Už asi tak tři dny se nemůžu zbavit jedné písně, o které ale opravdu nevím kde jsem ji vzala, neboť rádio neposlouchám a o víkednech po obchodech nechodím.
Nedalo mi to a zeptala jsem se Vševěda kdo to zpívá a tak.
VideoVševěd mi pak ukázal tohle:

Originál


Maduarovský remake se špatným popisem, protože všichni kdo jsme sledovali pravidelně Eso přece víme, že Maduar jsou Slováci


...no a když už jsme u toho Maduaru, tak tuhle klasiku si prostě nemůžu odpustit

Ještě pořád jedeme do Ruska. Doufám že to vydrží, protože už jsme skoro všechno zaplatili a v pátek máme vyrazit. Půjčila jsem si Marťasovu krosnu, protože je větší než ta moje, ale i tak mám obavy, že zas budu mít nejvíc zavazadel ze všech účastníků zájezdu. U okna v ložnici mám jednu velkou a několik menších hromad kam snáším všechno potřebné. Je báječné, že je ještě několik dnů do odjezdu a mě prakticky chybí jen jedna věc. Bohužel ta jedna věc je zrovna sešit na canc. To je asi další výdobytek západní kultury: neprodávat v papírnictvích čtverečkované sešity s tvrdými deskami, velikosti A5, s hodně listy a pěkným obalem. Před sedmi lety jsem takovýto marně sháněla v Londýně a koukám že se to šíří na východ. Ještě že jedeme směr Moskva, třeba tam ještě nějaké pozůstatky čtverečkovaných A5 sešitů s tvrdými deskami a hodně listy budou. Jen se bojím, aby se nenaplnila má noční můra, kdy se mi zdálo, že jsme vyjeli a já neměla kam zapisovat veselé zážitky. Ještě teď mě mrazí v zádech když si na ten sen vzpomenu.
No ale dál.
V pátek jsem za velké peníze, byť se studentskou slevou [cizí], zakoupila jako dar jednu knihu. Bohužel jsem, za asi dvě hodiny, zjistila, že dotyčný oslavenec již touto knihou disponuje. To byla trochu čára přes rozpočet [vlastně doslova] a tak jsem dnes podnikla pokus knihu vrátit a dostat zpět peníze a ne jinou knihu. Když už jsme u těch nočních můr, tak o tomto se mi zdálo zase dneska: řekla jsem si [ve snu] že to stihnu vrátit ještě před tím než půjdu do práce a pak jsem musela volat vedoucí že přijdu pozdě a proč. Pan vedoucí v knihkupectví byl Ženíšek [opravdu nevím proč to byl zrovna Ženíšek když ten sídlí v Alfapasáži, ale já jsem knihu koupila ve Vaňkovce], ale jako Ženíšek vůbec nevypadal. Byl to takový mix mezi Kakaduem [ne papouškem, ale Papouškem z BiGy a jedním vyučujícím na fakultě informatiky MU]. A ještě k tomu mi za vrácenou knihu nabídl jen půlku toho, co stála.
Ze snu zpátky k reálu...naštěstí mi hrál osud do karet, a to tak, že přišlo objednané zboží od Avonu. Tímto jsem totiž uzpůsobila svůj zevnějšek tak, abych vypadala alespoň trochu jako dáma, a dámě se odmítá mnohem hůře než "nějaké holce", takže po důkladném uvážení a prohlídce knihy mi byly všechny peníze vráceny.
Nakonec se musím ještě pochválit, že i přes cestu pěšmo z Vaňkovky až na Čáru [na nádraží nešel proud] se mi z nich podařilo utratit jen asi tak čtvrtinu, a z toho byla největší položka za půllitr báječné ledové tříště mango/maracuja/ještě něco...což mi za nucenou cestu městem v takovém vedru přijde jako ucházející odměna.

Moc, ale opravdu moc nemám ráda, když mi někdo posílá poštou videa. Jakákoli. Můžou být krátká a vtipná, ale NEMÁM TO RÁDA. Vím, že si tím nijak nepomůžu, ale už z principu si je zásadně nepouštím. Je to takový můj malý osobní protest.
Takže Vás moc prosím [již podruhé]: neposílejte mi videa. Pro mě i pro vás to je zbytečná ztráta dat i času. A když už máte dojem že tohle rozhodně musím vidět, pošlete mi odkaz z YouTube či Google Video. Je to tam. Určitě. VŠECHNO co chodí mejlem na tom internetu někde JE. I videa.

Provedla jsem menší update na webu: ukradeně zkopírované texty oblíbených písní jsem skoro všechny nahradila klipy z YouTube. Bohužel výborný frázovaný remake I'm only sleeping od Suggs už se tam vyskytuje jen v live, nikoli klipové, podobě [která už není tak povedená], a tak jsem ho nahradila rovnou originálem od Beatles.
Dost mě potěšíla Aida od Tří sester, byť je to jen tvrip z Esa.
No a taky jsem nemohla odolat a přidala jsem do výběru i báječnou Věrku Serďušku. Mimochodem, věděli jste, že Věrka ve skutečnosti vůbec nevypadá jako Mrs. Doubtfire, ale úplně jinak?

Přišlo e-mailem, ale úplně jako bych to psala já.

Milý Karle,

jsem stále nemocná. Teplota 37, pokašlávám, pořád mám něco v krku a mám vysokou spotřebu papírových kapesníků.
Většinou ležím v posteli, protože vysedáváním u počítače se člověk moc neuzdraví. Mou hlavní zábavou ve dne je četba literatury, novin a Epochy, hraní Carcassonne a sledování televize, hlavně seriálů; i když sem tam si pustím nějaký film třeba od Woodyho Allena. V noci sleduji můj oblíbený pořad záznam jednání poslanecké sněmovny, nebo spím. Vycházek nevyužívám, neb se již konečně chci uzdravit. V pondělí jdu do práce ať bude situace jakákoliv.
V úterý jsem byla na kontrole u Vídně a doktor mi předepsal antibiotika. Výletu jsem využila k nákupu zásob domů [cornflakes, Tesco cookies, kondicionér na vlasy, zubní pastu] a do Ruska [8x baterie AA, 8x baterie AAA, 2x tic tac, náplast, krém na ruce], protože čas odjezdu se neúprosně blíží.

Skolila mne choroba. Konkrétně viróza a nesmím nikoho vidět ani na nikoho mluvit, nebo bude marod taky. Můžu si za to úplně sama, protože jsem v sobotu podnikla výlet a celý ho absolvovala v tričku s krátkým rukávem, a to i když začalo pršet. Marťas je teď ještě větší chudák než obvykle, protože se o mě musí starat.
Nejhoší to bylo v pondělí, protože to mi bylo tak zle, že se mi nechtělo ani koukat na televizi a dokonce ani číst ani ještě nečteného Poirota.
Teď už je mi dobře, a tak můžu provozovat činnost z nejoblíbenějších: v noci sedět u počítače a mít u toho puštěnou televizi. Je to o to báječnější, že mi Marťas zapůjčil noťas. Akorát toho v telce moc nedávají; za zmínku stojí jen ČT2 - záznam z dnešního pokračování 15. schůze PSP a ČT24 - záznam jednání 6. schůze Senátu, ale to mi jednou za nemoc stačí [a poslanec Jandák bude těžko jen tak překonán], tak jsem si ze svého digitálního archivu vybrala Takovou normální rodinku.
A teď jdu vytvářet digiarchiv cancových zápisů.

Já si vůbec nemyslím, že sledovat záznamy ze zasedání PSP [poslanecké sněmovny parlamentu] je ztráta času. Naopak se člověk dozví spoustu věcí a taky se leckdy pobaví víc, než při sledování Novot a podobných zábavných pořadů.
Dnes jsem narazila na jeden z těch vydařenějších dílů, a to především díky poslanci Jadákovi, jenž měl potřebu se, jako ostatně bohužel téměř všichni, vyjádřit k daru ministryně obrany Vlasty Parkanové americkému prezidentu Bushovi:

Návrh bodu k projednávání
Poslanec Vítězslav Jandák: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážená vládo, já bych rád poprosil, abychom zařadili - a v tom bych rád podpořil pana kolegu - bod Seznámení s textem písně, kterou nazpívala paní ministryně Parkanová prezidentu Bushovi.
Proč? Tak jsme se přece jenom dočkali. Věděl jsem, že se v souvislosti s návštěvou George Bushe budou dít věci, ale jedna z nich předčila moje očekávání. Nejoblíbenější český politik Vlasta Parkanová, ve které se snoubí ušlechtilost a intelektuální výjimečnost ODA, křesťanský cit KDU-ČSL a talent barové zpěvačky, nám na podporu našeho radaru zazpívala píseň, a to ne ledajakou, parafrázi na starou socialistickou pecku Dobrý den, majore Gagarine. Spolupracovníky si nevzala jen tak ledajaké - starého numisnomatika (?) Jana Vyčítala a Karla Vágnera, který celým svým životním dílem přesvědčil, že je ochoten k čemukoliv pro kohokoliv. Vznikl tak paskvil hodný české tradice příkladu hrdinských činů rakouských vojínů, citovaných ve Švejkovi, devótní protektorátní žurnalistiky, budovatelských písní a agitek padesátých let, či apoteózy kapitána Minaříka a kultovního songu Bič boží z Majora Zemana. (Smích a potlesk.)
Co tím chtěla, dámy a pánové, tvůrčí trojice, snad kromě zviditelnění, které se v tomto případě rovná ostudě, dokázat, nikdo netuší. Soudný člověk snad nemůže předpokládat, že si tu slátaninu Bush poslechne, nebo dokonce zanotuje. (Smích v sále.) Kdyby takovouhle věc vytvořil někdo z levé strany politického spektra, předháněli by se naši novináři v urážkách a zesměšňování. Jan Rejžek nebo Jiří Černý by poslech zřejmě nepřežili. (Smích v sále.) Ušlechtilý úmysl našich pravicových občanů však jistě nikdo shazovat nebude. Jen celý národ z toho všeho bude mít srandu. Děkuji vám, dámy a pánové. (Bouřlivý ohlas, skandovaný potlesk.

Hlasování o návrhu
Předseda PSP Miloslav Vlček: Nyní budeme znovu hlasovat o návrhu pana poslance Jandáka, a to Seznámení s textem písně ministryně Parkanové věnované prezidentu Bushovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 15 z přítomných 193 poslankyň a poslanců pro návrh 94, proti 54. Konstatuji, že s návrhem nebyl vysloven souhlas.

Pan poslanec Jandák se hlásí ke svému návrhu. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vítězslav Jandák: Já děkuji, že pan premiér mi tady pošeptal, že mi ji pak zazpívá. Ale dámy a pánové, víte, nezesměšňujte tu věc. Vzpomeňme si, kolikrát v historii píseň udělala pěknou paseku v Evropě. Například Ktož sú boží bojovníci. (Smích.)

Předseda PSP Miloslav Vlček: Pane poslanče, rozprava není. Já vám musím odebrat slovo, protože jsem myslel, že chcete nějakou procedurální připomínku, a to nebyla procedurální připomínka. Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat. Dále budeme…

O slovo se přihlásil pan poslanec Sobotka.

Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane předsedo. Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych zpochybnil minulé hlasování. Ačkoliv jsem hlasoval pro návrh, na sjetině takové hlasování není zaznamenáno. Děkuji.

Předseda PSP Miloslav Vlček: Ano, slyšeli jsme námitku. Kdo s touto námitkou souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 16 z přítomných 194 poslankyň a poslanců pro návrh 147, proti 10. Konstatuji, že s námitkou byl vysloven souhlas.

Budeme tedy znovu hlasovat o návrhu pana poslance Jandáka, tedy o zařazení nového bodu - Seznámení s textem písně ministryně Parkanové věnované prezidentu Bushovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 17 z přítomných 193 poslankyň a poslanců pro návrh 97, proti 58. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

Textový záznam jednání PSP - návrh poslance Jandáka
Audio záznam jednání PSP [není tam časování, poslanec Jandák mluví v druhé polovině]

Textový záznam jednání PSP - hlasování o návrhu poslance Jandáka
Audio záznam jednání PSP - hlasování o návrhu poslance Jandáka


Já už se nedivím, že u nás všechno tak dlouho trvá, začíná to už v parlamentu, kde jsou čtyři z deseti hlasování opakována, proto, že se vždycky někdo zvedne a řekne že hlasoval pro, ale na sjetině se objevil křížek. Jen poslanec Rádl zpochybnil hlasování, "vzhledem k tomu, že má chromou ruku, hlasoval jinak než hlasovat chtěl"...mimochodem, věděli jste, že se hlasuje nejen o návrzích, ale i o uznání zpochybění návrhů?

BTW, nesleduji tato jednání pravidelně, ale co to má kurva znamenat že na jednáních nejčastěji mluví komunisti? Já myslela po Listopadu by měli držet hubu a krok, nebo je zakážou.


PS: kdo by měl zájem, schválený bod Seznámení s textem písně ministryně Parkanové věnované prezidentu Bushovi bude projednáván jako 4. bod v pátek 8.6. s body 14, 15, 16.

Novinky

Tajná kamarádka naše včera konečně udělala poslední státnice, takže už jí tatínek už nemůže vyčítat, že nemá ani maturitu, když její sestra [starší] už je na vysoké škole.
Máma se stala členkou kloboukového klubu, ale nemůže chodit na schůzky, protože ty se konají až v pozdních hodinách, kdy už nemá vycházky.
Táta stále vlastní oskartu [hodina hovoru/10 korun], ale nikomu nevolá, jen pořád navyšuje kredit aby mu nepropadl. Díky tomu zjistil, že si představoval, že se jeho život bude ubírat jiným směrem. Slíbil, že mi na maps.google.com ukáže odkud kam by se jeho život měl ubírat a odkud kam se ubírá teď.
Já ještě stále jedu do Ruska, dokonce to vypadá že už tedy jako opravu ano. Formulář pro vízum do Běloruska se mi podařilo vyplnit již na čtvrtý pokus [jsem na sebe opravdu dost hrdá]. Vložila jsem do toho veškeré úspory, takže nebudu mít ani kde bydlet, ani nebudu dostávat ve stáří žádný důchod. Se mnou tam jede mimo jiné i Tajná kamarádka naše a taky kolegyně z práce, která už si výhodně vyměnila 350 korun za 400 rublů.