19.6.09

Krize jazyka

Mám krizi jazyka.
Vysvětlím:
Minulý týden jsem se účastnila knihovnické konference, kde byly téměř všechny příspěvky předneseny v angličtině.
Jelikož byl první den z tlumočnického hlediska ne úplně povedený, sem tam jsem poslouchala originál a dělala si výpisky z prezentací přednášejících. Spoustu poznámek jsem si udělala v angličtině, protože to bylo mnohem jednodušší a hlavně rychlejší, než si to všechno překládat do češtiny a ještě nějak formulovat abych později věděla o čem byla řeč. Říkala jsem si, že to přece můžu udělat později v práci, až budu výpisky zpracovávat.
Jenže ouha, teď zjišťuji, že i když na to čas mám, tak mnohdy nevím jak smysluplné anglické výpisky přeložit do smysluplné češtiny. Vím o co tam jde a co to znamená, ale v češtině pro to nemůžu najít výraz a nebo to prostě nezní.

Tento stav mě tak deprimuje, že místo nad výpisky přemýšlím nad něčím úplně jiným. Třeba nad tím, že už jsem na svůj blog nenapsala pořádný spot ani nepamatuju a že v tom tedy rozhodně nejsem sama. A že to bude nejspíš tím, že jsme přeinformováni a přesdělováni informací o sobě přes rychlý a zkratkovitý Twitter a Facebook a psát o sobě na blog nám asi přijde příliš pomalé a zdlouhavé a neaktuální, protože všichni chceme všechno vědět i říct teď hned co nejrychleji a nejzkratkovitěji.

Rozhodla jsem se že můj blog si zaslouží aktualizaci a to nejlépe tím, co mi právě vrtá hlavou.

Kruh se uzavírá.

6 komentářů:

  1. Anonymní19/6/09 16:14

    Já píšu každý týden jeden článek do RX jako brigádu. Z blogu mám špatné svědomí, ale vážně se mi nic neděje. Žiju nudně a s nikým se nebavím.

    OdpovědětVymazat
  2. r1: Ja si rikala ze Te tam ted ctu nejak casto :)
    Asi malo jezdis vlakem.

    OdpovědětVymazat
  3. To je pravda, cesty vlakem/ autobusem jsou nesmírně inspirativní a vlak či autobus jsou místa jako stvořená jak pro zážitky, tak pro psaní samotné. Mně se stalo to, že co jsem přestala týdenně dojíždět, není o čem psát a není co psát, takže Ti, Baruško, opět (a je to skoro trapné) naprosto rozumím a přijde mi až osudové, že se v těchto aktuálních dilematech naše osudy pořád tak nějak potkávají.
    Nicméně takové příspěvky k Expedici Istanbul jsou jistě záslužný počin a já bych to s tou Tvou krizí neviděla až tak kriticky :o)

    OdpovědětVymazat
  4. Nikie: No ja to ted vidim jeste kriticteji nez v patek. Jak mam proboha prelozit termin "Affective informatic ecology" tak aby si pod tim ctenar mohl predstavit neco konkretniho? :)

    OdpovědětVymazat
  5. no efektivní informační ekologie - to je přece jasné každému, ne? :o)))))

    OdpovědětVymazat
  6. jo s tim zmatenim jazyku ti rozumim, kolikrat je hrozne tezky slovum a vyrazum najit ekvivalent a vsechno to do sebe poskladat. A se svou kratkou ale intenzivni existenci na facebooku prestavam mit stejne jako ty potrebu blogovat tak jako driv, a roste ve me subjektivni pocit ze to pisu vsechno predevsim pro sebe. FB, proti kteremu jsem donedavna byla obezretna a vzpirava, ma tu nespornou krasu rychle interakce a v podstate do jiste miry supluje funkci blogu.

    OdpovědětVymazat