O divadle, knihách a seriálu

1) Včera jsme byli v rámci předplatného u Mrštíků na Fame. Dobrý, ale kdybych si měla vybrat, tak bych šla příště radši po šesté na West Side Story.
A při příchodu k hudební scéně jsem se utvrdila v tom, že Moša je megaloman. Když jsem tam pracovala, patřil k Marštíkům jeden dům, teď už zabírají domy tři. Lidická třes se.
2) Před cca měsícem jsem někde četla poznámku o Stephenu Leacockovi a vzpomněla jsem si, že už jsem od něj dlouho nic nečetla. Vydala jsem se tedy do knihovny a půjčila si 7 jeho knih [megaloman tudíž není, jak vidno, jen Moša]. Bohužel jsem už při čtení první z nich zjistila, že mě to zas tak moc nebaví, a když jsem si šla oddechnout k Pýše a předsudku, dospěla jsem k závěru, že s tímto se Leacock pro mě nedá vůbec srovnat.
No nic, hrdinně jsem se pustila do knihy druhé, ale stejně nevím jak mám celou záležitost řešit. Kniha půjčená z knihovny je pro mě skoro jako rozečtená a víme přece jak to se mnou je.
3) Zjistila jsem, že to s mojí mizernou angličtinou už tak dál nejde a rozhodla se to nějak řešit:
a) Konečně jsem začala číst životopis Agathy Christie v originále, který jsem si přivezla jako suvenýr z poslední návštěvy Londýna. Jsem dost zvědavá, jak dlouho mi to vydrží. Pozitivní je, že spoustu slovíček nepotřebuju vyhledávat ve slovníku, protože mám opravdu dobře zmáknutý český překlad [naposledy při cestování po bývalých Sovětských republikách] a tudíž vím co tam asi tak má být.
b) Podařilo se mi v rekordně krátkém čase [od dočtení knihy uběhly 4 dny] sehnat BBC seriál Pride and Prejudice i s anglickými titulky, a tak se moc moc těším na výuku anglického jazyka s pomocí Colina Firtha.