ВТОРНИК 3.7.9:00 - Jája odjela do Novgorodu kvůli registraci. Má naše pasy, tak doufám, že se vrátí. Tom s Lídou jeli obhlížet Novgorod. My ostatní jsme tu zůstali, a protože Fjodor si šel vyhlížet jinou oběť a je krásně, sušíme a větráme spacáky a stany. S Gedou jsme se také oděly do plavek a jen co se z koupelny vrátí Alec se Štěpánkem, naběhneme tam i s čistícími prostředky my.
Jdu obracet Hartlův stan na druhou stranu.
11:20 - Jedem přes řeku Volgu.
S Gedou jsme se krásně vykoupaly i s mýdlem a hlavně i s vlasama.
Jedeme kolem super památníku, co vpadá jak vzlétající letadlo. Registraci nemáme, protože nebydlíme v kempu a tak jsme vyzvedli Lídu s Tomem a na Leningrad!
11:30 - Napsali mi oba rodičové.
Viděli jsme tank. První z mnoha.
Štěpánek přednáší něco o Petrohradu
Opět jedeme po šestiproudové dálnici. Je podezřele rovná. Jak dlouho?
12:06 - Silnice je stále pěkně rovná, takže jsem mohla provést výzdobu cancu. Fjodor už si nás zas našel.
12:07 - Ježkovy osmiproudovka se svodidlama uprostřed. Víc pruhů, víc děr.
12:47 - S Gedou jsme se dnes oblékly do triček na ramínka a krátké sukénky. Taky sebou snad budu mít konečně protisluneční brýle. Pitomé je, že jsem si při koupeli rozřízla o nějakou škebli palec u nohy a svůj kilometr náplasti mám ve spodu vešker bagáže.
13:20 - 40 km to Petrohrad - Jen dvě hodiny cesty a už jsme skoro tam. O tom se nám ani nesnilo.
V Rusku už je zas nebe vysoko a země je placka. Třeba nějaké kopce potkáme na severu.
Musím si nějak vydesinfikovat a zalepit tu nohu. Začínám litovat, že nemám vlastní slivovici. Ještě mě tak napadá, že první benzinka, kterou jsem v Rusku viděla, byl Jukos.
Celou dnešní cestu jsem neviděla jediné auto, které by mělo na SPZ nějaký znak z azbuky, který se nevyskytuje v latince. Třeba to tak mají schválně, aby jim rozuměl i zbytek světa.
K Petrohradu stále vede krásně rovná dálnice [osmiproudová] s velice omezeným počtem děr.
13:50 - Zastávka na benzince před Petrohradem. Mají tu pěkný nesmradlavý záchod s toaletním papírem. Vláďa si koupil mapu Petrohradu a okolí, já s Gedou 2 litry vanilkové coly a Tom smradlavé sušené ryby, které se pokoušel jíst v autobuse a byl kvůli tomu vyhoštěn.
Pepíček mi zapůjčil slivovici na desinfekci řezné rány od škeble a Lída věnovala centimetr náplasti.
14:18 - Jekatěrinské zahrady, Carské selo - Sraz za tři hodiny, snad už pak budem mít registraci.
15:37 - Stále Jekatěrinské zahrady. Ve čtyři máme sraz před vchodem do Carského sela [podle Štěpána carská letní chatička] a možná půjdeme na prohlídku. Dali jsme si rozchod a tak teď s Gedou sedíme v parku na břehu jezera s nohama ve vodě. Super.
16:00 - Zjistilo se, že ve vtornik je zakryto a tak jdeme do parku a na gondolu. Tom se hrozně rozčiluje a pročítá průvodce jestli to tam je napsáno, protože to prý průvodkyně měla vědět.
16:20 - Všichni, kromě Vládi, sedíme s nohama ve vodě na stejném místě, jako jsme před hodinou seděly s Gedou. Geda se Štěpánkem, navzdory zákazu, krmí kačenky. Otevřeli jsme si piva která jsme měli na úplatek,aby nás nechali jít do Carského sela za domácí cenu. Štěpánek nechal pivo plavat ve vodě. Já bych tam to svoje odložila taky, ale chtělo se mi převrátit a vylít do jezírka. Ne že bych ho kačenkám nepřála.
16:40 - Všichni, hlavně Lída a Štěpánek, jsou hrozně veselí. To bude asi z toho povinného piva na sluníčku. Akorát Tom je trudomyslný a furt mluví o velké nespravedlnosti s Jantarovou komnatou.
17:20 - Zjistilo se, že jsme nebyli v Petrohradu [jak jsem si celou dobu myslela], ale v Carském selu [což je součástí města Puškin]. Registraci taky ještě nemáme. Už plánujeme odjezd přes Bělorusko na Ukrajinu.
Na semaforu stojíme vedle Volhy co má na laně náklaďák. Z prava kolem projel někdo v autě po chodníku, aby nemusel stát v koloně; když pak narazil na překážku, zařadit se zpátky do kolony nebyl problém. Asi to tu je běžná praxem, ale Štěpánek s Pepíčkem to označjí za největší zážitek celé expedice.
17:43 - Konečně netrčíme v koloně, a tak jsme otevřeli všechna okna, která jdou.
Přijeli jsme na kruháč o poloměru cca 50 metrů, který se jezdí po čtvrtinách. Protože jsme přejeli náš výjezd, jedeme ho celý dokola, málem byla bouračka a jeden mrtvý chodec.
Vypadá to tu jako v Ostravě-Porubě, jen těch Leninů je tu víc.
18:20 - Už hodinu jedem po jedné ulici. Hledámě číslo 44, a už jsme u 58. Má tam být ubytovna.
Vymyslela jsem, jak vyřeším baterku do foťáku, koupím si novou.
18:36 - Jsme u čísla 44 a Jája obhlíží ubytovnu a domlouvá. Všichni kromě mě ale chtějí jet spát do kempu.
Nová baterka by prý nemusela být nabitá, tak teda nevim jak to dopadne. Geda se asi brzo počůrá a Štěpánek jde číst Ruský týden.
18:38 - Ubytovna není ubytovna, ale ekonomická akademie, a na ekonomické akademii v Rusku se ještě učí, takže jedeme do kempu. Všichni kromě mě [která potřebuje elektrickou zásuvku] jásají. Mně se tady líbí. Alespoň má štěstí, že sedím na straně autobusu kam svítí slunko, takže nemůžu nic fotit a vybíjet si tak baterku rozmazanýma nepovedenýma fotkama z autobusu.
19:09 - Všichni kromě mě viděli Auroru a Ermitáž.
19:29 - Stojíme v dopravní zácpě vedle tradiční anglické hospody, kde mají ve výloze ceduli Krušovice.
To je zajímavé, že tady v centru už člověk na starou Ladu nenarazí. Aspoň tady uvidíme auta, která k nám, tak za dva roky, přijdou na trh.
Vzhledem k tomu, že se suneme rychlostí 10m/minuta, je šance, že tom vzdá zítřejší návštěvu Jantarové komnaty
20:00 - Jeli jsme přes Kimovo náměstí. Jsou tu samé přikázané směry rovně a doprava a my ptřebujeme jet doleva. Nakonec jsme museli zajet někam do dvora autobus otočit.
20:10 - Už jedem správným směrem - na Helsinki a Espoo. Tom konečně pronesl "zazpíváme si?" a všichni spustili Není nutno.
20:48 - Zastávka u OBI a Mekáče
21:02 - Dali jsme si ruský cheesburger. Štěpánek s Pepíčkem si šli vedle do supermarketu koupit moloko. Máme tři hodiny na registraci. Stihneme to?
Přejezd Petěrburgu stál celou jednu nádrž, a tak jdeme tankovat.
21:31 - Bydlíme [dvě noci za 500 rublů] a máme i bumážku [papír o registraci]. Teď prý jedem relaxovat.
23:36 - Obdrželi jsme pěkný rovný plácek hned vedle nějaké staré zbořeniny, která ovšem obsahuje osm nových připojených elektrických zásuvek, tak akorát padnoucích našim nabíječkám na telefony, baterky a foťák. Nedaleko jsou jakési stavby se záchody a sprchami, jež ovšem vypadají dost nechutně. Většina byla pro se jít vykoupat do moře, my jsme se tam šly s Gedou podívat a myslíme, že sprchy ještě všichni rádi vezmem na milost. Při procházce jsem pronesla svoji historicky první ruskou větu směrem k domorodcům na tomto výletě "простите где море". Úspěšně, neboť mi bylo odpovězeno a ukázáno.
Je tu hrozně moc komárů a můj repelent i Gedin Off jsou úplně nanic.
Žádné komentáře:
Okomentovat