ВТОРНИК 10.7.0:42 - Byla Ascalona a přesto se ještě nejde spát. S Gedou jsme si nechaly udělat půlnoční foto, na které nás naaranžovali Pepíček se Štěpánkem, abychom vypadaly stejně krásně jako ruské slečny. Moc nám to ale nešlo, protože nemáme boty na podpatku a řasenku. Koluje asi třetí láhev se slivovicí a taky podle toho všichni vypadají a zpívají.
9:35 - Již jsme na cestě k nějakému klášteru. Fjodor už je zas nad námi a co nevidět spustí. Ale nám s Gedou to nevadí, protože se nám podařilo zpod našeho sedadla přesunout sadu půllitrových Poděbradek někam jinam a uklidit tam. Tom slíbil, že bude komický převlek s popovským kloboukem a při té příležitosti jsme si zazpívali Klobouk ve křoví.
[Устье]
11:35 - Máme za sebou první klášter [Ферапонтово] a razíme na další do Kirillova. V autě probíhá debata o nadcházejících narozeninách našich babiček [v listopadu a v prosinci]. Doufáme, že další klášter bude taky patřit pod Юнеско.
11:45 - Кириллов - Jeli jsme kolem supermarketu. Už se s Gedou těšíme, až půjdeme nakupovat.
12:08 - Zastávka na nákup vody a čokoládových bonbónů. Viděli jsme dokonce i samoobsluhu. Teď jdeme na zříceninu [kláštera] a pak se vrátíme sem.
12:38 - Горицы - Jsme u zříceniny. Vypadá to, že je zakryto a tak brzo pojedem zpátky do Kirillova. Jdu to omrknout aspoň kolem.
13:03 - Klášter je tedy opravdu v dost zuboženém stavu. Geda naháněla kočky a Tom se chtěl kamarádit s místními děvčátky.
14:02 - Кириллов-монастыр - Mám další dar pro moji mámu, ale stále nic pro Marťase. Myslím si totiž, že z desetinásobné matrijošky nebo jantarového náhrdelníku by asi moc nadšen nebyl.
Přidali jsme se k francouzskému zájezdu a jsme na prohlídce vnitřku kláštera s výstavou ikon.
16:44 - Konečně máme za sebou třetí klášter. S Gedou jsme vyrazily do města na nákupy, ale našly jsme jen suvenýry s tradiční keramikou a tržnici vietnamského typu. Taky jsme vlastně obhlídly oba obchoďáky, ale nenalezly jsme nic, co bychom nutně potřebovaly.
Jo, Geda si konečně, v klášterovém obchodě, koupila něco pro sebe: prsten s jantarem. V Rusku taky s čím jiným, že.
[Закозье] [Новленское]
22:10 - Máme s Gedou za sebou vrcholný zážitek celého zájezdu: zrovna když jsme šly obě na záchod, atakoval nás ovčácký pes. Tedy ne úplně, ale přihnal se opravdu dost blízko a velice zuřivě na nás štěkal. Naštěstí si ho hned zavolali zpátky, ale i tak to teda bylo dost akční.
Dneska vůbec netáboříme u jezera a už vůbec ne v lese mimo civilizaci, anóbrž na kopci [a to je tady dost vzácnost] asi dvacet metrů od hlavního tahu Kirillov - Vologda.
Trochu nezvyklé taky je, že dnes ještě nepršelo. Vidíme dvojitou duhu, dokonce jeden oblouk skoro celý. Ale nevíme, jestli po těch šesti-sedmi tisících letech to stále znamená, že už nebude pršet.
Dole v údolí lítá sova [prý je to puštík] a furt řve.
22:31 - Neplatí to! Už zas leje.
Dnes se nám opravdu vyvedlo postavení stanu, přímo uprostřed je parádní kráter. Geda svou půlku kráteru vyřešila tak, že na ni postavila bednu s jídlem a krosnu a spí u stěny stanu. Já jsem svou půlku kráteru vycpala oblečením a ručníkem, ale nevim nevim jak to dopadne.
A zjistilo se, že mám ještě furt mokrý spacák. Asi to měl v základní výbavě.
Jdu si číst, dokud je ještě světlo.
22:50 - Máme čtenářský kroužek.
Já, proto abych šetřila baterky, ležím hlavou k východu stanu. Geda si lehá hlavou na druhou stranu, zjišťuje, že je tam tma a půjčuje si ode mne baterku. Nabízím jí čelovku, ale nechce, prý za dvě stránky usne.
23:05 - Geda si furt čte a ještě k tomu se mě ptá na různé věci z Garryho Pottera.
23:10 - Geda jde spát a několikrát opakuje "dobrrrou noc". Poté mi sděluje, že čeká až jí odpovím aby mohla jít spát. Odpovídám tedy "dobrrrou noc" a Geda mi odpovídá "dobrou". Pak obě vyčkáváme co se bude dít dál.
23:20 - Přestalo pršet. Jdu ven na záchod. Jsou tam krásné červánky. Když s vracím, narážím zadní částí těla do bedny s jídlem a řvu "do prdele". Dostávám záchvat smíchu a Geda se dožaduje vysvětlení. Když jí to vysvětlím, říká, že to je stejné, jako když večer při ataku ovčáckého psa řekla, že se z toho málem posrala. Dostávám další záchvat smíchu a pak se ptám Gedy proč nespí. Geda odpovídá, že nemůže usnout, protože přemýšlí o životě, což u mě [vzhledem k tomu, že Gedu znám] vede k dalšímu záchvatu smíchu. Poté Geda řekne že jde spát a následuje další "dobrrrou noc".
Já se taky chystám spát, ale dostávám hlad a tak si beru jednu z bohatých zásob Margotek a zapíjím vodou z cestovní láhve. Pak si jdu konečně lehnout.
23:30 - Je nutno dovycpat kráter.
23:32 - Po několika marných pokusech zapnout spacák ho obracím naruby, a už to jde. Dnes už to snad bude všechno.
23:55 - Spát vedle silnice má ještě jeden zvláštní půvab. To totiž vždycky začne v dálce hřmět a vypadá to, že se co nejřív spustí liják, ale nakonec jen kolem přejede auto.
Žádné komentáře:
Okomentovat