že máme štěstí že jsme přijeli tak brzo, protože jim sem přišel balíček na moje jméno a tak si řekl, že nám ten pokoj podrží asi do sedmi do večera.
Marťas má potřebu naše nové WD-TV live ihned zkoušet na místní televizi, ale nefunguje to, protože televize nemá žádné konektory.
21:44 Los Angeles zatím suverénně vyhrává soutěž o nejchladnější město kde jsme v US byli. Vyrážíme nakupovat do Walmartu a pak do McD.
22:50 PARKOVIŠTĚ PŘED McDONALDEM Ve Walmartu měli jen do desíti místo do půl jedenácté jak se psalo na internetu. No aspoň víme, kde je.
V Mekáčovi už fungovalo jen Drive Thru, takže máme jídlo v papírovém pytlíku a sedíme v autě před mekáčem, jíme angus burger a visíme na jejich wi-fi. Ta naštěstí zavíračku nemá.
Marťas chce po návratu z našeho výletu napsat několik knih; například cestopis a Hamburgerová dieta.
Den XIV. <- Den XV. -> Den XVI.
Zvětšit mapu
US trip - den XIV.
13:10 Prší. Jedeme na výlet do Death Valley. To je ještě ta lepší varianta, než kdybychom na výlet do Death Valley jeli včera a dnes se chtěli válet u bazénu.
Vždycky jsem si myslela, že Las Vegas je město uprostřed placaté pouště, ale zjistilo se, že tomu tak není. Všude kolem jsou hory. Sice pusté, ale dost vysoké hory.
14:58 Jedem Mohavskou pouští 5 mil rovnou silnicí a pouštíme si znělku z Knight Ridera. Je to takové tématické.
15:10 DEATH VALLEY Ve všech dvou průvodcích které máme k dispozici doporučují návštěvu v rozmezí říjen - květen, nejlépe ráno kdy je celkem chladno. My teda jedeme v červenci ve tři odpoledne kdy je největší vedro. Marťas bedlivě sleduje venkovní teplotu. Aktuálně 37°C.
15:23 Právě jsme dosáhli průměrné červencové teploty - 45°C. Pořád to teda kolísá mezi 44°C a 45°C, vždycky když je 45, musím si s Marťasem tlesknout. Já teda víc napjatě očekávám, kdy budeme pod úrovní moře.
13:26 No nevim, GPS mi najednu ukazuje -86 m.n.m (a přitom nejnižší bod je -85,5)
16:00 VISITOR CENTER Došlo k převelikému trapasu, když se mně pracovnice zeptala, jestli podpis na annual pasu je můj a já jsem jí tvrdila že ano a ona mně nechala na zkoušku podepsat. No nevyhodili nás, včas jsem uznala porážku, musela jsem se podepsat na druhé (volné) políčko annual pasu. Marťasova největší starost je, jak se nám ho teď podaří prodat.
16:15 Byli jsme v boraxovém dole. Je tu vedro jako prase. A šťouraví pracovníci. Chci zpátky do Las Vegas kde prší, mají tam bazén a spoustu obchodů s jídlem.
17:24 DEVIL'S GOLF COURSE Vypadá to jako čerstvá oranice, ale je to tvrdý, takže se do toho rozhodn nedá zabořit, a na povrchu pokryté vrstvou soli. Mám dojem, že za jeden tříminutový výstup z auta jsem se opálila tolik, co za týden na Dobráku.
17:46 BADWATER Nejnižší místo na celém kontinentu. 85,5 m.p.m. Vedro jako prase, i když podle Marťase jen 44°C. Ještě mám napsat, že jsme neviděli toho slimáka co v Badwater bydlí.
18:49 SHOSHONE Regular za $4.97. Pche!
19:56 PAHRUMP McDonald! Angus hamburger!
1:31 HOTEL Konečně v posteli. Nakoupila jsem suvenýrů za spoustu peněz a vydala jsem se (zanechavší manžela v McDonaldovi u internetu) na dobrodružnou výpravu na druhou stranu od našeho hotelu. To mělo za následek, že jsem konečně spatřila hotely Venetian a Mirage a objevila McD s wi-fi sotva 150 metrů od nás.
Den XIII. <- Den XIV. -> Den V.
Zvětšit mapu
14:58 Jedem Mohavskou pouští 5 mil rovnou silnicí a pouštíme si znělku z Knight Ridera. Je to takové tématické.
15:10 DEATH VALLEY Ve všech dvou průvodcích které máme k dispozici doporučují návštěvu v rozmezí říjen - květen, nejlépe ráno kdy je celkem chladno. My teda jedeme v červenci ve tři odpoledne kdy je největší vedro. Marťas bedlivě sleduje venkovní teplotu. Aktuálně 37°C.
15:23 Právě jsme dosáhli průměrné červencové teploty - 45°C. Pořád to teda kolísá mezi 44°C a 45°C, vždycky když je 45, musím si s Marťasem tlesknout. Já teda víc napjatě očekávám, kdy budeme pod úrovní moře.
13:26 No nevim, GPS mi najednu ukazuje -86 m.n.m (a přitom nejnižší bod je -85,5)
16:00 VISITOR CENTER Došlo k převelikému trapasu, když se mně pracovnice zeptala, jestli podpis na annual pasu je můj a já jsem jí tvrdila že ano a ona mně nechala na zkoušku podepsat. No nevyhodili nás, včas jsem uznala porážku, musela jsem se podepsat na druhé (volné) políčko annual pasu. Marťasova největší starost je, jak se nám ho teď podaří prodat.
16:15 Byli jsme v boraxovém dole. Je tu vedro jako prase. A šťouraví pracovníci. Chci zpátky do Las Vegas kde prší, mají tam bazén a spoustu obchodů s jídlem.
17:24 DEVIL'S GOLF COURSE Vypadá to jako čerstvá oranice, ale je to tvrdý, takže se do toho rozhodn nedá zabořit, a na povrchu pokryté vrstvou soli. Mám dojem, že za jeden tříminutový výstup z auta jsem se opálila tolik, co za týden na Dobráku.
17:46 BADWATER Nejnižší místo na celém kontinentu. 85,5 m.p.m. Vedro jako prase, i když podle Marťase jen 44°C. Ještě mám napsat, že jsme neviděli toho slimáka co v Badwater bydlí.
18:49 SHOSHONE Regular za $4.97. Pche!
19:56 PAHRUMP McDonald! Angus hamburger!
1:31 HOTEL Konečně v posteli. Nakoupila jsem suvenýrů za spoustu peněz a vydala jsem se (zanechavší manžela v McDonaldovi u internetu) na dobrodružnou výpravu na druhou stranu od našeho hotelu. To mělo za následek, že jsem konečně spatřila hotely Venetian a Mirage a objevila McD s wi-fi sotva 150 metrů od nás.
Den XIII. <- Den XIV. -> Den V.
Zvětšit mapu
US trip - den XIII.
12:01 RECEPCE Čekáme ve frontě na výměnu pokoje. Fronta je tu furt. Už jsme byli v místním bufetu na snídani a obhlídnout bazén. Zatím nám tu zpívá falešný Roy Orbison hitovku Pretty Woman. Což mi připomíná, že jsme včera na Stripu potkali Jokera a Elvise mimo službu.
12:30 Máme nový pokoj. Sice vidíme do garáží, ale není tu hluk. Jdem k bazénu.
13:18 Bazén je super. Postli jsme fotku na FB aby všichni v pondělí v práci viděli, jak se máme.
18:37 Koupačka byla úža. Teď vyrážíme ven do víru Las Vegas na lov jídla a wi-fi. Obojí zřejmě najdeme v nejbližším McDonaldovi.
20:05 McDONALD'S Jídlo a wi-fi!
21:00 Pořád tady. Osazenstvo kolem nás se už několikrát změnilo. Asi bychom měli vyrazit do víru velkoměsta taky.
21:55 Objednali jsme na amazonu jakousi elektronickou věc (kterou potřebujeme doma) a pošlou nám ji do našeho motelu v LA. Úža. Teď teda ale už opravdu jdeme očumovat město.
0:55 HOTEL Byli jsme na procházce skoro k hotelu Excalibur. Vypadá jako malý Disneyland, Marťas mu říká Kreml, ale přitom myslí zmrzlinu. Cestou tam jsme nakoupili několik darů pro několik příbuzných a cestou zpátky jsme shlédli fontánové představení u hotelu Bellagio (kde budeme příště bydlet). To, jak před fontánou na konci jednoho z dílů Dannyho parťákůstojí sami prostě nemůže být pravda, neb je tam furt narváno.
1:25 Ještě mě napadlo, že onehdá byla neděle a my jsme se nebyli podívat v ani jedné kapli. Ostuda. Zítra okouknem aspoň místní Wedding chapel. Marťas přinesl z auta ten hnusný třešňovo-limetkový džus, že prý když se to zředí s vodou a dá do toho led, tak se to snad bude dát pít. No nevim.
Den XII. <- Den XIII. -> Den XIV.
12:30 Máme nový pokoj. Sice vidíme do garáží, ale není tu hluk. Jdem k bazénu.
13:18 Bazén je super. Postli jsme fotku na FB aby všichni v pondělí v práci viděli, jak se máme.
18:37 Koupačka byla úža. Teď vyrážíme ven do víru Las Vegas na lov jídla a wi-fi. Obojí zřejmě najdeme v nejbližším McDonaldovi.
20:05 McDONALD'S Jídlo a wi-fi!
21:00 Pořád tady. Osazenstvo kolem nás se už několikrát změnilo. Asi bychom měli vyrazit do víru velkoměsta taky.
21:55 Objednali jsme na amazonu jakousi elektronickou věc (kterou potřebujeme doma) a pošlou nám ji do našeho motelu v LA. Úža. Teď teda ale už opravdu jdeme očumovat město.
0:55 HOTEL Byli jsme na procházce skoro k hotelu Excalibur. Vypadá jako malý Disneyland, Marťas mu říká Kreml, ale přitom myslí zmrzlinu. Cestou tam jsme nakoupili několik darů pro několik příbuzných a cestou zpátky jsme shlédli fontánové představení u hotelu Bellagio (kde budeme příště bydlet). To, jak před fontánou na konci jednoho z dílů Dannyho parťákůstojí sami prostě nemůže být pravda, neb je tam furt narváno.
1:25 Ještě mě napadlo, že onehdá byla neděle a my jsme se nebyli podívat v ani jedné kapli. Ostuda. Zítra okouknem aspoň místní Wedding chapel. Marťas přinesl z auta ten hnusný třešňovo-limetkový džus, že prý když se to zředí s vodou a dá do toho led, tak se to snad bude dát pít. No nevim.
Den XII. <- Den XIII. -> Den XIV.
15.8.12
US trip - den XII.
FLAGSTAFF, AZ -> LAS VEGAS, NV
580 km
10:40 Marťas nám vyplněním dotazníku na webu zajistil jeden hamburger v Burger Kingovi zadarmo. Ó my se máme.
11:51 STARBUCKS VE FLAGSTAFF To jsme teda zatím moc daleko nedojeli. Omylem jsem místo jedno latté venti koupila jedno latté venti a jedno latté tall.
13:00 Jedeme Arizonou a prší. Marťasovi už přes týden připomíná krajina ve Spojených státech amerických Chorvatsko. Takže to vlastně dopadlo jak jsem říkala a to, že stejně na svatební cestě skončíme v Chorvatsku.
13:25 TUSAYAN Jsme pouhopouhých 7 mil od Grand Canyonu a všude kolem je les. Marťas je z toho nervózní.
14:45 GRAND CANYON Je to děsně široký a hluboký. Na dně vidíme jakýsi potok s hnědou vodou. Marťas si myslí, že to je Colorado a taky si myslí, že celej Grand Canyon je optický klam a šméčko na lidi.
Mně se to zdá opravdové.
15:33 Osobní kontakt s indiánem! Podržel mi řetěz ohrazující parkovště, když jsme na něj všichni lezli nelegální cestou.
16:15 Jedem do Wildlife Drive Thru. Asi něco jako safari park ve Vídni.
Ještě jsem si vzpomněla, že v Monument Valley jsou po cestě stánky s indiány prodávající šperky a u jednoho z nich vlaje vlajka s Geronimem. No jako pro turisty dobrý, ale na mě si s tímhle nepřijdou, protože tohle je území Navahů a Geronimo byl Apač, víme?
17:66 ROUTE 66 Kurva zase prší. Vecko mě sere a už mě nebaví být optimistka.
Nerozveselilo mě ani to, že se Marťas polil colou a teď musí cestovat v náhradním úboru - plavkách.
20:29 HOOVER DAM Venku 41°C. Vedro jako prase. Přehradu jsme stihli tak tak, za tmy se zavírá a obhlížející na hrázi objíždí policie, že už maj jít pryč. Tak tedy jedem. 60 mil do Vegas.
22:24 IMPERAL PALACE, LAS VEGAS OMG! Ještě jsme ani jednou nezabloudili a to už jsme byli jednou zpátky na megaparkovišti u auta a dvakrát u registrace (která je přímo v casinu, takže přes Lady Gaga nebo Michala Jacksona se není slyšet), podruhé kvůli výměně pokoje, protože z něj sice vidíme do města, ale zato taky přímo pod námi je bar s kapelou hřímající do 3 do rána. Prý dostaneme jiný pokoj.
23:26 RESTAURACE LA SALSA Las Vegas je jistě doupě hříchu a neřesti. všechno tu bliká a svítí. Přinesli jídlo.
1:49 HOTEL Už jen hodinu a jedenác minut a budeme moct spát.
V Planet Hollywood jsme našli bar s wi-fi, takže jsme strávili asi hodinu vestoje opření o sloup a sosající cizí síť.
Ráno v 11 nástup na recepci kvůli výměně pokoje.
Den XI. <- Den XII. -> Den XIII.
Zvětšit mapu
580 km
10:40 Marťas nám vyplněním dotazníku na webu zajistil jeden hamburger v Burger Kingovi zadarmo. Ó my se máme.
11:51 STARBUCKS VE FLAGSTAFF To jsme teda zatím moc daleko nedojeli. Omylem jsem místo jedno latté venti koupila jedno latté venti a jedno latté tall.
13:00 Jedeme Arizonou a prší. Marťasovi už přes týden připomíná krajina ve Spojených státech amerických Chorvatsko. Takže to vlastně dopadlo jak jsem říkala a to, že stejně na svatební cestě skončíme v Chorvatsku.
13:25 TUSAYAN Jsme pouhopouhých 7 mil od Grand Canyonu a všude kolem je les. Marťas je z toho nervózní.
14:45 GRAND CANYON Je to děsně široký a hluboký. Na dně vidíme jakýsi potok s hnědou vodou. Marťas si myslí, že to je Colorado a taky si myslí, že celej Grand Canyon je optický klam a šméčko na lidi.
Mně se to zdá opravdové.
15:33 Osobní kontakt s indiánem! Podržel mi řetěz ohrazující parkovště, když jsme na něj všichni lezli nelegální cestou.
16:15 Jedem do Wildlife Drive Thru. Asi něco jako safari park ve Vídni.
Ještě jsem si vzpomněla, že v Monument Valley jsou po cestě stánky s indiány prodávající šperky a u jednoho z nich vlaje vlajka s Geronimem. No jako pro turisty dobrý, ale na mě si s tímhle nepřijdou, protože tohle je území Navahů a Geronimo byl Apač, víme?
17:66 ROUTE 66 Kurva zase prší. Vecko mě sere a už mě nebaví být optimistka.
Nerozveselilo mě ani to, že se Marťas polil colou a teď musí cestovat v náhradním úboru - plavkách.
20:29 HOOVER DAM Venku 41°C. Vedro jako prase. Přehradu jsme stihli tak tak, za tmy se zavírá a obhlížející na hrázi objíždí policie, že už maj jít pryč. Tak tedy jedem. 60 mil do Vegas.
22:24 IMPERAL PALACE, LAS VEGAS OMG! Ještě jsme ani jednou nezabloudili a to už jsme byli jednou zpátky na megaparkovišti u auta a dvakrát u registrace (která je přímo v casinu, takže přes Lady Gaga nebo Michala Jacksona se není slyšet), podruhé kvůli výměně pokoje, protože z něj sice vidíme do města, ale zato taky přímo pod námi je bar s kapelou hřímající do 3 do rána. Prý dostaneme jiný pokoj.
23:26 RESTAURACE LA SALSA Las Vegas je jistě doupě hříchu a neřesti. všechno tu bliká a svítí. Přinesli jídlo.
1:49 HOTEL Už jen hodinu a jedenác minut a budeme moct spát.
V Planet Hollywood jsme našli bar s wi-fi, takže jsme strávili asi hodinu vestoje opření o sloup a sosající cizí síť.
Ráno v 11 nástup na recepci kvůli výměně pokoje.
Den XI. <- Den XII. -> Den XIII.
Zvětšit mapu
US trip - den XI.
GREEN RIVER, UT -> FLAGSTAFF, AZ
790 km
12:27 ARCHES NATIONAL PARK Je tu děsné vedro, děsně lidí, děsně skal a písku a všechno červené. Podle Martina se nemají čím chlubit, protože "takovejhle most máme v Prachovskejch skalách taky".
14:47 MONTICELLO Kolem není poušť, ale zelené keře. To jsou věci. Flagstaff už jen 237 mil. Jsem zvědavá, jestli stihneme Horseshoe Bend a jestli zase někde skoro v noci uvíznem.
17:08 MONUMENT VALLEY Je tu strašně moc turistů a taky nezpevněná cesta. Vzadu není nic vidět, asi se blíží písečná bouře jako v mayovkách. Dnes velké množství živých indiánů. Aby taky ne, když jsme na jejich území.
17:31 Potkali jsme na cestě stádo koní, z nichž někteří se nám postavili do cesty a nechtěli odejít. Marťas se jednoho, zvlášť tvrdohlavého, snažil odtlačit, ale nakonec jsme ho museli objet.
18:02 Potkali jsme indiánskou rodinu na výletě. No to jsme ještě neviděli.
19:01 KAYENTA, ARIZONA Chtěla jsem si zakoupit indiánský náhrdelník (některé byly opravdu nádherné), ale i se 40% slevou byl zcela mimo mé finanční možnosti.
Napřed jsme nemohli najít benzínku a teď jsme přijeli na křižovatku, kde je v každém rohu jedna a v jednom dokonce dvě. Což je dobře, protože první chtěla předplatit, druhá nebrala Martinovu kartu a třetí taky ne.
21:04 FLAGSTAFF Bydlíme, sláva. Asi jdem do Burgerkinga na véču, je hnedka naproti. Kdyby tak měli decaf latté.
21:59 V Burgerkingovi byla převaha indiánů, jak co se týče prsonálu, tak i hostů. Kromě nás tam byli dva indiánští gangsta (jednoho teda dost okatě balila slečna od kasy) a jedno indiáně.
22:15 Velká věc! Mají tu prádelnu otevřenou celou noc a my jsme se odvážili nechat si vyprat prádlo. Zatím čekáme jak to dopadne.
23:20 Nutně doma potřebuju sušičku.
Den X. <- Den XI. -> Den XII.
Zvětšit mapu
790 km
12:27 ARCHES NATIONAL PARK Je tu děsné vedro, děsně lidí, děsně skal a písku a všechno červené. Podle Martina se nemají čím chlubit, protože "takovejhle most máme v Prachovskejch skalách taky".
14:47 MONTICELLO Kolem není poušť, ale zelené keře. To jsou věci. Flagstaff už jen 237 mil. Jsem zvědavá, jestli stihneme Horseshoe Bend a jestli zase někde skoro v noci uvíznem.
17:08 MONUMENT VALLEY Je tu strašně moc turistů a taky nezpevněná cesta. Vzadu není nic vidět, asi se blíží písečná bouře jako v mayovkách. Dnes velké množství živých indiánů. Aby taky ne, když jsme na jejich území.
17:31 Potkali jsme na cestě stádo koní, z nichž někteří se nám postavili do cesty a nechtěli odejít. Marťas se jednoho, zvlášť tvrdohlavého, snažil odtlačit, ale nakonec jsme ho museli objet.
18:02 Potkali jsme indiánskou rodinu na výletě. No to jsme ještě neviděli.
19:01 KAYENTA, ARIZONA Chtěla jsem si zakoupit indiánský náhrdelník (některé byly opravdu nádherné), ale i se 40% slevou byl zcela mimo mé finanční možnosti.
Napřed jsme nemohli najít benzínku a teď jsme přijeli na křižovatku, kde je v každém rohu jedna a v jednom dokonce dvě. Což je dobře, protože první chtěla předplatit, druhá nebrala Martinovu kartu a třetí taky ne.
21:04 FLAGSTAFF Bydlíme, sláva. Asi jdem do Burgerkinga na véču, je hnedka naproti. Kdyby tak měli decaf latté.
21:59 V Burgerkingovi byla převaha indiánů, jak co se týče prsonálu, tak i hostů. Kromě nás tam byli dva indiánští gangsta (jednoho teda dost okatě balila slečna od kasy) a jedno indiáně.
22:15 Velká věc! Mají tu prádelnu otevřenou celou noc a my jsme se odvážili nechat si vyprat prádlo. Zatím čekáme jak to dopadne.
23:20 Nutně doma potřebuju sušičku.
Den X. <- Den XI. -> Den XII.
Zvětšit mapu
US trip - den X.
POCATELLO, ID -> GREEN RIVER, UT
560 km
12:32 IDAHO, DÁLNICE Hledáme místo kde sníst snídani a já kde si koupit normální latté. Všude nabízejí asi tak deset druhů černé kávy a pět druhů capuccina, které jsou všechny s příchutí beztak děsně sladkou. Začínám mít kávový absťák nebo co. Zlatý benzinky v Irsku.
12:43 Idaho má zalesněný sever a vyprahlý pouštní jih. Sever jsme projížděli včera v noci a nebylo vidět vůbec nic. Zato dnes, pusté poušťovité hory, které nás ale vůbec nezajímají, protože jsme je viděli už aspoň ve dvou státech předtím. Chjo.
13:20 REST AREA KDESI U DÁLNICE Měli jsme snídani, a to včerejší pečivo a předvčerejší tavený sýr s příchutí "sharp cheddar". Já bych si tak dala hamburger.
15:04 OGDEN, UTAH V Utahu snad nemají Starbucks nebo co. Musela jsem si dát Ice McCafé.
16:22 PROVO Neviděli jsme ani vlnku Salt Lake a Salt Lake City jen z dálky. Zato teď už se pěkně dlouho můžeme kochat mnohem menším jezerem Provo, protože stojíme ve čtyřproudové dopravní zácpě.
Kolem Salt Lake City není poušť, ja jsem si myslela, ale celkem vysoké hory. Proto tu asi taky mohli před deseti lety pořádat zimní olympiádu, že jo.
18:30 WENDY'S, PRICE První návštěva ever. Vypadáme asi dost vyjeveně. Od ostatních (nám známých fastfoodů) se liší tím, že maso v hamburgerech je hranaté a hranolky jsou z brambor se slupkama. Mám čtvrtlibrák se sejrem.
20:38 NINE MILE CANYON Hledáme atrakci Ballanced Rock a ona tady prostě není! Už jsme aspoň našli indiánské ultrastaré kresby do skály, ale nejde poznat, co z toho kreslili indiáni a co z toho místní vandalové. Marťas se ptá po ztracené atrakci projíždějící rodiny. Ta ho nutí jet na další prehistoricko-uměleckou atrakci Big Buffalo a chce nás tam doprovodit.
1:30 GREEN RIVER, UTAH OMG! To teda zas bylo něco. Napadlo mě ozvláštnit si dnešní nudnu přímou cestu atrakcí těch prehistorických rytin. To už jsem vlastně psala. Každopádně jsme u Big Buffalo, kterého jsme ani neviděli, protože už byla tam, pojali myšlenku se nevracet těch cca 60 kilometrů zpátky, ale vyjet rovnou druhým koncem kaňonu. GPS nás v tom podporovala. OMG! Cesta přestala být asfaltkou (a začala stoupat) a postupně i cestou a časem se změnila v hromady kamení, po kterých by sice naše Fiesta s menšímu úhonami sjela dolů do údolí, ale už nikdy nevyjela zpátky nahoru. 62 mil (100 kilometrů) od vjezdu do kaňonu o půl jedenácté jsme to otočili a vydali se zpátky a s očima přilepenýma na kontrolce s benzínem.
Auto přežilo a benzín nedošel. V životě jsem tak ráda neviděla civilizaci.
Ve čtvrt na dvě jsme přijeli do Green River k objednanému motelu. Všude tma, kancl zavřený, otvíračka do 1, na telefonu záznamník. No ach jo!
Nicméně zoufalé ženy dělají zoufalé věci a ve vidině hledání nového motelu jsem zabušila na jediné neočíslované dveře a po nekonečných asi dvou minutách nám bylo otevřeno. A dostali jsme místo na spaní. S postelí, koupelnou, wi-fi a klimatizací a podlahou z kopce). Ó jaký to šťastný okamžik!
PS: Jestli se chcete pobavit, dejte si na mapě terén a zazoomujte na naši odbočku z hlavní cesty. Ta bílá tečka je asi v polovině naší cesty kaňonem než jsme to otočili zpátky. Dál už google odmítá možnost trasy.
Den IX. <- Den X. -> Den XI.
Zvětšit mapu
560 km
12:32 IDAHO, DÁLNICE Hledáme místo kde sníst snídani a já kde si koupit normální latté. Všude nabízejí asi tak deset druhů černé kávy a pět druhů capuccina, které jsou všechny s příchutí beztak děsně sladkou. Začínám mít kávový absťák nebo co. Zlatý benzinky v Irsku.
12:43 Idaho má zalesněný sever a vyprahlý pouštní jih. Sever jsme projížděli včera v noci a nebylo vidět vůbec nic. Zato dnes, pusté poušťovité hory, které nás ale vůbec nezajímají, protože jsme je viděli už aspoň ve dvou státech předtím. Chjo.
13:20 REST AREA KDESI U DÁLNICE Měli jsme snídani, a to včerejší pečivo a předvčerejší tavený sýr s příchutí "sharp cheddar". Já bych si tak dala hamburger.
15:04 OGDEN, UTAH V Utahu snad nemají Starbucks nebo co. Musela jsem si dát Ice McCafé.
16:22 PROVO Neviděli jsme ani vlnku Salt Lake a Salt Lake City jen z dálky. Zato teď už se pěkně dlouho můžeme kochat mnohem menším jezerem Provo, protože stojíme ve čtyřproudové dopravní zácpě.
Kolem Salt Lake City není poušť, ja jsem si myslela, ale celkem vysoké hory. Proto tu asi taky mohli před deseti lety pořádat zimní olympiádu, že jo.
18:30 WENDY'S, PRICE První návštěva ever. Vypadáme asi dost vyjeveně. Od ostatních (nám známých fastfoodů) se liší tím, že maso v hamburgerech je hranaté a hranolky jsou z brambor se slupkama. Mám čtvrtlibrák se sejrem.
20:38 NINE MILE CANYON Hledáme atrakci Ballanced Rock a ona tady prostě není! Už jsme aspoň našli indiánské ultrastaré kresby do skály, ale nejde poznat, co z toho kreslili indiáni a co z toho místní vandalové. Marťas se ptá po ztracené atrakci projíždějící rodiny. Ta ho nutí jet na další prehistoricko-uměleckou atrakci Big Buffalo a chce nás tam doprovodit.
1:30 GREEN RIVER, UTAH OMG! To teda zas bylo něco. Napadlo mě ozvláštnit si dnešní nudnu přímou cestu atrakcí těch prehistorických rytin. To už jsem vlastně psala. Každopádně jsme u Big Buffalo, kterého jsme ani neviděli, protože už byla tam, pojali myšlenku se nevracet těch cca 60 kilometrů zpátky, ale vyjet rovnou druhým koncem kaňonu. GPS nás v tom podporovala. OMG! Cesta přestala být asfaltkou (a začala stoupat) a postupně i cestou a časem se změnila v hromady kamení, po kterých by sice naše Fiesta s menšímu úhonami sjela dolů do údolí, ale už nikdy nevyjela zpátky nahoru. 62 mil (100 kilometrů) od vjezdu do kaňonu o půl jedenácté jsme to otočili a vydali se zpátky a s očima přilepenýma na kontrolce s benzínem.
Auto přežilo a benzín nedošel. V životě jsem tak ráda neviděla civilizaci.
Ve čtvrt na dvě jsme přijeli do Green River k objednanému motelu. Všude tma, kancl zavřený, otvíračka do 1, na telefonu záznamník. No ach jo!
Nicméně zoufalé ženy dělají zoufalé věci a ve vidině hledání nového motelu jsem zabušila na jediné neočíslované dveře a po nekonečných asi dvou minutách nám bylo otevřeno. A dostali jsme místo na spaní. S postelí, koupelnou, wi-fi a klimatizací a podlahou z kopce). Ó jaký to šťastný okamžik!
PS: Jestli se chcete pobavit, dejte si na mapě terén a zazoomujte na naši odbočku z hlavní cesty. Ta bílá tečka je asi v polovině naší cesty kaňonem než jsme to otočili zpátky. Dál už google odmítá možnost trasy.
Den IX. <- Den X. -> Den XI.
Zvětšit mapu
US trip - den IX.
BILLINGS, MT -> POCATELLO, ID
750 km
10:30 Zas jsem nenašla žádnou keš. Mám spín.
11:17 BENZINKA Nemají tu Regular 87, tankujeme Plus 88 a bojíme se, co to udělá.
13:48 WALMART, CODY, WYOMING Zastavili jsme na nákup a toaletu ve městě Buffalo Billa. Jídlo jsme koupili u obsluhovaného pultu u pána, který měl špatný den, protože jsme byli už třetí cizinci v řadě.
14:40 Blížíme se k vjezdu do Yellowstonského národního parku. Kujeme pikle jak projet na průkazku s cizím podpisem.
15:23 YELLOWSTONE LAKE Pálí slunko a do toho tak trochu prší. Máme piknik. Vypadá to tu jako po kůrovci nebo po požáru.
15:59 Dopravní zácpa. Fotíme bizony.
16:01 Hm, zácpa pokračuje i za bizonama :(
16:16 MUD VOLCANO OMG! Na parkovišti dva bizoni.
17:22 Jsem velice znepokojena nabídkou letáků a map, protože prostě není nic co bych si mohla nalepit do cancu.
17:50 Tady je to horší jak v tom New Yorku, furt, ale FURT stojíme v dopravní zácpě.
18:01 Krucinál, zrovna když jsem si šla do kufru pro manikůrní nůžky aby se mi líp vystřihávala mapa se to rozjelo. Ale pomalu. Aby ani neubývala cesta, ani nešlo vystřihovat.
19:23 MIDWAY GEYSER Je úža! Teď jedem k Old Faithful, kterému Marťas interně říká "Velká stříkací mrtka".
20:04 OLD FAITHFUL GEYSER Ve visitor centru se praví, že akce má být ve 20:45 +/- 10 minut. Odebrali jsme se na nejzazší lavičky od restaurace a jíme naši večeři.
21:15 Old Faithful byl časově i výškově v normě. Teď skoro 4 hodiny do Pocatella.
1:13 POCATELLO, IDAHO Amíky nikdo nenaučil, že když když jedou v noci za někým nebo proti někomu, mají přepnout dálková světla na potkávací. A to nemluvím o tom, když se jede kolem zasahujících policajtů, to člověk kvůli tomu jejich výstražnému stroboskopu nevidí ale vůbec nic. Ještě že nám ta navigace ukazuje, kam vede silnice.
Džus, který jsme koupili jako alternativu lahodné coca-coly, je hnusný. Marťas řekl že nechápe, jak takový vyspělý národ může vyrobit něco tak odporného. A ještě mi zacpal autoupload fotek uploadem osmdesátimegového videa jedoucího vlaku.
Den VIII. <- Den IX. -> Den X.
Zvětšit mapu
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)