СРЕДА 18.7.7:43 - Kdyby nás Jájin budík nevzbudil o hodinu dřív, než se mělo vstávat, bylo by to ještě krásnější ráno. Každopádně jsme se stihli najíst, dát si kafe [poslední], vyčistit si zuby, usušit stan, Š&A se vykoupat a již razíme pro bumážku pro vstup do Bielowizského pralesa. Ještě bude ve vesnici zastávka u studny pro vodu.
[Астрошыцы]
8:02 - Nabírání vody ze studny je fakt zábavné. Pokud to má člověk ovšem jako součást dovolené a nemusí to dělat každý den.
Hurá na Brest.
8:20 - Zpíváme sborové písně jako "Žampióny nadívané", "Každý den k svačině jedině pramen zdravý z Posázaví", ale největší úspěch zaznamenal "Elektrický proud"
8:55 - Již jsme prozpívali Ať žijí duchové, Noc na Karlštejně a Šíleně smutnou princeznu. Teď je na řadě Limonádový Joe, což vedlo k tomu, že Pepíček se Štěpánkem vytáhli pistolky se svými posledními náboji, atakují nás a ještě po nás chtějí ty náboje vrátit.
9:20 - 57 Km před Minskem a jsme u první mýtnice. Zpívá se Jarek Nohavica.
10:07 - Na dálnici jsme v protisměru potkali obrněný transportér s kompletní posádkou.
13:20 - 41°C ve stínu.
Jsme kousek před Brestem, proběhla zastávka na benzince, všichni jsme si dali moroženoje a já s Gedou jsme nakoupily zásoby vanilkové coly. Dokonce měli jednu dvoulitrovku. Mám ji za 3230 běloruských rublů. No, na benzínkách je vždycky draho...
Všichni jsou Běloruskem nadšeni, protože ve srovnání se zemí Velkého bratra tu mají [říkali Štěpánek s Pepíčkem] "fungující zemědělství, rovné upravené silnice, je tu čisto a mají upravené vesnice...akorát si moc nemůžou říkat co chtějí".
Kluci zas vytáhli pistolky každý se svým posledním nábojem...a už je jen jeden. Pepa ten svůj omylem vystřelil z okna. V autobuse nastalo velké pozdvižení všichni kromě řidiče a Jáji se pro něj chtějí vrátit.
14:15 - Брест - Jsme v jakési pevnosti, původem nejspíš dost staré. Bělorusové z toho udělali socialistický areál, kterému vévodí čísi [dělník nebo bojovník za svobodu] hlava a la vytesaná do skály [celé to je z betonu] se srpem a kladivem.
Vstup do areálu je tvořen velikánskou pěticípou hvězdou a hrály nám při něm budovatelské písně. Když jsme došli až k hlavě, zrovna začínala přehlídka s kapelou a kladením věnců. To jsme všichni moc rádi že to uvidíme.
[zde něco více k celé pevnosti]
14:56 - Dofotil mi foťák. Kladení věnců bylo přebito ještě mnohem lepším zážitkem: střelbou ze vzduchovky na nepřátelské pěšáky, tanky a balóny. 5 střel za 1000 běloruských rublů a z toho dvě úspěšné. Paráda!
15:17 - Štěpánek řekl, že si tu připadá jak na vlastivědném výletě. Včera Katyň, dnes pevnost s přehlídkou...Do pralesa chtějí 5500 rublů za bumážku a 18 tisíc za vstup, ale stejně nevíme, jestli nám tu bumážku vůbec dají. A stahuje se nad nás Fjodor, pravděpodobně začne pršet.
16:15 - Magazín. Máme utratit všechny peníze, kromě těch na bumážku. Mám 4 buchty, jednu slanou pečivo věc, jednu broskev [v obchodě byla veselá etudka s prodavačkou při nákupu váženého ovoce a zeleniny, tak aby mi to vyšlo s pěnězi] a zbývajících 500 rublů jsem dala dohromady s Pepíčkem a máme litr mlíka [Pepa je totiž, stejně jako já, laktofil]. Osobně to považuji za výborné zhodnocení zbývajícího kapitálu.
17:11 - Vypadá to, že bumážka bude. Lída s Jájou vypsaly za každého papír v azbuce, Jája vybrala po 5500 rublech a teď čekáme, jak to dopadne.
Prý budeme spát v kempu. Představuji si ho jako, v tom lepším případě, pokosenou louku u které někdo vybírá peníze za postavení stanu, vaření jídla a tak. O tom horším radši moc neuvažuju.
17:38 - Za deset minut se jdeme všichni ukázat, jestli jsme hodni vstupu do parku. Přijela Lada 1200 s dálkovým zamykáním. Taky jsme už s Gedou udělily v rámci naší soutěže jeden bod v mužské sekci.
Stále víc se zatahuje a ochlazuje.
17:51 - Už čekáme na chodbě. Pepa vytáhl pistolku a střílí po ostatních.
18:05 - Naše Marina Katovna šla pryč, zamkla kancl a já myslím, že už se nikdy nevrátí. Jája dělá tlumočníka jakémusi cizinci který neumí rusky a policajtovi, který zas neumí anglicky.
18:22 - Bumážku máme, ani jsme se nemuseli ukazovat. Bouřka stále nepřišla, ale čekáme ji každým okamžikem.
18:39 - Upadlo nám něco z auta [na křižovatce], ale nemůžeme to najít. Už začalo pršet, zatím jen trošku.
18:43 - Upadl kus tlumiče. Standa je fakt dobrej řidič. Když potřebuje koupit něco k autu, nebo se s autem něco stane, čeká co s tím ostatní udělají a světácky to komentuje zpoza volantu.
[Тельмы]
Ta země je fakt placka.
19:20 - Čekáme u nějakých chalup v lese až Jája zjistí kde je kemp.
Štěpán s Pepou našli ve městě kus pazourku a teď do něj mlátí kusem žuly a vyrábějí nože a žiletky. Gedě se podařilo malý odštěpek přivázat trávou ke klacku, a teď mě tím ohrožuje a tváří se jak neandrtálec.
21:28 - Táboříme o asi 300 metrů dál než kluci vyráběli žiletky z pazourku. Je tu vodní nádrž se spoustou rybářů a rovná pevná zem. Poté, co odjel rybář který okupoval písčitou plážičku, jsem se šla vykoupat. Geda s Lídou před tím absolvovaly o kus vedle koupel s mrtvými rybami a žabincem. Já jsem si stanovila svoje priority, a když si mám vybrat mezi koupelí s mrtvými rybami a žabincem a být prase, tak budu radši prase.
Taky jsem šla do auta pro náš drogistický batůžek, a podle toho jak vypadalo auto a jak se řidič Standa a Jája tvářili, už navždycky zůstaneme v Bělorusku. Ale dali mi sebou pro ostatní 29 okurek, které dostali od místních bělorusů za piva. Už dlouho nepršelo a trhají se mraky.
22:30 - Šli jsme se mrknout na zdymadlo a cestou jsme pohladili chudáka strhaného a vyhublého koníka. Jdem hrát krávy.
Žádné komentáře:
Okomentovat