Dnes jsem vzala Marťase a jeho kamaráda Jirku do kina [pro ty kdo to neví, Marťasův kamarád Jirka je můj táta. Marťasův kamarád Jirka se mu říká proto, že Marťas jednou za čas - vždycky když jsem někde pryč - vyrazí s někým někam na výlet. Když takhle na výlet vyrazil poprvé a já jsem se ho pak ptala s kým tam byl, tajemně odpověděl, že se svým novým kamarádem Jirkou. Pak se ovšem ukázalo, že Marťasův nový kamarád Jirka je můj otec]. Na Špilberku dávali Kladivo na čarodejnice, ve Špalku Faunův labyrint. Kdybychom šli na Špilas, nebyl by v tom zas takový rozdíl, jen v tom našem filmu bylo víc krve a byla červená. Tak hnusné [rozuměj kruté, krvavé, moje nervy drásající] scény jsem neviděla už pěkně dlouho, nejvíc se tomu přibližuje snad začátek Parfému. Taky se mi už dlouho nestalo, že bych se v kině krčila do sedadla a zakrývala si nejen oči, ale i uši. A že to jde naráz docela špatně.Rekapitulace: jsem vlastně celkem ráda, že jsem na film šla, protože je zajímavý, pěkně natočený, uvěřitelný a v neposlední řadě mám do sbírky další film z neamerické produkce.
Žádné komentáře:
Okomentovat