Geoslužebka

Byla jsem na další báječné služební cestě [v Praze] a mám tak plnou hlavu zážitků, že nevím kde začít. Zkusím to chronologicky:

ČTVRTEK
1) Skoro mi ujel autobus. Fakt. Už měl zavřený dveře, ale ještě mě pustil dovnitř. Nikdy jsem nikoho neviděla běžet po České, až včera sebe [respektive viděla bych se, kdybych měla čas se dívat do výloh].
2) Seděla jsem vedle chlápka, co vypadal úplně jako John Locke. Ne tenhle, ten z Lostu.
3) Po příjezdu jsem se okamžitě odebrala do TG Friday's, jelikož mi bylo psáno, že tato restaurace disponuje vanilkovou colou. Sice jen do obyčejné coly lijou vanilkový sirup, ale i tak dobrý.
4) Pak jsem se i s kamarádkou a dočasnou ubytovatelkou Janou odebrala do Village Cinemas [opět] na Indyho.
5) Pak jsme se odebraly na malý nákup do Tesca, kde mají skvělou paní pokladní:
Pokladní: 218 korun
Cizinka která neumí česky: How much is it in Euro?
Pokladní: Euro? ... 8,71
Cizinka jí podává mince
Pokladní: To nebereme.
Cizinka: What?
Pokladní: Mince nebereme [vrtí hlavou].
Cizinka: Why don't you want to take it?
Pokladní: Mince nebereme [tváří se zatvrzele].
Kamarádka Jana: They don't except conis here, only the paper money.
Cizinka podává pokladní papírovou desetieurovku a říká: Such people who don't speak English like you are should not work here!
Pokladní [vrací jí zbytek peněz]: Já vám vůbec nerozumím. Mě je to jedno co říkáte...
Cizinka odchází a my jsme na řadě.
Pokladní načte první věc a u toho pokračuje: ...já nevim co říkala, mě to je jedno, ať si říká co chce. Co mě je po tom co říkala když jí nerozumím.
Zastavuje načítání našich věcí a pokračuje ve stěžování si a nadávání na cizince co ji obtěžujou tím, že si chtějí nakoupit.
Já: Mohla byste prosimvás pokračovat v načítání našeho nákupu? My dost spěcháme.
Pokladní: ...a nejvíc nesnáším lidi co mě popohánějí...
5) Pak jsme se s Janou a jejím přítelem Vladimírem vydali hledat keš umístěnou na autobusovém nádraží a ještě víc pak jsme se vydali hledat keš u smíchovského hřbitova. Po tom Indym to teda nebyla žádná sranda, a ještě k tomu už byla dost tma.

PÁTEK
- Z velkého tria 3B [Bartošek-Brandejs-Brandejsová] jsem bohužel viděla jen dva členy. To mě dost mrzí.
- Vydali jsme se za Rieger's Ghost, což probíhalo tak, že mi bylo řečeno, že máme někde něco najít a to nás dovede k něčemu a tam něco spočítáme a podle toho to najdem. [originál vypadá takto]
NĚCO jsme sice [s pomocí notebooku a kolemjdoucích] našli a našli jsme i to NĚCO, k čemu nás to mělo dovést. Dopídili jsme se i ke správným číslům, ale ta nás posílala někam úplně jinam! A tak jsme pobíhali po Riegrových sadech a hledali kam by nás to tak mohlo posílat opravdu a při tom pobíhání a hledání jsem potkala kluka s holkou, kteří, jak mě míjeli, ke mě tajemně pronesli "světlo pro Venuši". WTF? Když jsem se vrátila na základnu [lavička kde seděli spoluhledači s notebookem], S. navrhl spočítat rovnici a dosadit čísla jinak než jsme činili doposud, což se ukázalo být šťastnou myšlenkou a mohli jsme se vydat k cíli. Při logování jsme zjistili, že se chvíli před námi zapsali kluk s holkou...to asi nebude náhoda.
A že to opravdu není náhoda se zjistilo dnes večer při logování keše na web, neboť dva poslední zápisy zní:
P: Nalezeno po chvilkovém hloubání spolu s Y.. Nejvíce nás pobavil jiný pocetný geocachingový tým, který po parku pobíhal s notasem. Tímto zdravím a doufám, že se podarilo.
Y: Tak jsme se pekne probehli po parku s P. ;-) Postupne jsme ale rozluštili všechny cásti dopisu a kešku našli. Jsem zvedavá, zda skupinka pobíhající s ntbookem po ceste taky nakonec uspela, nebo jestli šli radši nekam na pivko :-)