Expedice Istanbul V

PAZARTESI 11.5.
12:42 - Topkapi - Zanechali jsme věci v pokoji J&A [na rozdíl od nich nemáme zaplacenou poslední noc], odhlásili se z hotelu a odebrali se do paláce. Skoro to vypadalo, že na kase neberou karty a pak nám nejspíš pokladní ještě vynadal. Odpověděli jsme mu česky a byl klid. Je tu děsně lidí, nejvíce turistů. Už vím, že fez ≠ oděv, ale fez = čepice. Čekáme v předlouhé frontě na prohlídku palácové pokladnice s obrovitánským diamantem.
14:12 - Marťas chce pořád odpočívat, oslovuje mne Favoritko a chce abych mu říkala Chaífe.
15:28 - Gülhane park - Děsně nás bolej nožičky. Byli jsme se kouknout v harému. Všude mě strašně štvali turisti. Zlatá Camliça.
16:21 - Někde u městských hradeb - Dojeli jsme sem tramvajkou ve které kousek od nás stálo turecké emo a nyní sedíme v nějakém bistru a čekáme na jídloučko. Marťas si dal kuřecí něco, čemu říká "překvapení šéfkuchaře" a já jehněčí [ostatně jako vždycky].
17:27 - Městské hradby, asi 2 km na východ - Jídlo bylo moc dobré, bylo ho tak akorát a stálo i s vodou 15 YTL, takže bistro poměrem cena/výkon momentálně vede.
Šli jsme kolem Istanbulského slumu. Místní cikáňata znají slovo "money". Trochu jsem se bála o foťáky a GPS a taky o nás. Jdeme hledat keš.
17:53 - Městské hradby - Našel si nás průvodce/čistič bot a když jsme mu po výkladu řekli, že nemáme peníze, naštval se a odešel. Na zdi sedí parta tureckých mladíků a sleduje jak hledám keš.
18:15 - Jeli jsme dolmuşem. No to bylo něco! Zastávka kombinovaná s přechodem pro chodce [takže se nepozná kdo je chodec a kdo čeká na svezení] je na kruhovém objezdu.
Taky jsme se málem ztratili na přestupní stanici Topkapi, ale dobře to dopadlo a již čekáme na tramvaj zpět do Sultanahmet.
21:20 - Hotel, pokoj A&J - Poslední chvíle v teple. Jsme po večeři a zmrzlině a hurá do města.
21:56 - Starbucks - Mají tu otevřeno jen do 11 večer. Ale šli jsme kolem Mekáče, kde mají do 2 ráno; to je tak akorát pro nás. Ve Starbucks mají stolek s namalovanou šachovnicí, ale jen pro parádu, neboť po složitém vyjednávání se zjistilo, že z figurek mají jenom koně. Dali jsme si zákusek a dvě megalatté.
23:20 - Eminönü - Gülhane park kde je keš je přes noc samo zavřený. Ach jo. Šli jsme tedy alespoň na procházku do přístavu. Je odsud pěkný výhled na osvětlené všechno kolem a tak fotíme a fotíme.

SALİ 12.5.
1:04 - McDonald's - Jsme tu maskovaně pro jablečnou taštičku a na záchod. Marťas kuje plány jak obelstít taxikáře a nechat se svézt na letiště za co nejnižší cenu.Máme 116,35 YTL.
Zjistili jsme, že o půlnoci přestává jezdit městská hromadná doprava a taky utichá veškerý noční život. Krámky zavírají, restaurace taky a hlavně už na nás netroubí tolik taxíků. Tím se trochu komplikuje Marťasův plán cesty na letiště. Začínám mít strach, že nám uletí letadlo.
1:55 - Akbıyık Cd. - Čekáme před krámkem vedle hotelu a čekáme na A&J. Končeně víme, kdy zavírá obchůdek naproti hotelu. Kdybychom si toho všimli, tak bychom to dokonce viděli na vlastní oči. Taxíky už na nás vůbec nechtějí troubit.
3:30 - Letiště Sabiha Gökçen - Cesta a hlavně odchyt taxikáře proběhli překvapivě hladce. Hned u Hagia Sophia nám sám od sebe zastavil taxikář, vyhodil spolujezdce a souhlasil, že za kilo nás vezme na letiště. Paráda.
A&J zas mají místa u okna a my zas ne. Svět [a SkyEurope] je nespravedlivý.
4:20 - Letadlo - Naše sedadla nejdou sklápět, protože sedíme před nouzovým východem. Marťas trpí. Ani jedna letuška není blondýna; SkyEurope prý upadají. Já myslím, že upadají spíš těmi zastavenými letadly a přesuny a rušením letů.
8:59 - Brno - Kdyby si tatínek nenastavil budík podle zimního času, tak jsme mohli být v práci už na 8.