Veveří na počátku 20. století

Vlna nové zástavby, šířící se z historického jádra města podél nových komunikací. (Veveří a Tivoli.) Roku 1904. Foto Rudolf Sandalo

První dům na zakládaném náměstí Konečného č.1 roku 1901. Foto V. Lehký.

The Heroes Personality Test

Konečně je to tady!
You scored 54 Idealism, 33 Nonconformity, 4 Nerdiness
Congratulations, you're Matt Parkman! You're a great person: caring, hard-working, and honest. You might not have the best of luck, but you do your best in all areas of life. Your kind and responsible nature is rare, and you should be proud of it.
Your best quality: Heart
Your worst quality: You may take more abuse than you deserve

PS: Zapomnela jsem dodat, ze test mam samozrejme od Depky...:)

Sháním tyto filmy:

Я шагаю по Москве [Chodím po Moskvě] [RU] [1963]
Lost in Siberia [Ztracený na Sibiři] [SSSR/GB] [1991]
Утомлённые солнцем [Unaveni sluncem] [RU/FR] [1994]
Кавказский пленник [Kavkazský zajatec] [RU] [1996]
Сибирский цирюльник [Lazebník sibiřský] [FR/RUS/IT/ČR] [1998]
Est - Ouest [Východ - Západ] [FR/BLG/RU/E] [1999]
Доктор Живаго [Doktor Živago] [RU] [2006]

No a taky samozřejmě Azazela [RU] [2002], že...

Dneska jsem podstoupila svoji čtvrtou zdravotní masáž.
Přišla jiná sestra, bolelo to jak blázen, nutí mě cvičit, a řekla, že to mám od stresu a že to může být i několik let staré.
A je. Já vím kdo/co za to může. Kánská a ta zatracená latina!

[pak se člověk má divit, že už se mu vlastně ani nechce dál studovat]

8.D

Dnes [dokud nejdu spát, je pořád dnes] se po dvanácti letech uskutečnil sraz naší třídy ze základní školy.

Bilance
Přítomno: 13 z cca 25 [Bára, Ilona, Irena, Iva, Jana, Jana, Katka, Lukáš, Markéta, Martina, Miloš, Ondra, Radim]
Vdané/ženatí: 5 [Irena, Jana, Lukáš, Martina, Miloš]
Se závazky: 4 [Ilona, Irena, Jana, Lukáš]
Těhotné: 1 [Martina]
Rozvedení: 1 [neřeknu]
Podpantofláci co musí domů nebo bude zle: 1 [Ondra Figura!!!]
Provalení voliči ČSSD: 1 [opět Figec, ale jen proto, že vedoucím kandidátky byl Jiří Ides]
Postřehy: Konečně se neoslovujeme příjmením, ale křestními jmény
Zpráva dne: Doupovec dělá bachaře v Bohunicích

Liber viaticus Jana ze Středy

Když jsem se v knihovnictví vzdělávala již pátým rokem, měla jsem hotové téměř všechny povinné i polopovinné předměty. Toto období je takové poněkud ošemetné, protože jím student musí nějak prokličkovat tak, aby co nejlépe využil výhod jenž mu nabízí, a co nejvíce eliminoval nevýhody.
Výhoda je, že člověk má konečně pokoj od předmětů které musí absolvovat i když ho vůbec nebaví a nezajímají, a může se věnovat tomu po čem jeho vzdělánídychtivá duše touží. Nevýhoda je, že musí nějakým způsobem sehnat předepsaný počet kreditů [článek č. 6], které se bohužel neválí ani v Domku ani u Maxima či Čápa.

Já a moje milá studijní souputnice Jana jsme se dlouhou dobu pokoušely kredity sehnat právě na výše jmenovaných místech, ale protože to nevedlo k žádanému výsledku, poohlédly jsme se po zajímavých ústavech a jejich nabídce předmětů, a posléze se společně přihlásily do předmětu Karel IV. a výtvarné umění.
První hodinu jsme si nadšeně zapisovaly všechno co jsme se dozvěděly a lebedily si jaký to je báječný a přínosný předmět.
Druhou hodinu jsme se dozvěděly, že tam nemají co dělat lidé kteří nejsou studenty dějin umění [my obě] a kteří neabsolvovali úspěšně soubornou zkoušku [článek č. 20] [my obě].
Třetí hodinu jsme se dozvěděly, že z pozdního příchodu neomlouvá ani smrt na jazyku a když už se stane, tak je lépe na hodinu vůbec nejít.
Čtvrtá hodina mi převelice zvedla sebevědomí, protože jsem jako jediná věděla správnou odpověď na jednu z otázek paní profesorky.
A pátou hodinu...pátou hodinu jsme jakožto nestudentky dějin umění dostaly zvláštní úkol pro zápočet, který se paní profesorce zdál směšně jednoduchý, kdežto pro mě osobně to byla nejtěžší seminární práce za celé studium - Liber viaticus na pět stran, s poznámkovým aparátem a citacemi.
Protože jsme ani jedna neměly tušení co to ten Liber viaticus je a Janka podle názvu vydedukovala, že to bude nějaký cestopis, a má kamaráda v MZK který nám to půjčí, stále jsme nepropadaly zoufalství. To přišlo až později, když se ukázalo, že cestopis to teda opravdu není, nýbrž jde o cestovní breviář biskupa Jana ze Středy a je to rukopis, takže ten tedy v MZK opravdu neseženeme i kdybychom měly od vedoucího Kubíčka na postupovou zkoušku v prvním ročníku jedničku s hvězdičkou.

Sepsat ten zatracený pětistránkový traktát pro mě byl [kromě latiny] ten nejnáročnější zápočet, který jsem kdy musela splnit. Na druhou stranu musím říct, že lepší přípravku na pozdější psaní diplomky jsem si nemohla přát.
Liber viaticus se má totiž tak: zmínky o něm se vyskytují v relativně velkém množství literatury, ale všichni píšou o tom, že Liber viaticus existuje a je to výtečné, pozoruhodné a významné dílo a pak se podrobně věnují nějakým úplně jiným existujícím, výtečným, pozoruhodnýma významným dílům.
Ale já taková nebudu, a těm, kdo dočetli až sem a chtějí o Liber viatiku něco vědět, podám podrobnější informace [a taky teda vzhledem k tomu, že mi ta seminárka dala opravdu DOST práce a zabrala opravdu DOST času a tak mi přijde opravdu škoda se tím nepochlubit].

O Liber viatiku Jana ze Středy
Zde si můžete Liber viaticus prohlédnout od první do poslední stránky

LOL [Lot of Laugh]

Hned z rána mě pobavily tři věci:
1) cedule před Pomalým barem s nápisem "Březen do baru vlezem"
2) prozatímní výsledky ankety na lidovkách.cz ohledně prezidentského kandidáta ČSSD:
ČSSD hledá kandidáta na prezidenta. Který z navrhovaných by vám vyhovoval nejvíc?
Marie Benešová (201)
Petra Buzková (175)
Vladimír Špidla (508)
ať hledají dál (5407)
3) při hledání webu Pomalého baru [není, něco málo, ale výstižno lze přečíst zde] jsem narazila na La Toile Fatal - anketu o nejlepší WC 2006

Jo a ještě něco, bohužel ne už tak veselého: trochu děsivě na mě působí snahy o společnou evropskou učebnici dějin. Nebýt Němců, fakt nevím co bychom u nás v Evropě řešili...

Expedice Ykínesej II

Být v Branné je super. Fakt.
V přízemí je kuchyň s parádním velkým dřevěným stolem u kterého se báječně sedí [teda podle toho jakou má člověk židli], pije kafe a kouká ven z okna na Jeseníky. Taky se u něho dobře čte, kreslí, píše a hraje různé hry, jako je Carcassone [nikdy nechybí místo na další a další kartičky] nebo Bang! [kolem stolu se v pohodě usadí všech 7 hráčů a mohou mít před sebou modrých karet kolik chtějí].
Letos sebou máme spoustu zábavných her: Carcassonne, Bang!, Krávy, Pizzu a Citadelu. Mysleli jsme totiž, že by se mohly hodit. Bohužel nás manželé Zámošovi naučili hazardní verzi žolíka [a nutí nás hrát o peníze] a tak se na ostatní hry dostává velmi zřídka. Ale dneska mám šťastný den, jeden srdcový fleš a jsem 18 kaček v plusu...takže už vlastně víte, proč se ráno nemůžem dostat na svah...protože prostě sedíme u stolu.

Expedice Ykínesej

Vyjeli jsme s Marťasem na hory...no na hory...do Jeseníků. Jsou malé, ale naše a my je máme rádi. Sněhu tady teda moc není; možná jsme si místo lyží měli vzít radši kola...na druhou stranu jsou zas báječně prázdné sjezdovky, a hlavně teda žádná fronta na lanovku na Ramzové.
Taky se chystáme vyrazit na Červenohorské sedlo a na Praděd, ale když tak nad tím přemýšlím, mám obavy jestli se letos ještě vůbec na ty lyže dostaneme, bo na Ramzové rychle a jistě ubývá sníh, a vzhledem k tomu, že na svah vyrážíme kolem druhé odpoledne jinam prostě nepřijedem včas na to, abychom si stihli i jen koupit permanentku [místo pobytu: Branná, doba cesty na Ramzovou: 10 min, doba cesty na Sedlo: 45 min, cesta na Praděd: daleko jak prase].
No, každopádně, když nám nevyjde to lyžování, tak můžu alespoň sedět na faře s vodárnou a noťasem, a blogovat o tom, jak se mám dobře i bez sněhu.