Jako vždycky když jsem nemocná, rozhodla jsem se udělat si pořádek v hudbě v noťasu, ovšem s tím rozdílem, že tentokrát jsem se do toho dala pořádně. Už pořaduju pátý den a jsem snad ani ne v polovině.
Plán byl následující: projít veškerou hudbu kterou mám v elektronické podobě, setřídit, promazat duplicity, dohledat a popsat metadaty a taky promazat to, co vlastně nechci.
Upletla jsem si na sebe megabič.
Už pátý den poslouchám hudbu o které jsem si myslela, že ji mám proto, že se mi líbí.
Zatím to směřuje k tomu, že výsledek se bude dát rozdělit do několika skupin:
a) hudba která se mi opravdu líbí
b) hudba která mě neštve [viz. zajímavost 1] [pro případ, že bych někdy měla chuť si tento druh hudby poslechnout]
c) celá alba - několik málo příkladů, kdy je dobře poslouchatelné celé album, někdy také album spadá so skupiny "b", případně jde o kombinaci skupin "a" a "b"
d) diskografie mých oblíbenců pouze zbavená duplicit [poslouchat například všech 466 písní Elvise bych teď už nedala]
Zajímavosti:
1) Čím déle tu hudbu naposlouchávám [o termínu poslouchat se tu vlastně moc mluvit nedá], tím spíše vyhazuju už jen písně které mi vyloženě lezou na nervy a ty ostatní nechávám.
2) Je zvláštní o kolika umělcích si člověk myslí, že jejich hudbu má rád na základě několika málo písní a po poslechu celých alb zjistí, že ta hudba je až na těch několik málo písní vlastně dost často hrozná.
Žádné komentáře:
Okomentovat