Ukrajina

Oficiální název český: Ukrajina
Oficiální název ukrajinský: Україна
Anglický název: Ukraine
Hlavní město: Kyjev [Київ] [2 860 400 obyv.]
Velká města: Charkov [Харків] [1 464 740 obyv.], Dněpropetrovsk [Дніпропетровськ] [1 032 816 obyv.], Oděsa [Одеса] [1 007 131 obyv.], Doněck [Донецьк] [999 975]
Časové pásmo: SEČ +1
Úřední jazyk: ukrajinština, ruština [Krym]
Měna: Hřivna
Jízda: vpravo

Obyvatelé
Počet obyvatel: 46 710 816
Hustota obyvatelstva: 83 obyv./km²
Národnostní složení: Ukrajinci [77,8%], Rusové [17,3%], Bělorusové [0,6%]. Podle oficiálních statistických údajů žije na Ukrajině cca 8 tisíc etnických Čechů. Celkem zde žije více jako130 národností.
Věkové složení: 0-14 r. 17,3 %, 15-64 r. 68,57 %, nad 65 r. 14,13 %
Průměrný věk ženy: 35
Průměrný věk muže: 38
Přírůstek obyvatelstva: -0,66%
Gramotnost: 98%
Nezaměstnanost 8,4% [2005]
Nejpoužívanější jazyky: ukrajinština
Náboženská příslušnost: pravoslavní [85%], na západě řečtí a římští katolíci, na jihu [Krym] muslimové

Politika
Vznik samostatného státu: 24.8. 1991 [odtržením od SSSR]
Státní zřízení: pluralitní republika s jednokomorovým parlamentem
Administrativně správní členění: 24 oblastí [Vinnycká, Volyňská, Dněpropetrovská, Doněcká, Žytomyrská, Zakarpatská, Záporožská, Ivano-Frankovská, Kyjevská, Kirovohradská, Luhanská, Lvovská, Nikolajevská, Oděská, Poltavská, Rovenská, Sumská, Ternopolská, Charkovská, Chersonská, Chmelnycká, Čerkaská, Černovecká, Černigovská], města Kyjev a Sevastopol, která mají speciální statut a autonomní republika Krym.
Členství v mezinárodních organizacích: OSN, Rada Evropy, OBSE, UNESCO
Mezinárodní zkratka: UKR
Mezinárodní poznávací zkratka: UA

Zeměpis
Rozloha: 603 700 km²
Délka hranic: 4663 km
Délka pobřeží: 2782 km
Sousedící země: Rumunsko, Moldávie, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Belorusko, Rusko
Nejvyšší hora: Hoverla [2061 m.n.m.]
Nejnižší bod: Černé moře [0 m.n.m.]
Nejdelší řeka: Dněpr [na Ukrajině 1500 km]
Podnebí: Kontinentální s chladnými zimami (pod bodem mrazu) a horkými léty. Na jihu lze počítat se suptropickým počasím s velmi teplými léty a mírnější zimou. Minimální a maximální teploty např. v Kyjevě jsou -32 a +39 stupňů.

Ostatní
Průmysl: hutnictví, strojírenství, těžký průmysl, textilní, potravinářský
Zemědělství: chov dobytka [skot, ovce, kozy, prasata, drůbež, koně], pěstování
pěstování obilnin, kukuřice, slunečnice, cukr. řepy, brambor, ovoce, zeleniny, lna, konopí, tabáku, vinné révy, rybolov
Přírodní zdroje: černé a hnědé uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, uran, rtuť, magnezit, kamenná sůl, stavební suroviny

Historie
Ve druhé polovině 9. století se v Ukrajině, v Rusku a Bělorusku zformoval první východoslovanský stát, Kyjevská Rus. Po rozpadu státu vzniklo několik samostatných knížectví, jih dnešní Ukrajiny byl osídlen kočovnými kmeny Polovců.
Během 13. století došlo k postupnému obsazení části samostatných knížectví tatarskými nájezdníky. Celá oblast se dostala pod vliv nově zformované tatarské Zlaté hordy; pouze na západní část dnešní Ukrajiny tatarská moc nepronikla. Valná část Ukrajiny se s úpadkem Zlaté hordy stala suverenní současti litevského státu. Na jihu se vytvořil krymský chanát a východ se dostával pod vliv Moskevské Rusi.
Roku 1569 došlo k uzavření Lublinské unie, ukrajinské území, které spadalo pod Litvu, přešlo pod polskou moc. Významné bylo osídlení záporožských kozáků s centrem na Siči. Ti vytvářeli jakési vojenské nárazníkové pásmo v oblasti Divokých polí, sousedících s krymských chanátem.
V roce 1648 došlo v Ukrajině k velkému kozáckému povstání, které vedl Bohdan Chmelnický, podařilo se mu v několika bitvách porazit polská vojska, až v roce 1651 byl poražen v bitvě u Berestečka. Ale roku 1654 se obrátil pro pomoc k ruskému caru Alexejovi, čimž se dostal do vazálské závislosti. Boje pak pokračovaly dál. Perejaslavská rada však znamenala ztrátu suverenity pro ukrajinská území. Nejprve v roce 1667 došlo k připojeni k Moskovii levobřežní (podle řeky Dněpru, čímž došlo k přechodnému rozdělení Ukrajiny) a v letech 1793–1795 i pravobřežní Ukrajiny. Postupně Ukrajina ztratila náznak jakékolv autonomie. Koncem 18. století byla také zlikvidována tatarská a turecká moc na jihu.
V době konce první světové války a v průběhu ruské občanské války bylo na části ukrajinského území vytvořeno několik ukrajinských vlád. První ukrajinská republika proexistovala od 1917-1919 a zanikla hlavně díky vměšování se ruských bolševiků. Prvním ukrajinským prezidentem byl historik, literát a filosof Mychajlo Hruševs´kyj. V boji o národní samostatnost byli Ukrajinci poraženi. Západní Ukrajina se v letech 1920–1921 stala součástí Polska. V roce 1922 vznikla Ukrajinská SSR jako satelitní, loutkový stát SSSR s hlavním městem ve východoukrajinském Charkově. V letech 1941–1944 byla Ukrajina okupována Německou říší, po německé porážce byla k Ukrajině připojena její západní část, předválečná součást Polska (krátkodobě obsazeno sovětskými vojsky již v září 1939, v zimě 1939/1940 pak proběhla zfalšovaná referenda o připojení těchto území k SSSR), a dále Podkarpatská Rus, předválečná součást ČSR. V roce 1954 se stal součástí USSR i Krym (Chruščov, který to prosadil, byl sám ukrajinského původu) - předání tohoto převážně ruskojazyčného (a kdysi Ruskem na Tatarech dobytého) území vyvolalo napětí, přetrvávající dodnes.
V roce 1991 vyhlásila Ukrajina v souvislosti s rozpadem SSSR samostatnost. Rozklad plánovaného hospodářství vedl k několikaleté agónii ekonomiky, která se vzpamatovala až okolo roku 2000. Po volbách na konci roku 2004 (prezidentu Leonidu Kučmovi končil jeho mandát) proběhla v zemi neozbrojená tzv. oranžová revoluce, vyvolaná nesouhlasem ukrajinsky cítící veřejnosti se zfalšovaným vítězstvím proruského (a samotným Kučmou protežovaného) kandidáta, premiéra V. Janukovyče. [wikipedia]

Kultura
Písemné památky se rozšířily na dnešním území Ukrajiny v období Kyjevské Rusi. K jejímu rozvoji přispělo zavedení cyrilice. Rozšiřovaly se znalosti z oblasti filozofie, historie, přírodovědy, vysoké úrovně dosáhla medicína. Významnou památkou z oblasti pedagogiky tohoto období je "Povčannja Volodymyra Monomacha", z oblasti práva "Ruská pravda".
Kláštery sloužily jako střediska pro uchování knih a rukopisů. První historicky známou knihovnou Kyjevské Rusi byla knihovna chrámu Sv. Sofie v Kyjevě založená roku 1037 Jaroslavem Moudrým.
Předchůdcem dnešních muzeí byly v období Kyjevské Rusi kolekce knížek, obrazů a uměleckých předmětů, které se uchovávaly v Desjatinné cerkvi, chrámu Sv. Sofie a v Kyjevo-Pečerském klášteře. První muzea vznikla začátkem 19. století. Začátek tisku na Ukrajině se datuje od roku 1574, kdy I. Fedorov ve Lvovské tiskárně vytiskl první tištěnou knihu "Apoštol".
Ukrajinská kultura je známá svou hudební a choreografickou tvorbou. Počátky hudby se vztahují k období Kyjevské Rusi (tzv. skomorochy - potulní herci). Po přijetí křesťanství se rozvíjel církevní zpěv. V 15. - 16. století vzniká kozácké umění s národně heroickými eposy - tzv. dumy; také se rozvíjí instrumentální hudba. Divadlo existovalo na území dnešní Ukrajiny již v době antických státních uskupení - Pivnične Pryčornomorja (pol. 1. tisíciletí př. n.l. až 4. století n.l.). Od 11. století jsou již známa vystoupení skomorochů a v 16. století se začínají objevovat školní divadla a vertep (vánoční hry), v 17. století lidové divadlo.
Nejstarší památky malířského umění patří do doby středního paleolitu. Mezi 8. a 9. stoletím se začalo formovat malířské umění Kyjevské Rusi. K jeho nejvýznamnějším památkám patří fresky a mozaiky chrámu Sv. Sofie v Kyjevě, sarkofág Desjatinné cerkvy, miniatury a ornamenty Ostromyrovoho "Evangelia" a "Izbornika" Svjatoslava.
V poslední čtvrtině 11. století byla založena Lavrská ikonopisecká umělecká dílna. Od konce 13. století nastává rozvoj tradičního malířského umění. Kořeny ukrajinské literatury jsou rovněž spjaty s Kyjevskou Rusí (překlady, poučení, životopisy svatých) např."Kyjevo-Pečerskyj pateryk", "Povisť vremennych lit" (Nestorův letopis) apod. Nejvýznamnější památkou umělecké literatury tohoto období je "Slovo o polku Ihorevim" (Slovo o pluku Igorově). Významné místo v dějinách ukrajinské literatury 16. až 17. století zaujímá tzv. polemická literatura. V 18. století vznikají kozácké letopisy. Počátek nové ukrajinské literatury je spojen s tvorbou I. Kotljarevského. Avšak nejvýznamnější osobností ukrajinské literatury a výtvarného umění je T. Ševčenko.

Dojmy
Na Ukrajině bylo báječně. Teda mně.
Vůbec nemají tak trudné hřbitovy jak my, naopak mají hroby ozdobené pěknými barevnými věnci.
Na Ukrajině jsem potkala tu nejhnusnější kadibudku kterou jsem kdy viděla.
Na Ukrajině jsem jedla svůj první šašlik, na který se mi sbíhají sliny kdykoliv si na něj vzpomenu.
Na Ukrajině jsem konečně našla víno, které mi opravdu chutná: tokaj.
Na Ukrajině měli báječně nepasterizované tučné ovčí sýry...a vůbec, přečtěte si moje zápisky z výletu, občas je to dost veselé.

rady na cestu
zápisky z výletu na Ukrajinu
nějaké mapy Zakarpatské ukrajiny

Zdroje:
www.wikipedia.cz
www.mzv.cz
www.ukrembassy.cz
www.zemepis.com
zeme.sopka.cz