Na Svatého Václava

Včera jsme měly s holkama z FF zase po dlouhé době sraz. Četnost takovýchto srazů a jejich datum se určuje podle toho, jak často a kdy se naše spolužačka Vendy vydává na cestu do Londýna.
Včerejší sraz byl parádní, protože jsme ho začaly v Moravské galerii na výstavě malíře Kremličky [ten mě teda moc neba] a Hlava medúsy. Ten obraz samotný je teda dost ošklivý, ale našla jsem tam dva úchvatné obrazy s interiéry katedrál:
Pieter II Neefs: Interiér antverpské katedrály [1620]
Barthold van Bassen: Interiér gotického kostela s modloslužbou krále Šalamouna [1590]
a dva moc pěkné obrazy trhu od Petruse van Schnedela.
Pak jsme pokračovaly přes Svoboďák s burčákem a pizzerii na základnu: do Maxima. U Maxima se změnilo jen to, že zrušili jukebox [na který jsme se opravdu těšily a střádaly si drobné] a místo něj pověsili nový terč na šipky [kam jsme ty ušetřené drobné nakonec naházely].
Z Maxima jsme se ještě vydaly na chvíli do Hobita [je to pořád stejné doupě jak před lety], a po cestě domů ještě z5 do Maxima na rozlučkového panáka.
That's all. No point.
To jen abych věděla co jsem ten den dělala, a ostatní aby viděli, že kromě hospod zvládám i kulturu.

Dva Tři dnešní postřehy

1) Zjistila jsem, že mnohem lepší, než přinést si jídlo k počítači, je přinést si počítač k jídlu.
2) Chápete to, že Google nezná seriál "Laura tulení mládě"?
Měnim anktetu, protože se bohužel už dost jasně ukázalo, že vám zima není a hlavně teda proto, že doufám, že nejsem zas jediná kdo si Lauru tulení mládě pamatuje [stejně jako Lišáka Vuka].

Za chvíli jdu do hospody, tak doufám, že tam někdo Lauru znát bude.
A třeba taky přinesu další postřehy. Den přece ještě zdaleka nekončí, že.

1:06 - update:
3) Jít do hrát kulečník se dvěma buz...eee...gayi je fakt zábava.

Je vám taky zima?

Jo - 2
Ne - 6
Co to je? [jsem Kraťa] - 1
Co to je? [nejsem Kraťa] - 1

Doba trvání - 12 dní

PS: Výsledky jsem jen odhadla, uz si to presne nepamatuju.

Codex Gigas

O tomto rukopise toho bylo napsáno už opravdu dost, tak se na něj radši pojďte podívat.

A kdybyste ho chtěli vidět i na vlastní oči, tady si můžete rezervovat místa.

Ježkovy proč jsou všichni tak morální a tak sportovní? Jenom já dávám lidem svoje vypracované otázky, staré písemky a tahám je do hospody.

I am a Rock

Chtěla jsem sem dát odkaz na klip mé oblíbené písně od Simona&Garfunkela
+
W. má na svém blogu nějaké písně s Ronem a Hermijounou
=

libFFFEST

libFFEST
rok 2006
rok 2007

Ach jo.
Náročný víkend si vybral svou daň a tak jsem nějak usnula už o půl šesté odpoledne a teď se mi nebude chtít spát zas až do čtyř do rána a pak zas ráno nebudu moct vstávat.
Ach jo.

Pátek, sobota, neděle

1. Pátek
Jeli jsme ukázat Lennona Tajným kamarádům našim, kteří ovšem dleli doma u Tajné kamarádky naše, a tak ho mohla obdivovat celá rodina [rodiče, sestra, švagr]. Kromě ukázky Lennona jsme se taky přijeli podívat na Malého psychopata, k čemuž nás Tajná kamarádka naše už několik let nutí a mě dokonce v Rusku vyprávěla děj [jak to dopadne mi nesdělila, prý abych byla napnutá]. Malý psychopat se nakonec nekonal, ale zato jsme prožili příjemný, téměř rodiný, večer s debatami o náboženských pokrývkách hlavy, o voskovém Leninovi, o LCD a plazmové televizi, sledováním Četnických humoresek a dalšího programu na jedničce [nejvíc nás všechny oslovily ukázky ze soutěže Miss 1989 ve 13. komnatě Ivany Christové], hrou Sabotéři kterou hráči neustále sabotovali a ptali se kdy už to skončí a hlavně, HLAVNĚ...aplikováním francouzské manikůry na moje nehtíky.

2. Sobota
2.1 Zlín
M. má po několika měsících stále potřebu doháně deficit nenajetých kilometrů, a tak když Tajný kamarád náš nemohl jet na výlet na Lešnou, M. dobrotivě navrhl, že bychom mohli jet třeba do Zlína za babičkou. Takže již ve čtvrt na deset [E: v 9 vyjdeme z domu M: dobře, o půl desáté vás čekáme] jsme vyzvedli M. a K. s předvařeným obědem [včetně zákusku] před domem a vyrazili jsme. Ve Zlíně jsme se zastavili nakoupit jogurty [domníváme se, že je má babička ráda], orchidej [babička prý měla zakázáno ji mít ve svatební kytici, neb je příliš drahá, a my si myslíme, že by z toho mohla mít celoživotní trauma a že je na čase jí to nějak vynahradit] a griotku [aby nemusela návštěvám nabízet jen svěcenou vodu] a krátce navštívit v práci sestřenku a zjistit, jak je na tom se stěhováním na Floridu. Zatím to pokročilo jen tak, že bude mít růžové auto, ale neví jak růžové, protože přes internet se barva vybírá dost špatně.
No...po dovezeném obědě [babička měla ohromnou radost že nemusí nic vařit] jsme jeli ukázat Lennona Zlínu a při té příležitosti se podívat na už šest let nový kostel na Jižňákách. Zrovna byly uvnitř křtiny, tak můžu nabídnout i několik fotek.

2.2 Africana
Druhý sobotní bod: tradiční rodinná večeře, tentokrát v Africaně v domě U kamenné panny, na které jsme se sešli v dosud největším počtu, a to celých deset lidí. Večeře začínala v pět a podle plánu se měla akce rozpustit maximálně po třech hodinách, takže ještě o půl jedenácté si objednávali arabskou kávu a grenu.

2.3 Hode
Již ve čtvrt na dvanáct jsme vyzvedli Tajnou kamarádku naši v Bocase, kde trávila příjemný večer ve společnosti Tajného kamaráda našeho a jiných drsných hiphoperů a odebrali se na hody. Tam jsme zjistili, že je tam hafo lidí, zima a že se nám chce spát, a tak jsme Tajnou kamarádku naši odeslali rozjezdem domů a šli se spánkově připravit na další den náročného víkendu.

3. Neděle
Stalo se něco neuvěřitelného. Přišli jsme na mši ještě před začátkem. 28 minut. Protože nám nedošlo, že začíná až v devět.
Po obědě jsem si zopakovala základy latiny z učebnice pro střední školy a dokonce se mi podařilo přeložit jednu větu z první lekce. Jsem na sebe moc hrdá, protože to bylo z češtiny do latiny a ne naopak [což je pro mě o dost jednodušší]. Potom jsme jeli na "výlet" na Žuráň a zpátky a po cestě domů jsme podnikli další pokus nákupu bot pro M.. Naštěstí se již v druhém obchodě zadařilo, a tak ani tolik nevadilo, že jsem si též jedny odnesla. A taky nové laky na nehty a jeden odlakovač. Po dvou letech v nové domácnosti už bylo na čase.

To byl ale pěkný víkend. Jak jste se měli vy?
[Štěpánek a Lenička nemusí odpovídat]

Bad region

Jak jsem se tu již jednou zmiňovala, přivezla jsem si z Ruska DVD ruské DVD s ruským filmem. Film je sice v ruském jazyce a bez titulků, ale to mne zas tak netrápí, protože knižní předlohu jsem četla dvakrát. Mnohem větší problém je, že zatímco naše republika spadá do DVD regionu 2 [alespoň v něčem se řadíme k Západní Evropě], ruská DVD patří do regionu 5, což znamená, že v našich přehrávačích nejdou přehrát.

Nevíte někdo jak udělat, abych viděla film z DVD z cizího regionu?

Je mi zima, zima, zima zlá

Máte taky doma takovou kosu jako my? M. sice minulý týden zapálil kotel, ale v neděli ho zase vypnul, protože "koncem týdne má přijít babí léto" a do té doby to prý nějak vydržíme.
Hm.
Takže si teď každé odpoledne vařím polívky ze sáčku co mi zbyly ještě z Expedice do SSSR, a večer teplé kakao, protože to mě aspoň trochu zahřeje. Taky bych mohla začít chodit na odpolední vycházky ven do tepla místo sezení doma v zimě. Jo a ještě mám naštěstí svoji elektronickou dečku.
Jestli jsem se neměla dočasně přestěhovat do původní domácnosti. V mém rohovém pokoji je sice v zimě zima, ale v těch ostatních je celkem fajn a úplně nejlepší je tamní správná paneláková koupelna, která obsahje funkční přímotop a člověk se tam může sprchovat horkou voou jak dlouho chce.

Odpoledne s Lennonem

To byl ale pěkný výlet. V bodech:

Příjezd na parkoviště, změna řidičů, za volantem nyní sedím já.
Popojíždění po parkovišti a zjištění, že to je na nic a že je lepší vyjet do města.
Vyjíždíme směr Olympia, konkrétně Marks&Spencer [ujistit se, že v brněnském M&S také prodávají potraviny].
M. říká že slyší nějaký divný zvuk.
Kdosi na nás troubí, zastávka na semaforu.
Kontrola auta.
Máme prázdnou pneumatiku [a já za to tentokrát nemůžu], zjišťujeme, kde je nejbližší benzinka.
Opatrná cesta na benzinku.
Napouštíme pneumatiku.
Pneumatika má i po dvou minutách napouštění stále stejný tvar.
M. vytahuje hever a rezervu a mění pneumatiku, takže máme tři kola 17" a jedno kolo 16".
Vyrážíme dál a jedeme do XP pro nějaký papír.
Čekám na M. až se dovybavuje s panem K..
Stále čekám.
Vytahuji knihu a čtu si.
Vypínám motor.
M. s panem K. se přesunuli ke dveřím, aby to vypadalo že už pojedeme.
Čtu si.
Vyrážíme směr Olympia.
Na druhý pokus parkuji méně nakřivo na narvaném parkovišti u Olympie.
M&C: hurá, mají potraviny, byť méně zásobené než na Chodově.
Bohužel mají i náš oblíbený kbelík plný mléčně čokoládových bonbonů.
M. chce v akci koupit tři M&S polívky v plechovce, ale nakonec zůstává jen u kbelíku s čokoládou.
Jdeme pryč. Naneštěstí pro M. je na dohled C&A kam se nutně pořebuju podívat.
I přes můj výslovný zákaz si kupuju jeden zajímavý svršek. Ve výběru byl ještě jeden pěkný svetr, ale naštěstí mi moc neslušel.
Vycházíme z C&A a M. chce jít do Hervis sport, protože už několik let potřebuje nové boty.
Jdeme ho Hervis sport.
Ukazuju M. pěkné černé boty a M. se líbí i přes to, že to nejsou ty s háčkem, ale ty s proužkama.
Zkouší si je.
Jsou mu malé.
Zkouší si větší číslo.
Jsou mu malé.
Lepší nemají, odcházíme.
Vidím boty, které se mi líbí.
Zkouším si je a sednou mi.
Kupuju boty a přemýšlím, kdy bude další výplata.
Jedeme domů. M. mi tentokrát nevyčítá že místo šetření utrácím peníze za oblečení, protože ještě víc ho žere, že si šel koupit boty a domů si jedny nové vezu já.

To byl teda den. Mně je ho hrozně líto, tak snad ocení aspoň to :)

Za chvíli vyrážím učit se jezdit v Lennonovi. Dopuju se kofeinem ve formě Coca-coly [bohužel ne-vanilkové] a doufám, že to neskonší fiaskem. Za volanem jsem pořádně neseděla od února, tak mi držte tlapky.

Who are you, Moss, Roy or Jen?

who are you, Moss, Roy or Jen? THE IT CROWD
created with QuizFarm.com

You scored as Jen, you are Jen. you don't know anything about computers and you only got the job because you lied on your CV. you are the only female in the I.T department and you lie A LOT. you are terrible to be around when "Aunt Irma" comes to visit. Jen 50% Moss 30% Roy 20%

Zas tak hrozné to se mnou IMHO není.
Pošlu ten test našim dvěma IT a konečně se ukáže, jak to teda vlastně je.

To je ale nespravedlnost! Ti Rusové maj všechno. Napřed vanilkovou colu a teď už i Starbucks!
Ach jo.
A mně se divíte, že se tam chci vrátit.

Hurá, hurá, hurá a ještě třikrát sláva!

AKUNIN, Boris. Zvláštní úkoly. Zuzana Soukupová. 1. vyd. Praha : Albatros, 2007. 320 s. ISBN 80-00-01655-9.

Hned pozítří letím nakupovat [zítra musim do kavárny].
Ježkovy já se těšim jak na druhý Vánoce!

Jo, a teď ještě to co jsem chtěla napsat původně...

Chystáme se s M. na Hvězdný prach, kdo chce jít s námi?

Neverwhere

Kdysi za mých chatovacích dob jsem se s jedním uživatelem bavila o knihách. Nebyl rozhodně jediný s kým jsem se na toto téma bavila, ale byl první, kdo mi doporučil jednu ze dvou knih, které bych si [pokud by to bylo maximální povolené množství] vzala na pustý ostrov.

Neil Gaiman: Neverwhere

Kdo Neverwhere [v češtině Nikdykde] neznáte a rádi čtete, přetěte si to. Myslím, že v lepším případě budete nadšeni, v horším případě alespoň připustíte, že se to dobře čte.

Neverwhere je původně britský šestidílný seriál, který podle Gaimanova scénáře natočila v roce 1996 stanice BBC a až poté podle něj napsal Neil Gaiman knihu. Ještě že tak, protože toto opravdu JE jeden z příběhů, jejichž děj, postavy a prostředí stojí za to si při čtení vytvořit sám. Na druhou stranu pak je dost nebezpečné se podívat na televizní zpracování, protože je dost velká šance, že bude člověk zklamán. Já tu možnost vidět televizní zpracování měla a nevyužila, protože i těch pár záběrů [ještě k tomu mizerné kvality] ve mě zanechalo dost rozporuplné pocity.

Nikdykde_Wikipedia.cz
Neverwhere_Wikipedia.com

Při brouzdání jsem objevila, že zatímco tady v Brně máme Tmou, v Praze mají jednu noc v roce Spodní Prahu [Spodní Praha očima jednoho obchodníka] [Fotky ze Spodní Prahy]

Neil Gaiman_wikipedia.cz
Neil Gaiman_wikipedia.com
neilgaiman.com

PS: Kdo Neverwhere znáte, jistě uznáte, že toto je fotka která se do příběhu opravdu hodí :)

Zrada. Veselá vačice vypadá úplně jinak!
Dřív to byla milá barevná hospůdka plná lidí, knih a cigaretového dýmu s vačičími ťapkami na stropě a zdech. Teď to je červeno-smetanově bílá hospůdka bez knih a s klimatizací. A taky se skrouhnutým jídelním lístkem.
Jako ta klimoška je fajn věc, a kdyby to byla jakákoliv jiná nová hospoda, řekla bych "jé, to je fakt pěkná hospoda, sem budu chodit". Takhle řeknu "tohle už není ta pěkná milá Vačice, škoda".

Dočíst či nedočíst

Konečně se mi podařilo dočíst Obraz Doriana Graye; v MZK mi půjčili jiný výtisk. Když už jednou knihu nakousnu [respektive načtu] nedělá mi dobře ji nedočíst. Přijde mi to jako nedokončená práce.
V životě se mi zatím podařilo záměrně nedočíst jen jednu knihu, Babbitta od Sinclaire Lewise. Bylo to ve druháku na střední škole, měla jsem z toho mít referát, a ta kniha mi přišla tak nudná [minimálně stejně jako autor popsal její ústřední postavu], že jsem to vzdala a radši ji vyměnila za Nový epochální výlet pana Broučka tentokráte do XV. století.

Abych to uvedla na pravou míru Babbitt samozřejmě není jediná kniha kteou jsem nedočetla, naopak, teď z fleku si vzpomenu na dalších alespoň pět:
1) Bible [vždycky skončím u Abraháma]
2) Nový svět [kdyby příchod indiánů do Ameriky záležel na mém čtení, ani nepřejdou Beringovu úžinu]
3) Dějiny Židovského národa [ve čtvrťáku jsem si dala předsevzetí, že to přijde na řadu po maturitě. Před státnicemi jsem to už ani nezkoušela]
4) Nebýt Golema [kterážto již alespoň půl roku visí v mém "reading listu"]
5) Doktor Živago [Jurij už je dávno na Sibiři, ale mě se už do toho prostě nechce. Taky mám trochu bordel v těch postavách, protože si pamatuju jen čtyři - Jurij, Lara, manželka a Komarovský. Možná se mi do toho nechce taky proto, že to je ve slovenčině a tak u toho musím přemýšlet].

Jenže o těchto i o těch ostatních, co už si ani nepamatuju, si ještě pořád myslím, že je někdy dočtu. Ostatně proto mám taky seznam toho co zrovna čtu tady vpravo, abych je měla pořád na očích.
Ale zpátky k tomu Babbittovi, přiznávám, že mě od té doby [a je to deset let] už aspoň dvakrát napadla myšlenka si tu knihu půjčit a dočíst, ale zatím se mi vždycky povedlo ji zapudit, protože smířit se s tím, že tuto knihu nedočtu mě stálo opravdu velké duševní úsilí a tím, že bych ji nakonec přečetla, by to přišlo vniveč...teda to je situace!

Toto mě dnes pobavilo:
[is.muni.cz]