СУББОТА 14.7.9:50 - Vyjíždíme směr Vladimir. Je mi zle a asi umřu. Geda to nechce a neví co se mnou potom bude dělat, tak jí ještě musím radit.
V noci byla ukrutná bouřka. Štěpánek vůbec nespal; Tom taky ne a ještě k tomu přemýšlel o životě. Já, dokud jsem nespala, jsem zpytovala svědomí a modlila se. Při vší úctě to bylo účinnější, než nespat přemýšlet o život, protože po několika návratech a asi šesti hodinách bouře odezněla a ráno už nepršelo, jen je zataženo.
10:50 - Бладимир - Fjodor je roztáhlý nad celým městem, takže fotky budou na houby. Ale aspoň neprší. Jsme u nějakého obrovského chrámu, který se ovšem ovírá až v jednu odpoledne a tak jdem s Gedou na nákupy.
12:00 - Viděly jsme dvě svatby a teď jsme objevily obchoďák [vypadá trochu jako Vaňkovka] se spoustou obchodů s hadrama. Geda je všechny obhlíží, aby si konečně koupila "něco z Ruska". Já na ni čekám, sedím na zemi u zábradlí, dělám ostudu a trpím.
12:10 - Postoupily jsme do dalšího patra. Sice pořád vypadám jak sežmané prasátko, ale už aspoň nesedím na zemi u zábradlí, nýbrž na kovových židlích pro příliš unavené zákazníky. Hrozně bych si dala ten marmeládový koláč, jehož druhou půlku mám ještě v tašce, ale to bych pak vypadala jako chudé sežmané prasátko.
12:55 - Geda si nakonec koupila v nějaké místní obdobě Fisury [vydesignované drahé dárkové a jiné zboží] velký hrnek se žirafou v kovové krabici na kafe. Teď sedíme v ruském mekáči МАК КИНГ a koukáme na dětskou oslavu narozenin. Vede to jakási ženščina v širokých červených puntíkovaných tříčtvrťákách a s obrovsku mašlí téže barvy ve vlasech. Na obličeji má sluneční brýle a pod očima namalované řasy a černé tečky na tvářích a na nose. Jsme fascinovány a Geda tu sbírá zkušenosti do praxe.
13:35 - Protože šli všichni v jednu na Rubleva, přesunulo se auto se mnou, Jájou a Gedou k pomníku před chrámem. Bohužel se tam musí odbočovat doleva, bohužel je tam dvojitá plná čára a bohužel kousek od dvojité plné čáry hlídkuje милиция, takže má Standa průser a v pondělí se má kamsi dostavit. Super ale je, že zbytek zájezdu si ušetří sto padesát metrů chůze.
Pepíček se Štěpánkem si za 32 rublů koupili pistolky a střílejí po nás. Naštěstí mají každý jen tři střely.
13:40 - Standa s Jájou už jsou zpátky; ještě že tak, protože Pepíček se Štěpánkem ozbrojeni už se za nimi chystali to vyřešit. Jája je neuvěřitelná, nejenže Standa v podnělí nikam nemusí, ale taky ani neplatil žádnou pokutu.
[Омутищи] [Воронино]
16:20 - Сергиев Посад - Další policejní kontrola. Zrovna když Štěpánek čte druhé kolo Ruského týdne. A to jsme jen jeli ve svém jízdním pruhu.
17:50 - Sraz k odjezdu byl o půl šesté a Alec s klukama již dorazili. S L&T&G jsme se dívali na začátek mše. S Pepíčkem jsme se shodli, že bychom si chtěli zapamatovat spoustu věcí, které bychom si zapamatovat měli, ale nejde to, a místo toho si zpětně vybavíme samé kraviny. Jako je třeba hadr na utření po políbení skleněné rakve s ostatkama, klanící se a křižující se puberťačky v miniskuni a s kšiltovkou na hlavě a podobně.
Ukazovali mi ikonu svaté trojice od Rubleva [vím jen, že bych měla vědět kdo je to Rublev] a tak mě potěšilo, že jsem si ji předtím šťastnou náhodou koupila vyobrazenou na kartičkovém kalendáři na příští rok. Jo, a taky jsem konečně viděla co je za těma dveřma uprostřed stěny, kterou mají místo našeho oltáře [ikonostas, těm dveřím se říká carské dveře]. Vypadá to trochu jako náš oltář a je to takové pěkně barevné a zlaté, až mi přijde škoda to mít skoro pořád za zavřenýma dveřma. Ale když to tak chtěj...
Vyrážímě směr Москва.
19:07 - Zastávka u něčeho jako авторемонт pro novou žárovku. Opět se ukazuje, že řidič Standa je kretén. Posílá Jáju žárovku koupit a sám zůstává sedět za volantem. Když se Jája do dvou minut nevrací, s povzdechem "co na tom je ukázat jim žárovku a říct, že chci tu stejnou" se vydává za ní. Jak kdyby tam nemohl jít sám hned, když "co je to za problém když..." No, nějaký asi bude když už tam jsou oba deset minut.
19:15 - Problém byl s cenou. Dost by mě zajímalo, jak by to řidič Standa řešil, když rusky umí akorát да, не понимаю a четыре гамбургера.
19:22 - Jsme v Moskvě...no, v Moskvě. Třeba tak padesát kilometrů od centra, ale v Moskvě. Už prý hledáme, kde složit naše ubohé kosti.
19:57 - Stále bloudíme po okolí Moskvy. Momentálně stojíme u hřbitova a Jája se Štěpánkem šli hledat někoho, kdo by nám poradil.
20:14 - Štěpánek zas střílí po Ged a ona mu za to jednu střelu přilepila na brejle. Druhou si tam přilepil sám a moc mu to sluší.
22:20 - Tak my fakt nakonec spíme u hřbitova. Abychom byli nenápadní, bez stanů a pod širákem. Nevím jestli to ovšem klapne, protože jsme jednak uprostřed strniště a taky tu občas projede náklaďák. Ráno odjíždíme v 5 a tak musíme jít spát. Všichni ležíme kvůli nenápadnosti za trsem trávy a já s Gedou a Pepíčkem se chceme bavit, protože nemůžeme usnout. Je dost světlo a to se pak pod širákem usíná dost špatně.
22:30 - Zrovna kolem projeli tři Rusové na jenom skůtru. Alec posílá dokola flašku ruského bylinného likéru.
22:35 - Štěpánek už se vrátil z lesa a tak jdem hrát žolíka. Geda nechce, protože prý hend usne. Proběhli kolem tři toulaví psi.
23:30 - Máme za sebou dvě partie žolíka a už je špatně vidět na karty, tak jdeme spát. Mám báječně mokrý spacák. Ostatní nejspíš taky. Fjodor jde zatím jiným směrem, ale kdo ví, kdy ho napadne to otočit na nás. Dva lidi hrozně chrápou a mě se vůbec nechce spát.
Žádné komentáře:
Okomentovat