15.10.07

Náš Jirka

Brigáda v Dolní Moravě

Pátek
Kolem půl sedmé s Gedou odjezd Lennonem do Branné.
První špatná odbočka v domění že už to jsou Hanušovice.
Druhá špatná odbočka v domění že už to jsou Hanušovice.
Příjezd do Branné na faru.
Zapínáme elektriku.
Zapínáme vodu.
Zatápíme v kamnech.
Podruhé zatápíme v kamnech.
V deset večer příjezd M1. a M2. v dodávce.
Jde se spát.

Sobota
Nenávidím vstávat.
M1. a M2. odjíždějí dodávkou do Dolní Moravy.
Za půl hodiny odjíždíme s Gedou Lennonem do Dolní Moravy.
Dokupování zásob v obchodě v Hanušovicích.
Příjezd do Dolní Moravy.
Já a Geda kácíme strom před dveřmi.
Já a Geda se snažíme dostat ze země kořeny toho stromu.
Zasádrovávám díry u elektrických zásuvek.
Jedu do Králík pro benzín do křovinořezu.
S Gedou čistíme dvůr od posekané trávy.
Konečně oběd, M1. byla zima a tak zatopil v kamnech, které předtím musel připojit na komín.
S Gedou opět čistíme dvůr od posekané trávy.
Rozebíráme zarostlou hromadu cihel, aby šla otevřít brána na dvůr.
Jdem se podívat na krávy.
Čistíme zahradu od posekané trávy a přidáváme k tomu břidlicové desky ze staré střechy. U toho se pokoušíme nespadnout do žumpy.
S Gedou odjíždíme Lennonem do Branné.
Zatápíme vyhaslý kotel.
Znovu zatápíme vyhaslý kotel.
Přijíždí M1. a M2. s dodávkou.
S Gedou vaříme večeři.
M1. je nemocný a tváří se schlíple.
Jdeme se s Gedou podívat do nové hospody.
Vracíme se z hospody a jdeme spát.

Neděle
Nikdo po mě nechce abych vstávala a jela pracovat.
O půl desáté s podezřením vylézám z postele.
Zjišťuju, že M1. je tak nemocný, že se veškeré dnešní akce ruší a jede se domů. Předtím ale musíme zajet s M2. do Dolní Moravy pro věci které je třeba odvézt zpátky.
Protože M2. nemůže řídit, musím řídit dodávku já. Nechci, protože se bojím.
Vyjíždíme z prakoviště a žádné auto nepřišlo k úhoně.
Přijíždíme do Dolní Moravy.
M2. měří a zapisuje a já opět čistím zahradu.
Jedeme hledat infomrace o pánovi, který měl včera přijít zapojit vodoměr.
Ptáme se v infocentru.
M2. zvoní na paní starostku.
M2. volá místostarostovi.
Jedeme zpátky do Branné.
Jíme oběd.
Balíme a nosíme věci do Lennona.
S Gedou odjíždíme směr Brno.
Zastavujeme s Gedou na parkovišti v Jindřichově.
Máme prázdné levé přední kolo.
Voláme M1.
M1. a M2. přijíždí za čtvrt hodiny.
Kamsi volají.
Opět kamsi volají.
Opět kamsi volají.
M1. a Geda berou naši píchlou rezervu a dodávkou odjíždějí do Brna dodávku vrátit a píchlu rezervu nechat spravit.
Já a M1 M2. si bereme pár věcí z auta a jdeme hledat hospodu.
Nádražní hospoda má zavřeno.
Hospoda u Obecného úřadu má otevřeno.
V 15:10 probíhá první objednávka.
Čteme si, povídáme, kreslíme, luštímě křížovku a sudoku, díváme se na televizi.
Ve 21:00 přjíždí M1. s J.
M1. a M2. se vydávájí vyměnit kolo.
Za půl hodiny nás M1. a M2. vyzvedávají.
Vyjíždíme do Brna.
Příjezd do Brna.
Vracíme majiteli dodávky její papíry které jsme omylem zapomněli u mě.
Jedeme s M1. na pohotovost.
Myslí si o něm, že je simulant, ale naštěstí má teplotu.
Vyzvedáváme v lékárně léky.
Zastavujeme před naším domem a neseme domů všechny věci.
Parkuju Lennona.
Jdeme spát...a ráno do práce. Ach jo.

12.10.07

W. měla narozeniny a tak jsme to oslavily předevčírem v Absolutbaru Strawberry coladou a včera v CoffeeHeaven dobrou kávou.
Při tom jsme probraly domácí nešvary našich drahých, předaly si dary - značkový Coffeheaven hrnek a parádní přívěšek na klíče který mi W. přivezla z Londýna [viz obrázek] a za heslo měsíce prohásily "I'm disabled...ten years".

5.10.07

Dnes jsem zase objevila Ameriku [kolikátou už?].
Při vaření dršťkové polívky jsem zjistila, co znamená verš "růžinu jevil vonný vzdech" z Máchova Máje.

4.10.07

Marod II

Google books ani Google pages jsem ještě neviděla a blog jsem taky nijak extra nevylepšila. Sundtrack z Once mi jede už počtvrté dokola, protože nejsem schopna vymyslet co jiného si pustit a naordinovala jsem si den bez televize [jen do půl osmé večer, protože pak začnou televizní orgie: MASH, Poirot, Solaris] a The Frames jsem taky ještě nehledala. Zato jsem konečně dala dohromady na jednu stránku zápisky z Ruska [ale vypadá to hrozně, nevím, jestli tomu nedám taky nějakou blogger podobu], pověsila to prádlo, které jsem v minulém spotu dala prát, uvařila další konvici čaje a kuskus se zeleninou a nějakým bešamelem.

Marod I

Bolí mě hlava a mám ucpaný nos. Rozhodla jsem se, že budu nemocná.
Vzala jsem si dva dny volno a doufám, že to pomůže, protože v sobotu s M. jedeme na Family Weekend s jeho zaměstnavatelem. Ne že by se mi nějak moc chtělo v tomto počasí hrát paintball, ale myslím, že by to mohlo být jinak celkem zábavné.
Konečně taky nastala chvíle, kdy je potřeba opravdu ocenit výměnu stolního počítače za Rogera [noťas]. Kromě krátkých výjimek, jako je snídaně, či dávání prádla do pračky totiž ležím v posteli, piju čaj a vymýšlím, jak vylepšit blog. Zatím jsem na nic nepřišla, tak asi zkusím, jak funguje Google Pages a omrknu znova Google Books a přidám tam k tomu Borisovi nějaké další knihy.
Chtěla jsem si k tomu pustit v televizi něco zábavného, ale dávají jen Chicago Hope a to už mě teď tolik nebaví a tak jsem si pustila sountrack z Once. Je to taková pěkná uklidňující hudba, vypadá to, že se mrknu i po The Frames. Mám podezření, že je jejich hudba hodně slyšet v Grey's Anatomy, ještě si to musím někde ověřit.

Pamatujete si seriál Laura tulení mládě?

Jo - 1
Ne - 8

Laura to teda dost projela. Ale jsem ráda aspoň za ten jeden jo-hlas, potvrzuje mi totiž, že nejsem paranoidní.

3.10.07

The Bourne Ultimatum

Dneska jsme byli v kině.
Marťas na to chtěl někdy jít + W. na to chtěla jít dnes + obdrželi jsme papírek s akcí 1 lístek a jeden k tomu zadarmo, který platil do dneška = šli jsme na Jasona Bournea.
Film to byl pěkný, dokonce jsem i někdy zapomněla že kvůli rýmě nemůžu dýchat, protože se mi zrovna tajil dech z toho, co se to právě na plátně dělo. Celá první polovina byla super, protože se tam nevyskytovala žádná automobilová honička a zbytek filmu byl taky fajn, protože se tam od začátku do konce nevyskytoval žádný sex, který mě ve filmech teda dost nebaví, a to minimálně stejně, jako automobilové honičky.
Hlavním lákadlem pro mě byla stejně Julia Stiles, které IMHO slušely oba účesy, jimž se na plátně honosila. A to i přes to, že ten druhý si kvůli utajení musela udělat sama. Možná bych to samostříhání měla taky zkusit. Ušetřila bych spoustu peněz a myslím že bych nebyla o moc naštvanější, než když přijdu od kadeřnice.
No každopádně u tohoto Bournea váhám mezi **** a *****. Ještě se musím někdy podívat na jedničku, abych zjistila, kde pořád bere peníze a na dvojku, abych zjistila, proč ho honili po té Moskvě.

2.10.07

IT non_support

Naše IT support je pěkně na houby.
Místo abychom měli jednoho IT zaměstnace, který by tady byl každý den 8 hodin, máme dva IT kteří mají každý smlouvu na čtyři hodiny denně. Ale ne že by jeden přišel na ráno a druhý na odpoledne a příští týden naopak. Ne. Někdy tady jsou oba naráz a většinou tady není ani jeden.
A hlavně tady není ani jeden, když je člověk potřebuje.
Celý den a asi desatero nenadálých vypnutí kompu provázené odporným zvukem vycházejícím ze záložního zdroje mi trvalo, než jsem přišla na to, že bych uštřila spoustu ztracených dat přetransformováním trojúhelníku "elektrická zásuvka - záložní zdroj - komp" na přímku "elektrická zásuvka - komp".
Ještě pár takovyých cvičení a mohli by tady jako IT zaměstnat rovnou mě.

Z tisku

Ty články zas tak zajímavé nejsou, ale potřebuju se nějak nakopnout do pracovního dne, takže:

Pro KKK a jiné kretény zásadní zpráva: Tutanchamon nebyl černoch.

V Praze se konal kongres Evropské federace primatologů [teoreticky do jejich bádání spadám taky, neboť jsem si v dětství k různým vtipným i nevtipným nápisům na dveře svého pokoje v touze po soukromí nalepila ceduli na níž stálo "Barbara Š. - primát] o kterém lidovky referují článkem Gorila si vyrobila bačkory.

Hluboký hlas je sexy. Doufám, že to platí i u žen, protože mě sice pěkně bolí v krku, ale myslím, že mluvím takovým pěkným...no, alespoň barytonem. Zatím mě takhle slyšli mluvit Marťas, holky z práce a Depony ale u těch to neplatí.

Všechny tři články jsou z Lihovek, protože ostatní noviny chtějí za přístup platit, nebo je pod heslem.

A ještě zpráva týdne: probíhá týden knihoven. K tomu mě napadá, že jsem se dneska v MFDnes dočetla, že čteme nejvíc ze všech Evropanů. Ale bacha, zatímco v ostatní Evropě přečte jednu knihu za rok průměrně 42% lidí, u nás to je 83%. No jen tak dál.