17.9. الخميس8:40 - Hotel - Hoteliér nám nabídl kávu nebo čaj. M'Hamid je taková marocká Nejdedále.
9:08 - Před hotelem - Kluci už přijeli. Poslala jsem na ně naháněče na velbloudy...Vojta i s naháněčem si přisedli k našemu stolu.
9:28 - Slyším velblouda. Máme domluvený výlet za 500 na 2 a půl hoďky. To jsem zvědavá, co to bude zač.
9:40 - Vojtěch odjel s naháněčem naším autem neznámo kam. Doufáme, že za něj nebude chtít výkupné. Jsme prakticky u Alžírských hranic a chodí tu spousta chlápků v maskáčích...no nejsou to úplně maskáče, vypadají dost jako vojáci.
10:09 - Pow si koupil megašátek na turban a teď si ho neumí zavázat. Kluci se chystají na výpravu za prodejcem který mu to ukáže a Vojtěch s Marťasem to budou točit na video.
11:11 - Poušť, přestávka na fotografování - Můj velbloud se jmenuje Hadži Halef Omar, Marťasův Jawa 350. Je tu hic a slunko, naštěstí fouká vítr.
12:44 - Odjíždíme z M'Hamid, je hic jak prase.
15:25 - Střední Atlas, nějaký průsmyk, pauza na fotografování panoramatu - Je tu hic. Potkali jsme pokažený autobus. Stál v zatáčce.
54 km do Ouarzazate [u kterého jsou ateliéry].
16:57 - Ateliéry - Viděli jsme jednu velkou halu s pár věcma z pár filmů a teď jsme v Jeruzalémě z Království nebeského. Je to všecko šméčko. Jdu se podívat na kostel a mešitu vedle sebe.
18:05 - Kromě hradu a prakticky vlastně všeho z Království nebeského jsme viděli i atrapu Mekky, respektive toho velikánského černého kamene, na který se musí každý muslim jít aspoň jednou za život podívat a zkusit se ho dotknout. Atrapa je z něčeho podobného dřevotřísce a už opadává. Zeptala jsem se průvodce který film se tu natáčel a když pochopil na co se ptám, řekl mi francouzský název. Ten jsem ovšem nepochopila já.
Dochází nám peníze i benzín. Jedeme rovnou do Marrákeše.
21:40 - Půl hodiny to vypadalo, že jsem ztratila doklady s kreditkou, řidičákem a papírem z půjčovny aut. Našla jsem je, když Vojtěcha zastavili policajti za překročení povolené rychlosti. Mám trochu ambivalentní pocity. Marťas navrhuje ukrást radar a ujet.
22:17 - Hotel Farouk - V našem a mnoha dalších pokojích bydlí parta marokánců [asi], kteří mluví jen francouzsky. Při včerejším odjezdu jsme v pokoji zapomněli roztrojku a teď jsme se po ní ptali. Vzbudili jsme nebývalý rozruch a všichni nám hrozně chtěli pomáhat, nicméně roztrojka je fuč. Zeptáme se toho černo-dlouho-vousatého recepčního.
23:20 - Marocká jídelna bez turistů - Objednali jsme si tajin za 25!. Jdu to fotit.
23:37 - Tajin mají moc dobrý, ale taky moc mastný. Tak polovina by mi stačila. Marťas plánuje, jak budeme tajin dělat u nás na balkóně. Obdrželi jsme láhev vody, ale ještě předtím jsem na vyžádání dostala sklenku vody z kohoutku. Napůl jsme ji s Marťasem vypili, chutnala mnohem líp než balená voda.
Zase jsem široko daleko jediná holčička a opět tu mají místo ubrousků nastříhaný papaír. Marťas by si dal nějaký zákusek.
Žádné komentáře:
Okomentovat