Včera jsme s mou kamarádkou_spolužačkou_občasnou spolubydlící_spolupařmenkou_ženou_člověkem se kterým nás spojují velice, ale opravdu velice negativní pocity k jedné nejmenované paní doktorce, pobyly v Absolut baru. Posezení to bylo příjemné, protože v baru bylo téměř prázdno a jukebox hrál hlasitě tak akorát. Dokud jsme měly drobné, pouštěly jsme si hity našich ponocovacích dob, jako The Riddle [Gigi D'Agostino] či Lords of the Board [Guano Apes]. Bohužel jsme těch drobných neměly až tak moc a tak jsme si musely vyposlechnout i například Time of My Life [Hříšný tanec] [W: Tak to je trapné už teda. E: ...kdybych zrovna neměla v puse vodku, řekla bych to samé!]Zatímco já jsem se rozhodla pro postupné ochutnávání různých druhů absolutek [stihla jsem jen dvě], W. měla protentokrát becherovkový večer a kdyby si jednu nevylila, spořádala by jich alespoň pět. Při placení nás ale čekalo příjemné překvapení, neboť se platilo jen to, co se vypilo, nikoli to, co se vylilo. To znamená, že...do Absolut baru jdem někdy zas :)
Teda je to pravda... Bylo to krásné a bylo toho dost a mít prachy, samozřejmě, že něco tak nuzného, jako je Becher, nepiju, ale on Jameson (milaaašek) je asi tak dvakrát dražší. Whatever... Večer to byl skvělý a občas zazněly dobré songy, aniž jsme si je objednaly. A myslím, že je jasné, že by se z podobných večerů mohla jednou stát tradice :o) Malá, ale naše...
OdpovědětVymazatTak jo :)
OdpovědětVymazat