30.7.07

Expedice Rusko IX

solovecký klášterВОСКРЕСЕНьЕ 8.7.
9:21 - S L&T a Gedou bydlíme u nějaké starší paní, ve dvoupokojovém bytě se splachovacím záchodem. A taky s kamny. Všechno by bylo mnohem lepší a taky sušší, kdyby se na nás včera, v posledních asi dvou nebo třech minutách co jsme běželi sem do bytu, nespustil ultra silný slejvák, protože jsme již předtím při čekání na jak to dopadne díky silnému větru, stačili trochu proschnout.
Co se dalo jsme rozvěsili po bytě, boty jsme vycpali toaletním papírem z Tesca. Paní ubytovatelka nás pohostila výborným chlebem, rybí polívkou [nevím jak chutnala] a čajem. V kuchyni na stole má obrovský stříbrný samovar, ale na čaj pro nás použila menší, modrý, umělohmotný, zvaný rychlovarná konvice. My jsme za to paní nabídli studentskou pečeť a zatímco Lída udržovala konverzaci, já a Geda jsme vycpávaly boty a zbavovaly naše kalhoty stop po bažinách. Během zpáteční cesty jsme totiž uspořádali takovou soutěž, já, s podkluzem a pádem na pravobok do bahna a kaluže [i s krosnou] a Alec, se zapadnutím do bahna po lýtka, se dělíme o 2.-3. místo. Geda s přehledem vyhrála, protože nejen, že zapadla do bažiny, ale nechala tam i botu. Tu se jí vzápětí podařilo vytáhnout, ale tato skutečnost její první místo nijak neohrožuje.
Teď ráno je situace taková, že L&T sedí v kuchyni a snídají a poté se chystají na prohlídku монастыра. Já se modlím, aby mi do našeho odchodu uschnul stále mokrý spacák a Geda dělá že spí, aby mohla zůstat ležet co nejdýl.
Hrozně bych chtěla, aby paní domácí zas pustila televizi, protože včerejší program, spočívající v megaestrádě se zpívajícími desetiletými dvojčaty a armádou děvčat tančících kozáčka, bych rozhodně ještě někdy chtěla vidět.
11:09 - S Gedou jsme se už jakž takž zbrchaly a razíme na obhlídku vesnice směr pošta - klášter - muzeum - hospoda. Sebou si bereme pláštěnky a naše extrašpinavé, ale skoro suché boty a kalhoty. Venku je pod mrakem, ale zatím neprší.
11:32 - Z útočiště se stalo vězení, protože paní domácí někam odešla a my nechceme odejít jen tak bez rozloučení. Oblékla jsem si na sebe svoje skoroaleneúplně suché kalhoty aby byly úplně suché a s Gedou sedíme v obýváku u stolu a máme kreslící a psací kroužek. Při tom se bavíme o tom, jak jsme chodily na základce do kreslení a nebavilo nás to. Gedu už to nebavení asi přešlo, protože maluje klášter a mapu kudy jsme včera šli.
15:21 - Venku zas leje. Moc doufáme, že se narvem na loď, ale nejspíš nás čeká noc na ostrově ve stanu.
17:17 - Loď - Urá, urá, urá. Navlékli jsme sebe do pláštěnek a krosny do igelitu a vyrazili k přístavišti. Byli jsme jedni z prvních bez lístků, takže se nám po parádní tlačenici podařilo dostat se na palubu a zaujmout stejně strategické pozice jako včera při plavbě na ostrov. Přestala jsem si hrát na bohatýra a od Pepíčka si vzala půlku kinedrilu. Chudák Lída, jen sedí na vedlejších schodech a trpí a řeká až to přejde.
17:30 - Nějaký pán si vyfotil Gedu protože není z Ruska.
17:35 - Chlap vzal Gedě její deníček a něco tam píše. Geda je z toho trudomyslná.
17:38 - Chlap napsal Gedě svoji adresu a chce po ní tu její. Geda mu napsala nějakou vymyšlenou i s vymyšleným jménem. Chlap to dal přečíst Tomovi. Tom si to čte nahlas a dost se u toho diví.
17:45 - Chlap se s Gedou chtěl bavit, i když mu pořád říkala "já vám nerozumím" a "ja nepanědaju". Když se ho pokoušela, na naši radu, ignorovat, tak do ní začal strkat. Řekla jsem mu tedy pěkně nahlas česky že mu nerozumíme a ať jde pryč a zabralo to. Jen Tom se diví, že se s ním nechceme kamarádit.
19:02 - Loď už se parádně houpe. Byly jsme se s Gedou mrknout na palubu a je tam moc pěkně. Uspořádaly jsme soutěž "kdo přejde rovně po rovné čáře". Moc nám to nešlo, ale aspoň jsme se notně nasmály a nejspíš i pobavily další cestující.
Ještě zpátky na Solovky, když jsme se po snídani vydaly ven, zamířily jsme, v touze konečně poslat pohledy z Petrohradu, na poštu, jenže na poště byla zrovna polední přestávka. Taky jsme uskutečnily prohlídku kláštera, včetně krátké návštěvy bohoslužby a všech různých výstav, při hledání té jedné, na kterou jsme si koupily lístky. Pak jsme obešly všechny сувениры [asi troje] a zjistily, že v hospodě je plno. Cestou "domů" jsme se stavily na poštu a zjistily, že je neděle a v neděli že pošta не работает ani na Solovkách.
Zpátky na lodi - Chlap se po hodině vrátil a začal se zajímat, kde má vnučku, kterou před asi 50ti minutami někdo někam odvedl. Geda viděla, že ji strčil do dveří s nápisem чай и кофе, tak jen doufáme, že za nimi je opravdu to, co avizuje cedule.
Myslím, že bych měla pokračovat ve studiu ruštiny, protože i ty mizivé zbytky co mám ještě v hlavě, se mi dnes dost hodily.
20:30 - Úspěšně jsme dopluli do Kemu, aniž by se někdo z naší výpravy pozvracel. Standa už na nás čekal, takže jsme hned vyrazili na cestu. Geda má někde zahrabaný batoh s Garrym Potterem, tak jsem jí zapůjčila mp3 s Františkem Nepilem. Všichni kromě nás se dali do jídla, Štěpánek si k tomu zul boty a jal se větrat ponožky. Jsem zvědavá, jestli začne pršet dřív než postavíme stany, nebo až začneme vařit.
20:45 - U Sokola jsme zase potkali Voloďu s konví na mlíko; koukal na fotbalové hřiště, jestli tam někdo není. Už zase koluje Русский размер. Já se tu snad konečně naučím pít slivovici, vodku i pivo. Alec sebou má i rum. Ještě že nikdo nevzal fernet a bechera.
Hurá, zastávka na benzínce.
21:07 - Ze samé radosti, že nejsme na ostrově, jsme si s Gedou namalovaly pusinku Lídinou fialovou rtěnkou.
23:28 - Odbočka na Уроцозево - stejné místo, kudy jsme projížděli v pátek odpoledne, STP už zas jen 639 Km.
Prší. Toto je třetí noční přejezd, a první za který jsem vděčná, protože nemusím vstávat, stavět stan a vycpávat ho igelity a všemi věcmi z auta.
Cca půlnoc - To je zvláštní, že jedeme furt rovně a přesto jsme zabloudili.
[Масельгская] [Ванзозеро]

2 komentáře:

  1. Anonymní31/7/07 06:24

    Ale to přece patří ke všem cestovatelským akcím, mokré boty, komáři a chlast. Jen by mě zajímalo, co měl s sebou Dr. Holub, pivo v plechu asi nebylo, rum, no nevím a co pijí černoši, také nevím. Hlavně, že jste nakonec uschli a na lodi to přežili ve zdraví. Protože ty ruské lodi trochu znám, jsou to ty samé(jak nám povídal v tehdy ještě Leningradě, jeden občan) co se používaly za války. A samovary, tak ty mají parádní, škoda, jen, že ty co se prodávají jsou buď nepěkné eloxované, nebo strašně drahé. matama

    OdpovědětSmazat
  2. Vsak ja si na mokro, komary ani chlast nestezuju, ja jen podavam pravdivy popis :)
    My jsme na cestach dospeli k zaveru, ze v Rusku je vsechno jeste z valky a nebo zfusovane. Lod nakonec doplula, tak opravdu byla asi z valky :)
    Samovar vypadal takto: http://picasaweb.google.com/cohaerenti/RuskoCestaNaSolovky/photo#5090738777556896818

    OdpovědětSmazat