560 km
12:32 IDAHO, DÁLNICE Hledáme místo kde sníst snídani a já kde si koupit normální latté. Všude nabízejí asi tak deset druhů černé kávy a pět druhů capuccina, které jsou všechny s příchutí beztak děsně sladkou. Začínám mít kávový absťák nebo co. Zlatý benzinky v Irsku.
12:43 Idaho má zalesněný sever a vyprahlý pouštní jih. Sever jsme projížděli včera v noci a nebylo vidět vůbec nic. Zato dnes, pusté poušťovité hory, které nás ale vůbec nezajímají, protože jsme je viděli už aspoň ve dvou státech předtím. Chjo.
13:20 REST AREA KDESI U DÁLNICE Měli jsme snídani, a to včerejší pečivo a předvčerejší tavený sýr s příchutí "sharp cheddar". Já bych si tak dala hamburger.
15:04 OGDEN, UTAH V Utahu snad nemají Starbucks nebo co. Musela jsem si dát Ice McCafé.
16:22 PROVO Neviděli jsme ani vlnku Salt Lake a Salt Lake City jen z dálky. Zato teď už se pěkně dlouho můžeme kochat mnohem menším jezerem Provo, protože stojíme ve čtyřproudové dopravní zácpě.
Kolem Salt Lake City není poušť, ja jsem si myslela, ale celkem vysoké hory. Proto tu asi taky mohli před deseti lety pořádat zimní olympiádu, že jo.
18:30 WENDY'S, PRICE První návštěva ever. Vypadáme asi dost vyjeveně. Od ostatních (nám známých fastfoodů) se liší tím, že maso v hamburgerech je hranaté a hranolky jsou z brambor se slupkama. Mám čtvrtlibrák se sejrem.
20:38 NINE MILE CANYON Hledáme atrakci Ballanced Rock a ona tady prostě není! Už jsme aspoň našli indiánské ultrastaré kresby do skály, ale nejde poznat, co z toho kreslili indiáni a co z toho místní vandalové. Marťas se ptá po ztracené atrakci projíždějící rodiny. Ta ho nutí jet na další prehistoricko-uměleckou atrakci Big Buffalo a chce nás tam doprovodit.
1:30 GREEN RIVER, UTAH OMG! To teda zas bylo něco. Napadlo mě ozvláštnit si dnešní nudnu přímou cestu atrakcí těch prehistorických rytin. To už jsem vlastně psala. Každopádně jsme u Big Buffalo, kterého jsme ani neviděli, protože už byla tam, pojali myšlenku se nevracet těch cca 60 kilometrů zpátky, ale vyjet rovnou druhým koncem kaňonu. GPS nás v tom podporovala. OMG! Cesta přestala být asfaltkou (a začala stoupat) a postupně i cestou a časem se změnila v hromady kamení, po kterých by sice naše Fiesta s menšímu úhonami sjela dolů do údolí, ale už nikdy nevyjela zpátky nahoru. 62 mil (100 kilometrů) od vjezdu do kaňonu o půl jedenácté jsme to otočili a vydali se zpátky a s očima přilepenýma na kontrolce s benzínem.
Auto přežilo a benzín nedošel. V životě jsem tak ráda neviděla civilizaci.
Ve čtvrt na dvě jsme přijeli do Green River k objednanému motelu. Všude tma, kancl zavřený, otvíračka do 1, na telefonu záznamník. No ach jo!
Nicméně zoufalé ženy dělají zoufalé věci a ve vidině hledání nového motelu jsem zabušila na jediné neočíslované dveře a po nekonečných asi dvou minutách nám bylo otevřeno. A dostali jsme místo na spaní. S postelí, koupelnou, wi-fi a klimatizací a podlahou z kopce). Ó jaký to šťastný okamžik!
PS: Jestli se chcete pobavit, dejte si na mapě terén a zazoomujte na naši odbočku z hlavní cesty. Ta bílá tečka je asi v polovině naší cesty kaňonem než jsme to otočili zpátky. Dál už google odmítá možnost trasy.
Den IX. <- Den X. -> Den XI.
Zvětšit mapu
Žádné komentáře:
Okomentovat