Expedice Istanbul II

CUMA 8.5.
11:34 - Modrá mešita - Navštívili jsme, s davy dalších turistů, Modrou mešitu. Chtěli po nás, abychom se vyzuli a nechtěli, abychom měly zakryté vlasy. Nastal čas odhalit ramena.
12:07 - Aya Sofya - Sedíme před Císařským čímsi [nemůžu to přečíst]. Marťas čte z průvodce průvodcovským hlasem.
13:08 - Zas tu zpívají muezíni. V Hagia Sofia mají kočku, která se tváří jako modelka a všichni si ji fotí a taky spoustu holubů. Janka stojí ve frontě na záchod. Na to nemám nervy ani žaludek.
14:00 - Restaurace - Byli jsme se podívat v Yerebatan Sarnıcı. Je tam zima, tma, spousta turistů a sloupů. Teď jsme dojedli oběd a dali bychom si zákusek a pak odpočinek v parku.
16:07 - Zahrada před palácem Topkapi - Viděla jsem dvě muslimky, kterým byly vidět jen oči. Zajímalo by mě, jestli patřily k těm dvěma důstojným pánům v kaftanech, kteří šli asi dacet metrů před nimi. Aleš s janou šli na prohlídku Topkapi. My ležíme na trávě v neplaceném úseku a Marťas chrápe.
Nenašli jsme keš.
Marťas navrhl, protože pořád fotíme, abychom Turkům, kteří se ptají na naši národnost, říkali, že jsme Japonci.
16:31 - Našla jsem keš!
19:05 - Restaurace, o které jsme včera řekli, že sem půjdeme - Neprodávají tu pivo ani víno a tak Marťas rozvíjí teorii, že jde o nějakou sektu. Je odsud pěkný výhled na Bospor.
20:51 - Hotel - Sedíme dole u televize a sledujeme tureckou verzi pořadu "Nepodceňuj blondýnky". Koupila jsem pohledy a magnetku a udělala ze sebe debila tím, že jsem se zetala na věc, která byla napsaná na dveřích.
00:00 - Já mám podezření, že tu v telce běží nějaká východo-asijsko-muslimská mutace BBC. Pořád se tam mluví o Indii, Pákistánu, Talibanu a muslimech a taky tam byla reklama na Turkair a Dubaj.
Venku hraje živá hudba.

Vtipy a Sherlock

Velkolepá oslava. Asi čtyřicet novicek symbolicky vstupuje ve svazek manželský s Ježíšem Kristem. Příbuzní, přátelé, známí. Slavnostní mše, pak hostina. Na té se však objevují tři divní muži: pejzy, štramly, kaftany. A bohatě si dopřávají.
Ke konci hostiny, kdy již panuje neformální atmosféra, ti nejzvědavější nevydrží:
"Omluvte nás, vy jste tu jako příbuzní, přátelé - či známí nevěst Kristových?"
Tři muži se nezlobí, naopak ochotně vysvětlí:
"Příbuzní jsme - ale z ženichovy strany."



Zkaženost nového Sherlocka Holmese nebude mít meze
Spousta lidí by raději staré páprdy, já se těším. Doufám, že to nedopadne jak s Normalem, na který jsme nakonec vůbec nešli. Konzervativci na Nyxu mi vyhrožujou Vinnetouem, kterého by mohl hrát Ice-T. Po téměř padesáti letech je už na remake skoro pozdě a konečně by to mělo grády!

Expedice Istanbul I

Po vzoru Expedice SSSR vydávám zápisky z dalšího výletu.
Místo pobytu: Istanbul
Účastníci: Jana, Aleš, Marťas, já

ÇARŞAMBA 6.5.
21:50 - Bratislava - Čekáme na letisku. Aleš už snědl druhý řízek a Jana nastrkala všechny mastičky a kosmetiku [a že toho má opravdu požehnaně, je lékárnice] do igelitového sáčku.
23:04 - Už jsme měli startovat. Asi nemohli najít letadlo. Sotva jsme vytáhli Krávy, přijel pro nás autobus. Aleš sedí u okýnka [nespravedlnost], my zase u nouzového východu.

PERŞEMBE 7.5.
2:17 - Sabiha Gökcen International Airport - Přistáli jsme dobře. Nechtějí nás pustit z letadla kvůli prasečí chřipce a máme nahlásit vysokou horečku. Marťas se pořád bojí, že naše rezervace v hotelu neplatí.
2:48 - Češi na rozdíl od Slováků...[v autobuse zhasli, dopíšu to jindy]
5:10 - Hotel Zeugma - Takže: Češi si, na rozdíl od Slováků, nemusí na letišti kupovat turecké vízum.
Autobusem a pěšky jsme dorazili na přístaviště odkud vyráží lodě a trajekty do Evropy a tam kam chceme. Nejbližší loď ovšem jede [dle informace nejistého stánkaře] za dvě a půl hodiny. Pokoušeli jsme se najít autobus, ale moc jsme nepochopili místní systém a tak nám to moc nešlo a taky nás začali otravovat toulaví psi, a tak jsme se rozhodli jet taxíkem. S pomocí Jany a jejího slovníku jsme usmlouvali cenu z 45 YTL [tureckých lir] na 40 YTL. Nevadí, učení dělá mistry.
To ale není všechno. Napřed byly zavřené oba mosty vedoucí do čtvrti s naším hotelem, což naštěstí netrvalo dlouho, jenže poté co mosty otevřeli a náš taxikář [ze kterého podle mě hrozně táhl alkohol a taky jel celou dobu po středové čáře oddělující jednotlivé jízdní pruhy] jeden z nich přejel, se ztratil. Po několika nahodile projetých uličkách a dvou zastaveních aby se zeptal na cestu, jsme raději vystoupili s tím, že si to raději najdeme sami. Marťas nastartoval GPS, já jsem vytáhla mapy a do toho začali z blízkých mešit vyřvávat muezíni. Marťas je mi moc vděčný, že jsem mu sebou vzala ucpávky do uší.
Po jednom špatném nasměrování jsme našli správnou ulici a hotel. Marťas říkal, že "víme o vás a máme pro vás rezervovaný pokoj" byla nejkrásnější věta jakou v životě slyšel.
10:33 - Podařilo se nám vstát na snídani. Aleše a Janu pustil recepční nahoru za námi [neměli zaplacenou tuto noc a bloumali nočním Istanbulem], tak to byla paráda. Teď šli spát. Prý už všechno viděli, a tak už můžou letět domů.
Rozpis muezínů: 5:00 - 13:00 - 18:00 - 20:00 - 23:00.
14:21 - J&A evidentně avizovaná hodinka spánku nestačila. Píšeme vzkaz a jdem na procházku.
15:48 - Těsně před odchodem se ti dva probudili a přišli nás vyzvednout. Aleš s Marťasem před Modrou mešitou "výhodně" zakoupili dvě muslimské čapky [z jedné za 15 YTL to Aleš usmlouval na dvě za 10 YTL proto, aby pak prodavači dal 10€]. Teď sedíme v bistru a čekáme na jídlo.
17:04 - Prošli jsme kolem Hagia Sofia a Gülhane parkem a opět sedíme. Tentokrát na zahrádce u Bosporu a koukáme na Asii.
19:05 - Hotel - Při koupi melounu se opět potvrdilo, že neumím smlouvat. Hrozně mě bolí hlava. O půl jdeme na večeři.
21:48 - Večeřeli jsme v restauraci ve 4. patře nějakého hotelu. Kluci měli maso, Janka baklavu a já talíř se sezónním ovocem. Chlapci si pak v obchůdku zakoupili každý po třech pivech a nyní sedíme na lavičce na pobřeží. Zrovna začali vyřvávat muezíni. Potřebuju lepidlo.
23:29 - Hotel - Šli jsme kolem pouličního stánku, kde jsem zakoupila cosi jako KFC Twister, ale bez majonézy, s čerstvou zeleninou i masem a pálivým kořením. Marťas sedí na balkóně a mudruje o dovolné a zájezdech.
Vyšli jsme zakoupit lepidlo.
23:29 - Marťas je fascinován obchůdkem naproti a chce zjistit v kolik zavírají. Pravděpodobně pozorováním. Až to zjistí, tak se na to půjde zeptat, protože otázky se přece pokládají, až když znáš odpověď.

Akční víkend

Akční =
cestovatelský - výlet do Prahy
slavnostní - na svatbu
gurmánský - svatební oběd se konal ve francouzské restauraci s francouzským šéfkuchařem [kterému michelina jistě odebrali za děsný web]
nakupovací - koupila jsem si v IKEA napínáky do bot a cosi jménem Skubb [lepší než vyhodit oblečení je přece dokoupit si prostor. Jako s knihama, že jo]
kulturní - předsvatební večer jsme šli s nevěstou do kina a v neděli jsem se vydala na


Při vstupu mi bylo povoleno fotit telefonem:
Ministr zahraničí, předseda vlády a 2. československý prezident jako člen fotbalové SK Slavie a TY boty:

Důležité:

Vincent Vega&Jules Winnfield

Velikonoční

Varšava, vánoce, rok 1943. Dva podnapilí mladíci z Hitler Jungend se procházejí ulicemi a náhle uvidí jít Poláka, který je v zadumání mine. Hned k němu přiskočí a křičí na něj "Ty neumíš pořádně pozdravit když jde kolem panská rasa?" a začnou ho mlátit.
Z vedlejšího domu vyjde důstojník wehrmachtu a jat vánoční atmosférou, začne mladíkům domlouvat: "chlapci chlapci, proč děláte takové věci zrovna na Vánoce? Uvědomte si, že i když je to jen Polák, je to přeci jen člověk a má svou důstojnost a hodnotu. Kdoví co z něj jednou může být?"
"Co by z takového untrmench mohlo být prosím Vás" utrhne se jeden z mladíků.
"To nikdy nemůžeš vědět" odpoví důstojník, zvedne oči od chodníku a všimne se, že stojí před kostelem kam proudí davy lidí na půlnoční. "Třeba tu mlátíte příštího papeže".
Mladík se ušklíbne: "jestli z tohohle tady bude papež, tak to já budu hned po něm."

Umřel papež a dostavil se k nebeské bráně. Zaklepal, otevřel mu svatý Petr a povídá: "No co je, co je, co je? Nehoří snad, ne?"
Papež: "Ne, nehoří, ale já bych si přál být vpuštěn, a to tak, že hned."
Petr: "A kdo jste, že si myslíte, že mě vzbudíte v tuhle nekřesťanskou dobu a já vás sem hned, jen tak pustím?"
Papež: "Já jsem papež"
Petr: "Wie heisst: papež? Co to je? To je nějaká ta nová technologie?"
Papež: "COŽE? To nevíte, vy nevzdělanče, že já jsem zástupce Boží na zemí?"
Petr: "Cože jste?"
Papež: "Jsem zástupce Boží na zemi!"
Petr: "Sakra, a mně se nic neřekne...to slyším prvně, že by starej pan někoho pověřil agenturou na zemi...počkejte okamžik, prosím vás, já se půjdu zeptat."
Petr doběhne k Pánu Bohu a říká: "Šéfe, vy jste někomu svěřil agenturu na zemi?"
Bůh: "HE?"
Petr: "No jestli jste někomu řekl, že vás má zastupovat na zemi."
Bůh: "COŽE? Mir sagt man nichts...o tom vážně nic nevím. Jak na to přišli? Nezešíleli tam u ty brány nudou? Já jim vždycky říkal, že by se tam měli s někým střídat."
Petr: "Ale ne...on tam totiž u brány čeká nejakej chlapík, takový divný roucho na sobě má, a klobouk, a ten tvrdí, že je jejich zástupcem na zemi."
Bůh: "To si vážně nepamatuju. Ale moment, támhle jde Ježíš, ten je mladší, možná si to bude pamatovat on...pocem mladej!"
Ježíš: "Co je, tatí?"
Bůh: "Hele, nevzpomeneš si, pověřil jsem já někdy někoho, aby mě zastupoval na zemi?"
Ježíš: "To slyším prvně."
Bůh: "Vidíš, a tady Petr říká, že u brány stojí nějakej pan v prapodivným rouchu, dokonce prej i klobouk má, a ten tvrdí, že je můj zástupce na zemi."
Ježíš: "Matko Boží čenstochovská! Víš co, táto, já se tam půjdu mrknout."
O půl hodiny později se Ježíš vrací a svíjí se smíchy: "Tak pánové, víte, jak jsem před dvěma tisíciletími založil u Galileje ten rybářskej klub, vzpomínáte si? Tak oni existujou dodnes!"

P******k je p**a

Není výstižnějšího pojmenování, a to hlavně potom, co si člověk přečte světový tisk, nebo si poslechne relaci Svět viděný internetem, konkrétně Světová média o pádu české vlády.

Měla jsem rozepsaný dlouhý článek, ale kašlu na to a vezmu to ve zkratce: To co Paroubek udělal, bylo krátkodobé řešení, které se mu v dlouhodobém důsledku nevyplatí.

Vypovídá to o něm, o jeho pozici v politice, o politice ČSSD.

Blondýna co umí anglicky

Opět mám "anglické období", kdy čtu, poslouchám, koukám a tak něco k tématu:

Dárky

Dnes se objevily jisté indicie, že v pracovním kolektivu patřím k těm oblíbeným. Na snídani byla meruňková buchta a slaný a sladký štrůdl a postupně jsem od dalších kolegů obdržela krabici mangového džusu, čokoládu Milku a Kofilu.
Jo a ještě mi vlastně maminka poslala svačinku.

MBTI test

Podstoupila jsem dva typologické testy MBTI, abych konečně zjistila, proč jsem tak světem nepochopena.

První [český] má výsledek takovýto:
Osobnostní typ: ISFJ
Skóre: I(+4) - S(+4) - F(+6) - J(+2)
Temperament: SJ

Druhý [o něco rozsáhlejší anglický] má výsledek takovýto:


Poslala jsem odkaz na jeden z nich M. a po té, co mi sdělil výsledek již chápu, proč mi vůbec, ale vůbec nerozumí. Je totiž stejný typ osobnosti jako například Profesor Moriarty, Vito Carleone, Marsellus Wallace, Blofeld z Jamese Bonda, O-Ren Ishii a hlavně teda Hannibal Lecter.

Interpretace výsledků:
cs.wikipedia.org/wiki/Myers-Briggs_Type_Indicator
www.fp.tul.cz/kch/ms/mbti.htm.

To, že s knihovnickým povoláním nejsem tak úplně vedle mě těší. Méně už to, že se mám zařadit například vedle Dr. Watsona ze Sherlocka Holmese nebo Ofélie. Ano, té z Hamleta. Sebevědomí mi naopak zvedají především královna Alžběta II [mám celou kolekci známek s jejím vyobrazením!] a Michael Caine.

Myslím, že je čas na novou anketu.

Update 11.9.2020
Hehe, český test aktuální výsledek:
Osobnostní typ: ESFJ
Skóre: E(+14%) S(+14%) F(+14%) J(+43%)
Temperament: SJ
No nevim. Zkusim to zas za deset let.